- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Karma
"Největším štěstím člověka je, když může žít pro to, zač by byl ochoten zemřít." Honoré de Balzac.
Když o tom Balzacově citátu přemýšlím, tak Franto to tak asi měl.
Kromě jiného byl Venclovský také velký smolař. Někde jsem se dočetl, že když se po dlouhodobém léčení úrazu páteře konečně vracel domů, bacil ho do hlavy výfuk, který se utrhl z kolemjedoucí motorky a musel znovu do nemocnice.
To se také říkalo. A třeba před tou Angarou byl v dost zbědovaném stavu - klouby, pak plotýnky, ale dal se dohromady. Smolař byl, ale také dělal různé bůbosti, jako třeba stojku na zábradlí nad Macochou.
Někdy kolem roku 1970, nebo tak nějak, jsem byl na čtrnáctidenním vojenském cvičení záložáků v Bochoři u Přerova a tam v té době sloužil pan Venclovský coby praporčík a měl na starosti skladové hospodářství, nebo tak nějak. Tohle nekomentoval. Ale my měli, asi 30 lidí, jednou před obědem školení na téma těch skladů a on tam naklusal, aby nám o tom něco řekl. Pamatuji si jeho úvod. "Zdravo, borci! Budeme mluvit o skladovém hospodářství. Ale protože vidím, že jste tady všichni staří mazáci, tak vám na úvod řeknu něco o tom, jak jsem přeplaval kanál la manš". Obrovský potlesk. Ale po dvou hodinách a půl, když už o půldruhé hodiny přetáhl čas na oběd a ještě nevylezl z vody, házeli jsme po něm vším co bylo po ruce. Nicméně, hovořil velmi zajímavě. A taky měl hezkou dceru. Trochu větší.
No jo, to je přesné. On byl takový a vyprávěl o tom svém plavání rád. Třeba když byl na té Angaře a pak na Bajkalu, psal si tam deník a pak mi z něj předal údaje - měl tam, co kdy jedl, čím se namazal (tělo), jak se rozcvičoval, kolik bylo stupňů a ještě spousta dalších detailů prakticky po hodině, A má také syna, s tím jsem už po jeho smrti kolikrát mluvil, ale nevím, zdálo se mi, že otce moc nemusí, možná ho štvalo, že byl v jeho stínu. Když řekl, že je Venclovský, tak hned první otázka byla - A co máš společného s Frantou? Jo ty jsi jeho syn a pak se mluvilo už jen o Frantovi. Ale fakt nevím, co mezi nimi bylo.
Děkuji, že hezkou vzpomínku. Při čtení vašeho blogu jsem si vzpomněl ještě na jedna jeho slova, a to "meduzy ščipajó". Bohužel již nevím, při jaké příležitosti to bylo. Mě bylo v roce 1970 patnáct a často jsme to v pozdější době používali jako "vtipnou" hlášku.
"Jaká je voda?" "Dobrá, akorát meduzy ščipajó".
To je pravda, že to říkal. Zřejmě to bylo, když plaval přes kanál. Ono by toho bylo hodně, co by se o Frantovi dalo napsat. Zkrátka na knihu. Možná se do toho pustím.
Jako dítě jsem nedoceňovala jeho sportovní úspěchy. Byla jsem malá a byl to soused. S Petrou (jeho dcerou) jsem si hrála před domem a když postavili bazén téměř u domu, chodila jsem se koukat jak trénuje plavce. Vidět ho běhat v plavkách po ulici v zimě k Bečvě a zpět, byl nezapomenutelný pohled. Díky němu a jeho rodině na Přerov nikdy nezapomenu. Díky za připomenutí.
Já děkuji také na milou vzpomínku.
Járo, moc hezky se ti ta vzpomínka na p.Venclovského povedla. To by měl určitě radost. Já ho mám v paměti, kromě plavání přes La Manche, z každoroční účasti na vánočním plavání otužilců u Žofína.
Díky, Majko. On se účastnil mnoha otužileckých akcí. V Přerově založil tradici silvestrovského plavání, která se koná do dnes s cílem u výběžku mezi Bečvou a mlýnským náhonem, kde má také na nábřežní zdi pamětní desku.
Pane Kvapile, tu knížku o Venclovském byste ještě napsat měl. Asi by nebyla první, nevím, ale já bych si ji koupil, přestože mě sport jinak moc nezajímá.
Byl bych rád, kdybych se k tomu dostal. O sportu by to bylo jen částečně. On byl opravdu neopakovatelný svéráz, především tou úžasnou vůlí a touhou zdolávat cíle navzdory všem překážkám, a že jich bylo. Paradoxní je, že on vlastně ani pořádně neuměl plavat.
hezký, Jaroslave ačkoliv je uplně stejný dubňák jako já... (jsem trochu mladší) nevím o něm mnoho a akorát se samozřejmě hlavně vynoří ta věta zmiňovaná dole paní Věrou.
čili opravdu děkuju ...a hezký víkend.
Také jste v dubnu? No ono se o něm tak moc nepíše, ani na Wikipedii toho není moc. Vyšle ale o něm jedna knížečka po tom La Manche, ale to je spíš takový dokument. O té Angaře a Bajkalu se moc nemluví. Vám také hezký víkend.