Nevím, jestli to zde na blogu někdo komentoval, ale mě docela pobavilo, jak prezident Miloš Zeman vysvětlil udělení státního vyznamenání zpěvákovi Danielu Hůlkovi. Jestli to tak vážně myslel, je to tragikomické.
Prezident Zeman v rozhovoru pro zpravodajský časopis Týden řekl: „Pokud jsem správně informován, tak Daniel Hůlka dostal nedávno nabídku od Vídeňské státní opery, aby v ní hostoval. Je to skvělý operní – nikoli pouze muzikálový – zpěvák. A položte si otázku, kolik našich zpěváků může hostovat ve Vídeňské státní opeře.“ Zemanova slova ale Vídeňská státní opera popřela s tím, že tam Daniel Hůla nemá v současnosti naplánováno žádné vystoupení. Hůlkova manažerka Ema Krahulíková k tomu uvedla, že zpěvák je již delší dobu v jednání s agenturou, která projevila zájem zprostředkovat mu vystoupení ve Vídni, v Německu a v Rusku, bližší detaily koncertní série prý zatím nejsou známy a že to s tou operou bylo asi nedorozumění.
Evidentně se ukazuje, že prezident správně informován nebyl. Pak ale Miloš Zeman udělil státní vyznamenání Danielu Hůlkovi buď na základě nedorozumění, nebo o důvodech toho udělení neříká pravdu. Obojí je tristní. Případně je tu ještě jedno možné vysvětlení, a sice v duchu průpovídky – hodinky nebo holinky, obojí se natahuje. Převedeno na tento případ – hostování v opeře nebo koncert, obojí je či má být ve Vídni. Takže to bychom měli jednu Vídeň, před tím jeden článek na první straně vlevo dole ve starých novinách, jeden podpis pod devótní prohlášení do Číny..., sečteno a podtrženo – co nám z toho vychází? Nějak se nemohu dopočítat... Už to mám. Výsledek je gratulace vítězi prezidentských voleb v USA.
Donalda Trumpa přitom náš prezident podpořil už letos v září, když uvedl: „Souhlasím s jeho názory jak na migraci, tak na boj proti islámskému terorismu.“ Ze světových státníků prý vyjádřil podobnou podporu Trumpovi jen ruský prezident Vladimir Putin. „Vážím si i způsobu vystupování Donalda Trumpa, který mluví jasně, někdy drsně, ale srozumitelně. Vyhýbá se tomu, čemu se někdy říká politická korektnost, a která je podle mého názoru spíše sbírkou nicneříkajících frází,“ řekl také po volbách v USA Miloš Zeman. Pak odeslal Trumpovi blahopřejný dopis a pozval ho na návštěvu Česka.
Věřím našemu prezidentovi, že ho vítězství Donalda Trumpa těší. Nejspíš mu připadá, že jsou si s novým prezidentem USA typově a povahově podobní, takže naší hlavě státu musí budoucí šéf Bílého domu imponovat. Ruský prezident Putin imponuje Miloši Zemanovi asi neméně a vládce Ruska zase doufá ve zlepšení vztahů s USA pod Trumpovým vedením. Teď jde o to, jestli se také naopak Miloš Zeman zamlouvá Donaldu Trumpovi a zda vůbec má českého prezidenta v zorném úhlu. Řekl bych, že v následujícím čase bude mít nový americký prezident poněkud jiné starosti, a sice etablovat se v domácí politice a přesvědčit Američany, že bude přijatelným šéfem Bílého domu.
Svůj minulý text zde jsem nazval „Vítězství Trumpa ukázalo, že USA jsou svobodná země“ a v jeho závěru jsem napsal, že ke svobodě patří i protesty proti zvolenému prezidentovi. Ty pokračovaly i dnes a byly značně intenzivní. Přívrženci Hillary Clintonové se nemohou smířit s její prohrou. V diskuzi pod mým textem se v reakci na titulek zeptal jeden diskutér, jestli by pro mě vítězství Clintonové znamenalo, že USA jsou nesvobodná země a proč? Odpověděl jsem, že vzhledem k dlouhodobé favorizaci Clintonové by její výhra neukázala nic, z čeho by se dalo usuzovat na svobodu země. V případě jejího vítězství by Američané volili v duchu předpovědí a vsadili by na jakýsi předpoklad kontinuity vývoje. Když zvítězil Trump, zvolila rozhodující část Američanů nejistotu a naději na změnu. Jak se ovšem zdá, voliči demokratické kandidátky, kteří často inklinují k multikulturalismu, to nejsou ochotni strávit.
Jakoby se nabízelo srovnání s bojem Miloše Zemana s pražskou kavárnou a s nedávnými protesty proti němu, s vyhlášením týdnů občanského neklidu a jakousi „vzorooslavou“ státního svátku na Staroměstském náměstí. To je ale jen vnější podobnost. Donald Trump je pro Američany především velkou neznámou a nikdo neví, co se od něj dá čekat. Miloš Zeman byl naopak už před volbami, které mu vynesly místo na Hradě, známý jako falešná pětka a spolehlivě naplnil, co se od něj dalo očekávat a překvapil jedině nepříjemně (můj názor). V USA pak vyvolávají protesty proti Trumpovi jeho řeči před volbami, kdežto u nás budí protesty proti Zemanovi jeho činy po volbách. Navíc naše vlažňoučké protesty se s těmi americkými nedají srovnat. Zde se protestovalo oslavou státního svátku s písničkami, v USA se rozbíjejí výlohy, hoří auta a dokonce se střílí.
Říká se, že kdo chce psa bít, hůl si vždycky najde. Náš prezident si našel Hůlku sám, když mu předtím nestačilo, že byl natřen Peroutkou. Aby se nakonec nevydal na pouť za Putinem a pak na tramp ze Trumpem. Stačí se dostat do Vladivostoku a odtud na východ do San Francisca, je to jen něco přes osm tisíc kilometrů (přes pět tisíc mil), nějakých 14 hodin letu. No ale musel by si pohnout, aby ještě Kalifornie byla součástí USA. Kaliforňané totiž Donalda Trumpa obzvlášť nemilují a už tam vznikla petice za odtržení země od USA. Takže to vlastně není moc dobrý nápad, aby náš prezident zamířil do jámy lvové. Tady má svůj klid a jeho zdejší války se samozvanými elitáři jsou takové... kavárenské, řekl bych. Zlaté Česko.
