Jardo, to je napsané moc přímočaře a pravdivě. To se líbit nebude

Myslím, že to chápu tak podobně, jako to napsala Jana Majová.

(když jste založili -dole- s Jiřím tu buňku, hlásím se jako kávová sekretářka

Kávová sekretářka? Tedy virtuální kafe jsem ještě nepil. Zase ho ale můžu pít virtuálně. Takže by to jistě šlo. Jana Majová ode mě dostala plus. Nebude líbit? Ohlasy nejsou tak zlé. A těch pár kritiků vystavělo své reakce na konstrukcích, které se mého textu příliš netýkali a v debatě s jedním jsem se docela bavil.

Vždycky si představuji, že diskuse je jako debata lidí, kteří se potkají na nástupišti vlakového nádraží a čekají na vlak. Někdo jezdí denně, někdo se jen mihne, někdo je mírný a někdo rázný. A stejně jako na tom nádraží by si lidé povídali s ohledem na ty, kdo stojí ve skupince, tak mohou diskutovat tady. Tak, aby jim nevadilo potkat se příště. (Neplést si s povinným souhlasem, stačí neurážet a neokopávat kotníky).

Vám

To je hezká představa a máte pravdu. Rovněž i vám a ještě mrknutí .

Vždycky si představuji, že diskuse je jako debata lidí, kteří se potkají na nástupišti vlakového nádraží a čekají na vlak. Někdo jezdí denně, někdo se jen mihne, někdo je mírný a někdo rázný. A stejně jako na tom nádraží by si lidé povídali s ohledem na ty, kdo stojí ve skupince, tak mohou diskutovat tady. Tak, aby jim nevadilo potkat se příště. (Neplést si s povinným souhlasem, stačí neurážet a neokopávat kotníky).

Vám

Tento příspěvek si dvojité + zaslouží

V první řadě bych chtěl položit otázku, co je to vlastně blog? Podle mě je to takový široký Hyde Park, kde si každý může stoupnout na tu pomyslnou stoličko a říkat kolem jdoucím, co ho napadne. Každý by měl ale unést to, že někdo se zastaví a vyslechne ho, jiný mu třeba řekne že je "vůl" a je to.

Jako problém dnešní doby považuji to, že někteří si právo říct svůj názor vykládají jako povinnost těch druhých můj názor akceptovat a dále pocit (jako důsledek jakési korektnosti), že každý názor má stejnou hodnotu. Nemá.

Pak je vůbec otázka, co je to "názor". Dám malý příklad. Alpy jsou vyšší a větší než Krkonoše. To není věc názoru, to je měřitelný fakt. Když někdo řekne, že se mu víc líbí v Krkonoších, protože jsou takové domácí, domluví se tam a celkově se tam cítí lépe atd., tak je to prostě názor a není důvod se do autora nijak navážet.

Když však někdo bude tvrdit, že on by do Alp nikdy nejel, protože tam jsou horší sjezdovky a je jich méně, že v Rakousku jsou rozbité silnice, nebo že na každém kroku na vás číhají lupiči a všude vás okradou, tak to není žádný názor. Prostě je to lež, nebo projev hlupáctví a není jediný důvod, proč mu to neříct a ještě mu třeba "argumentovat".

Dobře. Napsal jste to pěkně a já vám za to děkuji. Ale co jste tím chtěl sdělit? A jak se to vztahuje k mému textu? Doufám, že jste mi nemínil vážně objasňovat, co je blog, názor, měřitelný fakt, pravda a lež? Nicméně vám ještě jednou děkuji za návštěvu v diskuzi.

Víceméně souhlas :)

Děkuji. Vlastně jste to vyjádřil úplně nejlépe. Když jsem si to po sobě znovu přečetl, došlo mi, že se mi nepodařilo napsat text úplně přesně tak, jak jsem chtěl.

Někteří si totiž pletou svobodu slova se zesměšňováním a urážkami. V hospodě u piva, nebo v kavárně u zákusku by si to drtivá většina z nich k cizímu člověku nedovolila. Tady však, pod rouškou jisté anonymity, klidně někomu napíší, že autorem doma starší dětičky, nebo, že učitelka má snad duševní poruchu a možná o tom ještě neví.

Přesně tak, jak píšete. Lehce jsem to naznačil i v textu. Kolikrát jsem si už říkal, že by si každý takový výbojný diskutér měl představit, že ty urážky vykládá v hospodě do obličeje nějakému svalnatému hromotlukovi, který má na účtence tak čtyři čárky.

Jo, a ještě jsem se chtěl zeptat na nějaký konkrétní blog těch propagandistických týmů diverzních centrál, štvavých vysílaček ...

propáníčka čtete to po sobě vůbec??

Tentokrát mě tady nikdo nevyprovokuje. Vlastně je zvláštní, že vy jste teprve první z těch návštěvníků, kterých jsem očekával v diskuzi spousty. Doporučoval bych vám ale, abyste se zklidnil, nebo vám praskne cévka v mozku a tyhle mozkové příhody někdy končívají špatně. Mám o vás starost.

Evidentně jste nic nepochopil. Jde totiž o zcela evidentní "tak trochu" () dvojí metřík těch vašich chudáků adminů. Protože přece, jak někde níže píšete, Zeman si ty urážky v podstatě zaslouží. Dost ubohé kritérium cenzury, nemyslíte?

Někdy jste mi k smíchu, všichni vy cenzoři názorů, myšlenek, emocí ... ale ve skutečnosti k pláči. Takových těch hlasatelů toho, že "netoleranci nebudeme tolerovat!" a těch, co do nás budou vtloukat dobro klackem, těch se bojím daleko víc než celýho Islámskýho státu s Putinem (každý si může vybrat dle svých preferencí)dohromady!

Nic jsem nepochopil? Stačí, když chápete vy. A kromě toho bych ani nechtěl chápat jako vy. Váš druhý odstavec už je pouhým pomateným výronem, takže se na mě nezlobte, když na něj nebudu reagovat.

Myslím, že každý má mít příležitost svobodně se vyjadřovat. Se svobodou se totiž v demokratické společnosti neoddělitelně pojí odpovědnost. Pokud se svobodně vyjadřuji, musím také unést odpovědnost za to, co říkám. Tedy i to, že se ztrapním nebo projevím jako hlupák, křupan nebo nevychovanec. A nikdo nemá právo brát tuto mojí odpovědnost na sebe. Nebo ještě lépe, pokud někdo tuto odpovědnost ze mne sejme, sám se pak namísto mě stává hlupákem, křupanem nebo nevychovancem.

Samozřejmě - existují pravidla diskuse, pravidla blogování apod. Dobrá - pokud někdo má pocit, že jsem napsal něco přes čáru, ať to označí, případně okomentuje, ale nemaže. Zvlášť ne i několik dní po uveřejnění, kdy už stejně do té diskuze málokdo zabloudí a výmaz tak ztrácí i ten pochybný smysl, který mu do té doby zbyl.

A ještě technická - provozovatel blogu na blogerech a diskutérech docela slušně vydělává. Měl by k nim, potažmo k nám, proto mít úctu. Milí cenzoři, živíme i vás.

To, co píšete v prvním odstavci, je v teoretické rovině jednoznačně pravda. Pravdivé ji jistě i konstatování v první větě druhého odstavce. Vaše návrhy, jak řešit případy, kdy někdo napíše něco přes čáru, jak jste se vyjádřil, jsou ovšem už poněkud problematické. Málokdo měl takovou příležitost jako já, zabývat se dlouhodobě otázkami svobody projevu v praktické rovině. Není to vůbec nic jednoduchého, to mi věřte a nedá se s tím vyrovnat pomocí jakéhosi ad hoc třířádkového projektu, jak jste to učinil vy. V posledním odstavci se zmiňujete o finančních záležitostech. Samozřejmě, že blog idnes.cz musí vydělávat, jinak by ho těžko někdo provozoval. Peněžní prostředky mu však plynou z reklamy, nikoli z příspěvků blogerů, a proto je třeba udržovat jisté nivó obsahů jednotlivých textů, k čemuž mají z pochopitelných důvodů co říct i zadavatelé reklamy. Napsal proto, že blogeři a diskutéři blog živí, je velké a nepřípustné zjednodušení a jaksi mi to podsouvá myšlenku, že v tomto případě nemáte příliš ponětí, o čem hovoříte. Nazvat pak adminy cenzory je podle mě hloupé a nedůstojné i vašeho předchozího vyjádření. Nicméně vám děkuji za příspěvek.

Píšete mi z duše. To, co mnozí zvou cenzurou je často prosté nedodržování daných a všem známých pravidel a důsledek absence vlastní autocenzury. Úsměvným paradoxem je také to, že je jistými blogery po správcích blogu požadován bezbřehý liberalismus a ve svých článcích a komentářích ti samí hlásají názory velmi mírně řečeno krajně konzervativní a zcela netolerantní.

V názorové kritice, neřkuli v nadsázce se snese mnohé. Lži, polopravdy, manipulace, nekorektnost a nenávistné výpady nějakých, jak píšete, propagandistických týmů, a já dodávám, také hnutí a stran, sem nepatří. To všichni víme.

Je až s podivem, jak spolu v názorech v podstatě souzníme. A možná to s podivem není, ale vzhledem k našemu snažení a uvažování naopak logické. Děkuji.