Pane Kvapile, při čtení obou Vašich článků, tedy toho o Chartě i tohohle následujícího, mě neustále napadalo staré české přísloví "Sytý hladovému nevěří", které platilo pro většinu příslušníků elit za normalizace a bohužel platí i pro většinu příslušníků elit dnešních. A jistě Vám není třeba zdůrazňovat, že nemusí jít jen o hlad žaludku, ale i duše. Já jsem od dětství alergik, a to nejen v tělesném, ale i psychickém slova smyslu, takže mě obvykle problémy uražených a ponížených berou mnohem víc než spokojenost sebevědomých a povýšených. Naštěstí tu jsou na mé fyzické alergie kortikoidy a na ty duševní ironie a humor. Proto je mým heslem "Živého mě nedostanou!" Ani jedni, ani druzí

Nejsem si teď jistý, k čemu se to přísloví "sytý hladovému nevěří" vztahovalo, že vás napadalo, ale samozřejmě platilo dřív a platí i dnes. Hladu duše rozumím. Problémy ponížených a uražených jsou řešitelné (možná) jen tehdy, pokud si zjistíme konkrétně, co jejich urážku a ponížení zapříčinilo a do jaké míry si to kdo zavinil sám. Myslím totiž, že platí i to, že ten, kdo je urážen, ponižován a ostouzen, ještě nemusí být uražený, ponížený ani zostuzený.

Zvláštní, já fyzické alergie nemám a přesto beru ještě trochu kortikoidů (2 mg denně, ale bral jsem i 8 mg). Asi je to takový "všelék".

Opět s vámi souhlasím a dodal bych, že ony apokalyptické vize mají zvláštní charakter manipulace. Zaměřují se na různé technologické a materiální oblasti, prostřednictvím kterých "prodávají" jiné materiální nebo ideologické produkty. Mnohem méně se propagují "universální civilizační nemoci", které na rozdíl od těch faktických položily i ty uvedené starověké civilizace. Myslím, že skutečné riziko zkázy není ve vlastním vyčerpání fosilních paliv, v globálním oteplení ani v neudržitelné populační explozi, ale v rovině společenské a morální, v našem bezbřehém egoismu, který teprve ony faktické problémy může učinit likvidačními. Řekl bych, že lidstvo prostřednictvím každého jednotlivce nesměřuje k nějaké pozvolné a smysluplné morální očistě, ale k pravému opaku. Lidé jsou ochotni za udržení svého životního stylu "položit život", přičemž je zjevné, že právě on je cestou k úpadku a zkáze.

Já zase souhlasím s vámi. Řekl bych to takhle. Každý ví, že by se lidé měli začít chovat rozumněji, ale proč by s tím měl někdo začínat u sebe a omezovat se, nebo naopak - co změním na celkovém vývoji, když já slevím ze svého životního standardu a ostatní ne. A ony apokalyptické vize jsou jistě vesměs manipulativní. Zrovna ta od NASA. Mě na ní praštilo do očí, jak se její závěry shodují s pohledy ekologických a sociálních aktivistů na problémy světa.

V roce 2000 napsal jeden z těch co podepsal Chartu 77, že se po letech dozvěděl, že do Charty 77 ze západu plynuly nemalé částky. Pokud někdo z členů Charty 77 byl zavřený dostávala jeho rodina příspěvky ze západu. On zjistil, že s to týkalo úzkého okruhu kolem Havla a ti na venkvě nedostali nic. To jedna věc a teď co se týká civilizace. Bylo období, kdy bylo ctí každého Římana bojovat za vlast. Řím vzkvétal a touha bojovat za Řím se vytrácela. Lid se chtěl válet užívat sociální dávky, což byly chléb a hry. Takže k hájení Říma si najímali Germány, aby za ně bojovali. Římská civilizace zanikla, protože nebyla ochotna hájit své hodnoty. To dnes hrozí Evropě, která není ochotna hájit své hodnoty.

Divím se, že se propůjčujete k něčemu takovému.

http://blog.aktualne.cz/blogy/frantisek-janouch.php?itemid=14426

Jenom musím upozornit, že právě v době normalizace byla velmi živě diskutována zpráva Římského klubu, která v podstatě říkala totéž co současná zpráva NASA, takže byli jsme v globálních problémech až po uši. Už tehdy jsme byli strašeni. To, že tato rovina retro poněkud odvanula ve vzpomínkách, je něco jiného. Globalizace v podobě globálních problémů (atomová válka, devastace životního prostředí, nedostatek surovin) byla prozatím odsunuta stranou a do popředí se dostaly její pozitivní aspekty (možnost cestovat, hlubší míra specializace), které jsou ovšem dnes odsouvány do pozadí migrací, způsobená právě těmi globálními problémy i možnostmi) a terorismem.

Ale historicky vzato, míra terorismu a migrace neroste.

Tak já zprávu Římského klubu v té době měl. V němčině. Ale nevím o tom, že by kdokoli jiný o tom diskutoval. Možná proto, že jsme nebyli spolkem intelektuálů.

To, že si někdo občas posteskne po socialismu (Normalizace byla jen jednou z mnoha jeho forem), je to, že když nás režim omezil, tak současně zabránil mnoha rizikům a škodám.

Pokud by režim nám všem nastavil v autě omezovače na 80 km/h, asi stěží bychom mohli dostat pokutu za překročení rychlosti na dálnici.

Skřípali bychom sice zubama, stejně jako za té normalizace, ale nakonec bychom si zvykli a občas na to s láskou vzpomínali. Tehdy to prostě nebylo možné.

A podobně často smýšlí ten, komu exekutor zfendoval barák nebo ten, kdy byl ve vyšším věku "uvolněn ze zaměstnání" i když neměl vůbec žádný průšvih.

Vždy a všude totiž více svobody znamená také více rizika a ne každému se to líbí.

I za protektorátu se mládež bavila, jak popisuje Josef Škvorecký. I zakázaný jazz se provozoval, nikdo však nezpochybňuje, čím protektorát ve skutečnosti byl.

V podstatě není čeho se bát. Když se nad tím zamyslíte, zjistíte, že hlavním problémem zkrachovalých civilizací bylo ustrnutí na místě. Ty civilizace se rozvinuly a pak se snažily zakonzervovat vzniklý stav. A to je špatně a to zničí vše. Aby se naše civilizace nezhroutila, musí se neustále měnit a vyvíjet. A to se mi zdá děje. Takže já bych se toho tolik nebál.

Já se toho nebojím a souhlasím s vámi.

Jsou novináři a pak jsou pisálkové.

Strašit katastrofickou křehostí civilizace, co "objevila" americká organizace... smíchat to s procházkou růžovým sadem normalizace... a na konci vyzvat lidi, aby sami přemýšleli o tom, co kdo říká - to už je na hranici grafomanie.

Osobně si myslím, že můj text jednotící myšlenku má, ale nemohu vás nutit, abyste ji viděl. Stejně tak vás nemohu nutit, abyste to četl, ani vám předepisovat, co si o tom máte myslet. Mějte se hezky.

Karma (zajímavě se k tomu vyjadřuje, tento britský novinář)

http://www.ceskatelevize.cz/ct24/1986361-peter-pomerantsev-v-udalostech-komentarich

Díky moc za ten odkaz. To mi uniklo, ale teď jsem si to poslechl a je to fakt zajímavé.

Karma pane Kvapile, psal jsem o podobném na Nový rok.

Nemějte strach, prosím.

Děkuji a strach nemám, jen mě tihle apokalyptici a různí věštci štvou.

Život je krásný, plyne a odvíjí se v protikladných rozporech. Je žádán stabilizační klid, to jisté ..., aby se prokázalo, že jediná jistota je, že bude nejistota ! Tužba po klidné harmonii, která ovšem nic nepřináší. Rozpor je hybnou silou - Produkuje ovšem chaos s obavou. Tedy opět, hledání pevného bodu. Pro mnohé i mesiáš, čeká se na něj již neuvěřitelných 2.000 let. Může mít mnoho podob ! Od jednotlivce - po režim. V tom smyslu to bývalé, před r. 1989 bylo i dobré - jasné čáry - My a oni ! Dobří a zlí .... Záleží, ke komu se přidat ... Model - nekonečný ! ...

Jediná jistota je změna - soudil správce pláže v povídce argentinského spisovatele Adolfa Bioy Casarese. Děkuji.