Zamýšlím se nad zamyšlením se, co vlastně pan Herzán zamýšlel. Zamýšlím se nad tím jako někdo, kdo se nechal trochu "nachytat". Přečetl jsem článek na novinkách velmi zběžně a nepozorně (to se mi stává), nevěnoval jsem se autorovi a řekl si: nějaký humanitární pracovník to řekl na "plnou hubu". Dokonce jsem ten přístup v jiném komentáři pochválil. Když se to stalo mně, mohlo se to asi stát i jiným.

Až posléze, po přečtení článku Petry Kišové, jsem si uvědomil čí článek jsem četl. Jiné texty pana Herzáně jsem četl naopak pozorně a proto i velmi krátce.

Reportáž od autora podivných konspiračních teorií, která vlastně není reportáží působí podivně. Tím spíše, že konspirační teorie pana Herzáně jsou odfláklé a na rozdíl od jiných propracovaných fikcí vypadají jako na objednávku. Minimálně společenskou objednávku. A dá se předpokládat, že se ujaly, protože působí autenticky, stejně jako ten článek.

Nechci se, stejně jako vy nebo Petra Kišová, pouštět do obsahu jeho svědectví, ale dodatečně to ve mně vyvolalo pocit, že pan Herzáň napsal další" úvod do konspirační teorie".

Ke kterému že to příspěvku by se ta replika měla vztahovat?

Děkuji za upozornění na můj blog. A napsala bych Vám k tomu něco podobného jako pan Polický, kdyby mě nepředběhl . Jde o to, že pan Herzán svému svědectví autenticitu nedodal - ani fotografií, ani odkazem na nějaký potvrzující materiál, ani jmenováním jiné osoby... A pravidlem seriózního média by mělo být potvrzení alespoň ze dvou zdrojů. Tady je jediným garantem osoba pana Herzána, lépe řečeno to, jak on sám sebe prezentuje. Pochybností o jeho svědectví už je víc, viz http://denikreferendum.cz/clanek/22227-herzanovy-secne-zbrane-a-ufo-v-redakci-prava

Píše se zde, mj. "...informace zveřejněné v Právu mohl Herzán získat jedině jako spolupracovník české policejní mise, která tou dobou pod velením podplukovníka Davida Předoty pracovala právě na chorvatsko–slovinském checkpointu v Dobově. Čeští dobrovolníci, kteří na místě tou dobou byli, Martina Herzána ale neznají. Mimo to se podle Natálie Štěpánkové, české dobrovolnice, která v místě působila, k „informacím“, jež otiskl v Právu, ani nemohou dostat."

O tom, že Martin Herzán svému "svědectví" autenticitu nedodal, jsem přece psal. Nebo ne? Jinak - zpráva se má potvrzovat ze dvou až tří zdrojů, pokud je to kvůli jejímu obsahu nutné. Svědectví, čili reportáž je ale jiný žánr, které se potvrzovat nemusí. Dovedete si představit, že by někdo napsal reportáž (svědectví) třeba zrovna z bojů v Sýrii (nebo o životě indiánů v amazonských pralesích) a před zveřejněním to tam jel někdo ověřovat? Svědectví (ani u soudu), se nepotvrzuje, právě proto je to svědectví. Potíž je v tom, že to, co napsal Herzán, není svědectví, ale jakási jeho úvaha a obecná konstatování sepsaná snad na základě jeho pobytu v konkrétním místě. Svědectví je výpověď o tom, co člověk viděl, slyšel, případně bezpečně ví a nepatří do něj názor a hodnocení svědka.

Jinak si myslím, že jsem ve svém textu dostatečně zřetelně vyjádřil, co si myslím aspoň o jedné oblasti Herzánovy činnosti.

Autore paní Kišová nepolemizuje s panem Herzánem, ale hodnotí úroveń Novinek.cz, které v medailonku o autorovi vynechaly postatné informace.

A vůči Novinkám argumentovala tím co vynechaly.

Pokud se píše o osobním svědectví tak opravdu pro důvěryhodnost jak samotného svědectví tak pro důvěryhodnost prezentace je podstatní osoba svědka.

Tak já jsem text paní Kišové četl, pane Polický a nemáte snad v úmyslu mi vysvětlovat, co že jsem vlastně četl, že ne? Na tom, že Kišová nepolemizuje s Herzánem, se sice shodneme, argumentuje nicméně ad hominem, čili jeho předchozí činností a snažením, které hodnotí, aby ho znevěrohodnila. Nebo to chcete popírat? A ano, strefuje se i do Novinek.cz, jak jste správně podotkl. To však pro můj text nebylo podstatné, což by vám, jako "profesionálnímu připodotýkateli", mělo být zřejmé. Samozřejmě, že osoba svědka hraje ve svědectví roli. Pokud se mu však podaří navzdory vlastní nevěrohodnosti dodat svému svědectví autenticitu, která bude těžko zpochybnitelná, pak přestane do značné míry platit základní postulát textu paní Kišové - svědectví je tak věrohodné, jak věrohodný je svědek. Četl jsem dost reportáží, co jsou ve své základní formě popisem událostí, míst, dějů atd., čili očitým svědectvím svých autorů, věděl o jejich autorech velice málo a přitom mi reportáž sama připadala věrohodná. Je přece nesmyslné chtít po médiu, aby ke každé reportáži byl připojen podrobný "kádrový profil" autora. To snad uznáte, i když ve vašem případě si tím tak jistý nejsem.

Stoupenci konspiračních teorií by se měli přečíst něco z Umberta Eca (třeba Pražský hřbitov). Otázka je, jestli by to pochopili...

To si právě nejsem jistý, oni mívají poněkud posunuté vidění světa.

Dobrý večer, s Vaší úvahou souhlasím. Jen mi vrtá hlavou, co když někdo chce peníze a moc (což spolu úzce souvisí) bez triumfu?

O tom jsem ale psal. Když mu nejde o triumf, proč by proboha usiloval o světovládu. Vládnout světu je v takovém případě nesmírně nákladné a náročné a jistě to nezvládne jedinec ani skupina. Jedinec k tomu potřebuje množství stoupenců, síť špiclů, loajální armádu a policii, standardní a politickou a jak by je všechny udržel v tajnosti, anebo jak by je dokázal absolutně ovládat a sám zůstat v tajnosti?

No dobře, pokud nevěříte člověku, který píše podivné texty a byl v uprchlickém táboře jen pár týdnů, naslouchejte lidem, kteří migranty z islámských zemí v Evropě znají. Například v Literárkách je obsáhlý rozhovor s íránským spisovatelem, který žije v Německu. Ten říká, že pestrá Evropa (rozuměj etnicky, multikulturně) je hezká a lidi by si na to měli v klidu zvykat. Jde o to, zda chceme žít jako Němci s Turky a Araby, nebo ne. A taky je otázka, zda jim dokážeme v usazení zde zabránit. Západ je bohatý a mocný a jen tak se nedá, když nám je bude chtít vnutit. Rakušáci už zase něco vykřikovali, že když nechceme být solidární, nedostaneme peníze. Mimochodem, ať si je nechají, ty eurodotace obyčejným lidem nejsou téměř k ničemu. Schlamstnou je politici, úředníci, majitelé firem...

Tak nevím, proč mi tohle všechno píšete? Zmiňoval jsem se snad v textu o něčem z toho? Napsal jsem, že takzvané "svědectví" Martina Herzána postrádá autenticitu, která by ve svědectví neměla chybět, ale ani slovo o tom, že tomu nevěřím. Z toho úhlu pohledu jsem se na to ani nedíval. Jeho text mě nezaujal, protože neobsahuje nic, co bych už v té či oné podobě nečetl. Podstata mého textu spočívala v zamyšlení nad úvodem jeho knihy Totalitní světovláda a jeho "svědectví" mi k tomu poskytlo odrazový (oslí) můstek.