Už půl století je Přerov městem jazzu
Ta čísla sice nedávají moc smysl, ale jsou správná. V Přerově se v letech 1966-1974 konalo devět ročníků Československého amatérského jazzového festivalu (ČAJF), během nichž dosáhl evropského významu. Potom kulturní normalizátoři jazzový festival z města vyhnali. Byl tedy ještě i desátý ročník ČAJF, ale v Kroměříži. Festivalový jazzový půst trval v Přerově jedenáct let, aby se do města nad řekou Bečvou vrátil v roce 1985 pod názvem Přerovský jazzový festival s mezinárodní účastí (PJF). Ten měl jedenáct ročníků a přežil i přelomový rok 1990, kdy se mnozí obávali, jestli ještě bude o jazz vůbec zájem. Strachy to však byly liché. O jazzový festival byl nejen interes, ale jeho věhlas doma i ve světě rok od roku rostl. Poslední Přerovský jazzový festival se konal v roce 1995. Po něm v roce 1996 následoval XIII. ročník Československého jazzového festivalu.
Divné, ale vysvětlitelné. V roce 1983, kdy se podařilo v Přerově coby „pokusný balónek“ připravit dvoudenní jazzový festival, vznikla v Praze při České hudební společnosti Česká jazzová společnost, která si vytkla za cíl obnovit ČAJF. To se podařilo v roce 1984 ovšem v Karlových Varech, kdy se tam uskutečnil I. ročník Československého jazzového festivalu (ČJF). Z názvu tak bylo vypuštěno slovo amatérský. Od roku 1985 byly tedy dva festivaly, PJF v Přerově a ČJF v Karlových Varech. V lázeňském městě se ale festival po roce 1990 potýkal s problémy. Proto se v roce 1993 přesunul do Olomouce. Ani tam se mu však příliš nedařilo. Posledním v Olomouci byl XII. Československý jazzový festival roku 1995, odkud byl pro následující léta přemístěn do nedalekého Přerova, kde se spojil s PJF.
Roku 1996 se tedy v Přerově uskutečnil již zmíněný XIII. Československý jazzový festival a koná se tam už bez přerušení stále. Zásadní význam pro budoucnost festivalů měla Nadace Přerovského jazzového festivalu, co vznikla v roce 1993. Její protagonisté spolu s tehdejším tajemníkem České jazzové společnosti Alešem Bendou, který festivaly jednak tradičně moderuje a jednak se rozhodujícím způsobem zasadil o jejich obnovu, vytvořili efektivní pořadatelský tým. Aleš Benda je pro přerovské festivaly vůbec klíčovou postavou, bez něj by se dnes už možná ani nekonaly a určitě by nebyly tím, čím jsou. Za dvacet ročníků přerovského Československého jazzového festivalu se na pódiu sálu Městského domu v Přerově, co je tradičním stánkem jazzových festivalů, vystřídalo tolik světových jazzmenů, že Rudolf Neuls mladší, ředitel a duše ČJF, může právem říct, že „takovou plejádou hvězd se může chlubit málokdo“.
A koho tedy návštěvníci jazzových festivalů v Přerově za posledních 25 let viděli? Určitě kompletní českou a slovenskou jazzovou špičku. V Přerově vystoupili například: Gustav Brom, Rudolf Dašek, Laco Deci, Peter Lipa, Eva Pilarová, Vlasta Průchová, Jiří Stivín, Felix Slováček, Dodo Šošoka, Emil Viklický... Ze zahraničních: Monty Alexander, Ray Brown, Larry Coryell, Jim Hall, Jon Faddis, Maynard Ferguson, Chiko Freeman, Bob Jackson, Sandy Lomax, Claire Martine, Tania Maria, Tina May, Audrey Motaung, Jack van Poll, Chris Potter, Stacy Rowles, John Scofield, Rhoda Scott, Felix Simtaine, James Stevens, John Alexander Thompson. Řada skvělých jmenovaných i nejmenovaných jazzmenů navštívila festival v Přerově opakovaně a vystupovala zde v různých uskupeních.
Ředitel ČJF Rudolf Neuls Jr. k tomu letos v dubnu řekl: „Samozřejmě je vždycky naší snahou, aby se každým rokem objevilo to nejlepší. Zatím pokaždé byla v programu minimálně jedna pecka, vloni to byly tři premiéry – Snarky Puppy, Sarah McKenzie a Fourplay. Když přijel poprvé do Přerova Mike Stern, tak to byla bomba. Maceo Parker, Till Brönner, Bill Evans, Grace Kelly, Marcus Miller, Brad Mehldau, Billy Cobham… Zkrátka co jméno, tak to je úspěch. Ta plejáda hvězd, které tady byly, tak to je něco neuvěřitelného. Tím se může pochlubit málokdo. Dneska už si spíš říkáme - koho ještě?“
Před deseti lety napsal Aleš Benda knihu „Labyrint jazzu a ráj srdce“, co mapuje dějiny jazzových festivalů v Přerově za čtyřicet let i celou historii Československých jazzových festivalů do té doby. Pro mě je ctí, že jsem se na té knize mohl technicky a malinko i autorsky podílet.
Letošní 33. Československý jazzový festival, který proběhne od 20. do 22. října 2016 a otevírá nové půlstoletí přerovské jazzové tradice, pořádají Nadační fond PJF a AB Studio Praha za finanční podpory Statutárního města Pfierova, Olomouckého kraje a Ministerstva kultury ČR. Koná se v roce 760. výročí povýšení Přerova na město. Na festivalu vystoupí:
20. 10. Laco Deczi & Celula New York (USA / CZ), Electro Deluxe (FR)
21. 10. Dean Brown + Friends, feat. Karel Růžička Jr. (USA / CZ), Tiempo Libre (Kuba)
22. 10. Tia Fuller Trio (USA), Vanessa Rubin Q (USA), Christian McBride Trio (USA)
Jaroslav Kvapil
Mé dojmy z absence na koncertu Jaromíra Nohavici
Nebyl jsem v pátek 12. srpna v zámeckém amfiteátru ve Strážnici na koncertu známého folkového písničkáře Jarka Nohavici, ač bych o něm mohl napsal, že je to z minulosti přímo můj známý. Jenže já znám osobně lidí, až hanba.
Jaroslav Kvapil
Svět podle Waterse a jiných lidí s podivnými mozky
Dvakrát jsem napsal sem na blog o skrývání lží, dezinformací a zhůvěřilostí za formulku – je to můj názor. Asi je skutečně něco mezi nebem a zemí, neboť den na to mi poskytl „vesmír“ názorný příklad, co ony zhůvěřilosti jsou.
Jaroslav Kvapil
Prostá duše může nějakému tomu nesmyslu uvěřit
Napsal jsem textík s názvem „Je to můj názor...“, který pojednával o zneužívání legitimního práva každého člověka ve svobodné společnosti prezentovat bez obav své názory – k záměrnému šíření lží, dezinformací a nehorázností.
Jaroslav Kvapil
„Je to můj názor…“
Slovo názor je mnohoznačné, a hlavně mimořádně kluzké. Názor je vyjádřením jakkoli vytvořených pocitů ohledně čehokoli. Avšak za formulku „je to můj názor“ se může skrýt i kdejaká záměrně šířená lež a odporné stanovisko.
Jaroslav Kvapil
Manželé malíři a povodeň na Moravě
Letos uplyne 25 let, kdy mimořádné povodně, způsobené neobyčejně intenzivními a dlouhotrvajícími srážkami na moravsko-slezském pomezí, ničivě zasáhly hlavně Česko a Polsko, značně také Slovensko a okrajově i Německo a Rakousko.
Další články autora |
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Auto vjelo na chodník a srazilo tři lidi. Žena zemřela, dvě vnučky jsou zraněné
Osobní auto srazilo dnes odpoledne v Čáslavicích na Třebíčsku ženu a dvě děti. Žena srážku...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
Poslanci zvýšili ochranu zemědělské půdy. NEchtějí už další logistická centra
Vyšší ochranu nejkvalitnější zemědělské půdy schválila Sněmovna. Nemají na ní do budoucna vznikat...
Bazény v ulicích, výpadky elektřiny. Jihovýchodní Asii drtí rekordní teploty
Premium Od spolupracovníka MF DNES v Asii Horké počasí ve filipínské Manile mění život v ulicích. Přibývají bazény nebo škopky, ke kterým je...
Požár pralesa Mionší musel založit člověk, zjistili odborníci. Sčítají škody
Hasičští experti se vrátili do terénu, aby vyšetřovali příčinu požáru v pralese Mionší v Dolní...
Zdravotnictví čeká kolaps, věští analýza. Chybí 3000 lůžek, péče se nadužívá
V českém zdravotnictví hrozí bez přijetí potřebných opatření vyčerpání zdrojů. Systém není podle...
Nespí vaše dítě? Přečtěte si, jak nespavost vyřešit
Nespavost a problémy se spánkem se v různé míře objevují až u 30 % dětí. Mohou se projevovat častým buzením, problémy s usínáním, brzkým vstáváním...
- Počet článků 651
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1022x
https://kvaj.blogspot.com