Po válce , dejme tomu tak pět- deset let, to nebylo s tím jídlem kdoví jaké ani jinde v Evropě.Na příklad myslím,že v 47 roce se konalo v Praze mistrovství Evropy v hokeji.V důležitém zápase jsme prohráli se Švédy a titul byl ztracený.Stal se málem zázrak,podceňovaní Rakušané Švédy porazili a my byli mistry.Vděční Pražané udělali sbírku potravin pro Rakušany.Odvezli si vagon mouky,brambor a jiného.Také si vzpomínám,že jsme se divili Němcům,kteří pojídali pajšl ,nad kterým jsme ohrnovali nos.Pozvolna se to potom zlepšovalo,u Němců rychleji.

O tom mistrovství světa mi vyprávěl otec. Říkal, že Rakušany lidé zahrnuli balíčky. To se ještě Rakousku říkalo, myslím, hungerland.

Taková čabajka tenkrát a dnes, to se nedá srovnat.

Dnes se do ní nedá kousnout. Jo dřív to byla pochoutka! (To jsem ještě měl zuby.)

měl nebo měla?někteří blogeři komentují pod jinou identitou a občas zapomenou jak se jmenují

Ještě ke kvalitě. U rohlíků nevím, nikdy jsem jim nedával moc přednost. Ale podle mě kvalita jak masa, tak salámů, tak chleba i sýrů a šlehaných tvarohů šla nahoru, respektive zůstala zachována. Pribináček chutná stejně. Moskevský chleba rovněž. Kvalita brambor je lepší výrazně, byla to tehdy zoufalost sama.Konspirační teorie říká, že to byla vzpoura StB proti KSČ. Dodnes je záhadou, jak se mohla tak rychle zlepšit.

Komunisté hlídali jakost přes normy, gulagy a vězeí, dnes je to přes konkurenci. V jednotlivých případech (káva) lituji, že ta první možnost byla zrušena. Jak se mám spolehnout na to, že 100% arabica je pravdivý?

O te sobestacnosti Ceskoslovenska v potravinach je to ovsem take mytus. Pravdu mohou mit i ti pozdeji narozeni, kteri pamatuji jen posledni leta husakova rezimu. Jeste na XI sjezdu KSC Antonin Novotny vysvetloval delegatum, ze jedinou socialistickou zemi sobestacnou ve "vyrobe" potravin je Rumunsko.

Někde na internetu byla fotka novinového článku z Národní politiky z roku 1898, kterým o šetření vídeňského úřadu pro kontrolu kvality potravin. Šidilo se všechno, a někdy dost nevybíravým způsobem. Tady je můj (příšerný) překlad pro jedno anglicky mluvící fórum.

"How horrible things we often eat and drink, even when they were advertised as "healthy" or "curative" - about that we get a dreadful testimony from a statistics of the Food investigation institute in Vienna; that was published thanks to efforts of Dr. Mansfeld, director of the Institute. According to the statistics, the institute investigated no less than 584 suspicious items of food and beverages bought from various - and even the most prominent - Viennese merchants. From this number, 224 items - ie. more than a third - was found dangerous, even lethal. Especially dangerous was the "Healthy beer for wet nurses" that contains a lot of oak tanbark. Soup noodles, that favourite flour food of Vienna, are often not kneaded using eggs, but dyed artificially by martin yellow (a colour), a tar based dye. Butter - new or reboiled (?) - even when bought as "original," contained traces of margarine. Fat (lard) was mixed with water and lye, vinegar was never based on wine, but instead made to appear as such by adding spicy additives, most often pepper. Dyes used to dye false fake food is often made from simple tar, or they are boiled linseed oils mixed with metal poisons. Canned fruit was often poisoned, even unripe strawberries were injected with aniline and strawberry perfumes. Yeast was faked by potato starch and the Dutch cofee extract by dyed and roasted molasses. The finest healthy fig cofee contained small stones. (Another) fig cofee was faked by plum cores. Milk was diluted with water and made better using baking soda. As far as beeswax is concerned, it was found that every single item send for investigation was faked."

:D

Děkuji. To jsou velmi zajímavé údaje. Dokazuje to, že se šidilo od nepaměti.

Už jsem tady jednou tento příspěvek uveřejnil, ale přibylo diskuzních, tak ho připomínám a podotýkám, že jsem všechny diskuzní příspěvky pozorně přečetl.

Pro všechny diskutující podruhé. V textu jsem napsal, že tento námět nelze ani přibližně objektivně pojednat. Proto tentokrát nebudu s žádným z příspěvků polemizovat, ani nebudu žádný rozporovat. Už proto ne, že každý má trochu jiné zkušenosti, jiné možnosti, jinou paměť, včetně té chuťové a nikdo nemá přesné informace o kvalitě všech potravin prodávaných v průběhu té odporně dlouhé doby socialismu. Ty informace nemá přesné ani dnes, i když jsou k dispozici a k dohledání výsledky nejrůznějších srovnávacích testů. Také proto ne, že tento text jsem pojednal částečně v humorném nadhledu. A ze stejného důvodu abstrahuji rovněž veškeré "invektivy" vůči své osobě i pokusy o ně.

Všem děkuji za jejich příspěvky, a to těm, kteří už se vyjádřili, i těm, co se ještě vyjádří a všem dávám plus.

Nejlepší salám byl za cechovního zřízení, tedy v letech 1547 až 1780.

Jo, taky mě chutnal

Já bych přispěl s "trochou do mlýna" co se týká "masného průmyslu", protože otec v této oblasti celý život dělal. Rozdělil bych situaci na dvě období - 60.léta a 70.léta a následující. V 60. letech ještě přetrvával jakýsi fortel a technologie z 1.republiky, včetně receptur (takový 50 letý řezník, se vyučil zhruba v 30. letech). Řezník ve výrobě maso rozboural, pokrájel, namlel, atd. Ještě mám někde z té doby normy (receptury), které jsou jen surovina (maso) a koření. Játrová paštika byla prostě játra, maso, koření. Problém byl samozřejmě v nedostatku surovin, trvanlivosti a dodržení technologických postupů. To máte jako s domácí zabíjačkou. Může být vynikající, ale když necháte jitrnice 1 hodinu na sluníčku tak je malér. Nebylo léto bez salmonelózy, úplavice atd.

Změna nastala v 70. letech, když se postavily masokombináty jako Písnice, Čakovice či Martinov a důležité bylo zajistit kvantitu. Tyto masokombináty byly vybavené i novou západní technologií a přešlo se na velkovýrobu. Tam, kde dřív řezník ořezal ručně kost a ta šla do kafilérie, tak nyní se kost dala do stroje, ten udělal drrrr a vytěžilo se ještě pár kilo "separátu". V té době se to považovala za pokrok, protože se zvedla "výtěžnost". Začala se používat i sója. Začaly se přizpůsobovat i normy. Přetrvávajícím problémem byl samozřejmě nedostatek surovin, jako v každém oboru. Např. nebyla střívka, valuty se za ně dávat nechtělo, tak se začaly hojně používat umělotiny (třeba párky "striptýzáky").

Dost dobře nechápu ty nekonečné diskuze, zda bylo, či nebylo lépe.

Jsem ročník 1947 a když se tak ohlédnu, jsem rád, že se doba změnila. Prostě se mám podstatně lépe, než před rokem 1989.

A diskuzím o tom, jaký býval gothaj, tomu se musím smát.

Jistě, i já jsem rád, že se doba změnila. Ale znamená to také souhlasně panáčkovat před paušalizováním:

A. Tehdy bylo všechno špatně

B. Dnes je zase všechno dobře

Když to slyším nebo čtu, tak prostě nesouhlasím.

A všechno nejlepší k 70. narozeninám, pane Matuško. Mě to čeká až příští rok a moc se na to netěším.

Mimo téma, ale snad k věci: V polovině 80. let stál maluch 50 000 korun, tedy dvacet měsíčních platů, dnes obdobné auto s přihlédnutím k technickému pokroku atd. stojí 300 000 a plat je 30 000, tedy deset měsíčních platů. Fakt se mi nezdá, že jsme si tak moc polepšili, i když samozřejmě ten rozdíl v kvalitě je velmi významný. U bytů 3+1 je tomu naopak, alespoň z hlediska jejich ceny.

Pokud jde o bydlení, tak s tím mám z té doby dosti blbou zkušenost. Nevím, kolik stál třípokojový byt úředně, když byl člověku přidělen bytovým družstvem.

Za to vím, kolik po mně chtěl jeden družstevník za to, že se pro mě jednoho ze svých bytů vzdá. Bylo to nad 100 000 (tehdejších) a naráželo to na potřebu podplatit někoho (asi nejen jednoho) na příslušných úřadech, aby ten převod vůbec mohl proběhnout. Zdálo se mi to příliš nejisté.