- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Koupil jsem tam ve slevě klobásku, která vyhlížela náramně a že si ji doma upeču na pánvi. Pečlivě, s filigránskou přesností jsem nařezal okraje i povrch klobásky, aby z ní v konečném vyznění vznikla ježatá chobotnička a pak už jen sledoval proces pečení. Vteřiny ubíhaly a chobotnička byla čím dál hezčí, ale také menší, zato plavala skoro v bazénu tuku. Asi jako bych dal péct husu a z trouby vytáhl slavíka.
Výsledný pokrm byl sice nepatrný, avšak působil báječným dojmem, takže jsem si připadal jako v nějaké hodně luxusní restauraci, jenom jsem se nemusel bát placení. Sotva jsem ale polkl první sousto, seznal jsem, že konzumuji čistý kožový extrakt smíchaný s moukou v umělém střívku. Zbytek večeře letěl do odpadu.
Poezie jsem se však přece jen dočkal, protože do rána nasněžilo a pohled z okna byl úchvatný. Následně jsem si ale uvědomil, že budu muset ometat a škrábat auto, neboť mě čekala cesta a moje mysl se vrátila do standardní, všední nasranosti.
Další články autora |
Na cestě mateřstvím se potkáváme s různými výzvami. V případě výživy našich nejmenších představuje kojení ten nejlepší základ. Pokud však kojení...