Říká se máj...lásky čas a my si do toho vpasováváme automátiko slovo život... znovuzrození... a přitom... kolik lidí známých, z mého okolí, kolik jich odešlo v květnu. Ćili jako bychom přemýšleli nadějně ... dobře.... ale naivně .... špatně. To není jen tak, že i Mácha to měl namorbidno. Píšete, jak odejdeme a svět jde stejně dál. Tak to má Mácha. Věčná je jenom ta příroda, co má vážně přesah. Marný a směšný naše pinožení.

Když odešel uznávaný vědec z jedné fakulty, ztráta obrovská, otec mé známé... povídá mi ona pak .. koukni na soupis toho, co vydal, čím se zabýval, v čem byl dobrý... plný papír titulů, plno titulů za jménem,před jménem.... z nemocnice si neseš dvě igelitky...

helejte to nejde...dost prostě slunečný čelo obá dvá my dvá něco pro ,,fajnově,, ,Jaroslave

https://www.youtube.com/watch?v=S-rB0pHI9fU

Jo jo. Já to spíš mířil proti smutku a nostalgii. Jo a s tím Mézlem - už si to pár lidí přečetlo a řeknu vám upřímně, že bych ani nechtěl, aby to četly nějaké davy čtenářů, kterým to jméno nic neříká.