U nás se ještě ve velkém pěstuje tabák a kde?

My jsme na základce pomáhali budovat tabákový průmysl sběrem tabákových listů v JZD. Pak v Hodoníně zkoušeli pěstovat rýži, ale tam jsme brigádničit nemuseli.

Trochu jsem odbočila od tématu ke vzpomínkám.

Napsal jsem, aspoň se domnívám, dostatečně jasně, že EU podporuje pěstitele tabáku. Samozřejmě, že asi ne ve Švédsku, Finsku, Dánsku, pobaltských státech, v Polsku a ani u nás a nejspíš moc ne ani v Německu nebo VB.

Rýži, jo? A dostali dotaci na asijského buvola? Jestli oni neměli původně v úmyslu pěstovat erž a dodavatel osiva to nějak špatně přečetl a dodal jim rýži, no a když už ji měli, tak co s ní, že?

Věčné dilema, kam až by měl stát restrikcemi zasahovat do svobod občanů. Z toho řetězce příčin a důsledků se asi nelze vymotat. Pokud stát investuje prostředky do léčby nemocí z kouření, nemá "právo" na restrikci kouření? To je jako s omezením rychlosti na silnici. Jezdíš rychle -zabiješ se - tvůj problém, zabiješ někoho jiného - má smůlu. Proč tedy omezovat rychlost a vymáhat pokuty za porušení pravidel.

V ideální společnosti by lidé na základě onoho "selského rozumu" jezdili rozumně a nekouřili by, stejně jako by nedělali nebo naopak dělali spoustu jiných věcí. Bohužel zrovna u nás mi často přijde, že lidé, co jim není zakázáno, dělají zcela bez jakékoli sebekontroly.

Mám jednu námitku vůči srovnání s automobilismem. Pokud lidé budou užívat auta správně (v souladu s návodem, kam lze zařadit i dopravní předpisy), jsou prospěšná. Pokud kuřák bude užívat cigarety v souladu s návodem, bude vždy škodit sobě i jiným. Tabák je prostě návyková droga a k tomu droga specifická, která už jen základním užíváním škodí uživateli i společnosti. Tím spíš by se ale měla potírat výroba a distribuce této drogy, což se ale neděje. Poukázal jsem pouze na rozpor mezi zákazy kouřit na určitých místech a podporou pěstování tabáku.

S tou vaší poslední větou zcela souhlasím. V tom případě by se ale mělo zjistit, proč tomu tak je. No a když se nad tím člověk zamyslí, nejspíš dojde k závěru, že chování lidí v tom smyslu, jak jste ho popsal, zcela logicky vyplývá z nejistoty, v které se naše společnost nachází už řadu desítek let, protože na co se člověk mohl u nás v posledních zhruba osmdesáti letech spolehnout,

Možná je to i důvod, proč někteří lidé teskní po socialismu, protože za jeho éry se mohli spolehnout aspoň na něco. Minimálně na to, že KSČ má vedoucí úlohu ve společnosti a nějak se o ně postará.

Mám za sebou mládí v pubech a klubech, fakt je, že dneska jsem raději, je-li v hospodě aspoň vidět.))) Ale to prostředí - kavárny- atakdále, je prostě často kuřácké. A proto jsem vždy tvrdila, že když zakázali nějaké to kouření na pracovišti, docenti, profesoři, co mne učili, malíři... no prostě to bez cigára nebyl ani jeden, takže když je potupně vykázali na dvorečky s každou ,,trubkou,,..koledovali si o to, že jim tihle pánové zamávají. Jednak díky své svobodomyslnosti a jistému osobnostnímu mantinelu a jednak , že to vážně nemají zapotřebí. A jestliže jsme v situacích, kdy se fakulty tetelí, aby tam měli někoho, kdo musí kvůli akreditacím kateder mít tituly před jménem a za jménem... tak je to velice pikantní situace. A že s tímhle fakulty potíž mají... to je známé. Muži s cigaretami mne v životě naučili nejvíc.

Přijde mi , že jak to dneska hospodský maj, že to docela dobře jde , a tak nechat tak, jak je.dobré ráno

Svět se tváří alibisticky a pod peřinou se zjistí, že nejvíc prachů jde stejně na zbrojení a taky na cigára... ty cesty se stejně vždycky k lidem najdou a moc omezení vytváří nepředvídatelné prostředí šméček všeho druhu.

Poukazuji pouze na ten rozpor - úporná snaha vytlačit kuřáky z různých prostor kontre podpora pěstitelům tabáku.

Znáte nějakou službu, nebo státní rozhodnutí, které se týká životů a majetku lidí, které byste mohl ohodnotit, jako pozitivní? Já osobně ne, ale rád si poslechnu názor lidí, kteří jsou přesvědčeni, že bez Babišů, Sobotků, Nečasů, Langrů, Řebíčků, Škromachů, Palasů, Drábků, Mládků, Pospíšilů, Kalousků a dalších a dalších výkvětů naší lidské společnosti by jejich život byl v troskách a nevěděli by co mají dělat, jak mají žít .

Tak bez těch vyjmenovaných a ještě dalších z naší politické scény se jistě každý obejde. Nicméně bez státu jako takového by život v troskách byl.