Silniční doprava v Praze a okolí je desítky let opomíjenou problematikou. Silniční síť až na několik vyjímek tvoří desítky let staré komunikace.
Vždy jsem oblast východní části Prahy považoval z pohledu dopravy za celkem bezkolizní. Převážně se pohybuji ve východní části Prahy a za hranicí této oblasti. Dlouhá léta se této lokality netýkala hlášení o dopravních zácpách a kolapsech. V posledních několika málo letech se však situace v dopravě výrazně horší a trend tohoto zhoršení raketově roste. Nabízí se otázka, co je toho příčinou. Máme se dobře a tak se staví. Staví se vše kromě dopravní infrastruktury. V Praze se zahustil každý kout novými byty, obchodními centry, supermarkety, administrativními objekty. Za Prahou skoro živelně rostou rezidenční lokality a například v oblasti Horních Počernic, Jiren a Nehvizd již na zemědělskou půdu a volnou přírodu prakticky nenarazíte. Hektary skladových ploch a některých „ubytoven“ zohyzdili krajinu, učinily ji vodě nepropustnou. Nevím zda je to dobře, jde asi o celkový rozvoj, kterému se nedá zabránit. Nežádoucí na tom všem je, že nikoho moc nepálí doprava. Tedy mimo dopravujících se. Vítězí lokání zájmy vedení městských částí a obcí. Rostou počty obyvatel a daňové příjmy. K moderním skladovým halám jezdí supermoderní kamiony po komunikacích, které dobře fungovaly před mnoha desítkami let, pamatují rozvinutý socializmus i doby starší. Jezdí se po rozmlácených silnicích, kde správce není schopen ani zalepit díry, natož třeba seříznout krajnice, které v době dešťů vytvářejí ze silnic vodní plochy. Kompetentní osoby zjevně netrápí, že obrovský investiční rozvoj nekopíruje rozvoj dopravní infrastruktury. Trápí to jen ve velké míře voliče. Ty, kteří v těchto lokalitách bydlí a denně se potýkají s dopravními kalamitami a kolapsy. A to např. v blízkosti výše zmíněných skladových center má vyrůst další větší rezidenční oblast pro 3000 obyvatel. To bude adrenalin až se všichni budou chtít dopravit do Prahy. Z kompetentních úst se sice ozývá – vždyť se investuje. Položme si otázku, jak ale ? Tak např. dálnice D11 byla v nedávné době před vyústěním v Praze rozšířena o jeden jízdní pruh. Výsledkem je to, že kolona před Černým Mostem nestojí ve dvou, ale třech jízdních pruzích, protože dálnice (s trochou nadsázky) končí na parkovištích obchodních center. Také se investuje hodně do alternativy automobilové dopravě, do cyklostezek. Sám se považuji za cyklistu, ale na některé bych skutečně nevjel. A naopak, na některé musíte vjet, ale autem nebo autobusem. Tak třeba v ulici Broumarská v Praze Kyjích jsou vymalovány celkem čtyři cyklostezky, dvě každým směrem. Autobus tudy projíždějící má levá kola v protisměru a pravá v cyklostezce a to přes to, že vedle je široký chodník také s vyznačenou cyklostezkou. Opět zajímavá investice. A tak by se jistě dalo pokračovat a nejen ve východní části Prahy a za jejími hranicemi.
Co mně udivuje, že snad žádná politická strana nemá v programu prosadit a zasloužit se o realizaci systematického řešení dopravy v okrajových částech Prahy v koordinaci se Středočeským krajem. Nebo alespoň o tom výrazně nereferuje a ani to nepraktikuje. Voličská základna ty dopravní strasti denně prožívá a je poměrně silná, napříč sociální skladbou obyvatelstva. Denně do Prahy dojíždí desetitisíce, možná statisíce lidí za prací. Praha by asi bez této síly nemohla fungovat. A jak se k tomu staví. Maluje jednu modrou zónu přes druhou. Prostě pryč s venkovany. Do té doby, než se vše totálně ucpe tak vítězí lokání zájmy politiků nad potřebou komplexní spolupráce v oblasti dopravních investic. Na jednu stranu sobecky vzato pochopitelné, na druhou krátkozraké, nesystémové a dlouhodobě neudržitelné.
