Světlo na konci covidového tunelu asi jen tak nezazáří

Sobota byla rekordní, neboť přibylo přes devět tisíc nových případů nakažených, četl jsem v neděli ráno na Seznam zprávy, sotva jsem otevřel počítač. A to už skoro týden u nás platí proti šíření covidu zatím nejtvrdší opatření.

Na tom je fantastické, jak se za pandemický rok sofistikovalo informování o šíření viru a nemoci jím vyvolané. Když si vzpomenu, jak primitivní bylo vloni touto dobou… Ale dnes to je jiné kafe. Hned pod titulkem je na fialové ploše v barvách vyvedený obrázek koronaviru a vedle toho nápis: Koronavirus – Česko v číslech. A pod tím přehledná tabulka, z níž se čtenář dozví: základní reprodukční číslo R, aktuální případy, denní nárůst, počet hospitalizovaných, celkem případů, počet uzdravených a počet úmrtí (zde).

Jen z té tabulky ani z celého článku jaksi nevyplývá žádná naděje, zda se nemoc podaří někdy zvládnout a jestli se kdy vrátí „normální“ život. Zatím stíhá jedno opatření druhé a zprávy o nich se střídají s bědováním, jak jsme na tom špatně, a s vyprávěním těch, kteří covid prodělali, že to rozhodně není žádná chřipečka. A snad proto byl hned další článek na Seznam Zprávy, že přibývá seniorů, kteří kvůli pandemii zvažují sebevraždu, protože ztrácejí chuť žít. Tomu rozumím dobře, poněvadž se právě nacházím v situaci, kdy mi život nedává smysl, i když důvodem není covid, koronavirus ani pandemie.

Podle toho článku „roste počet seniorů, které pandemie a protiepidemická opatření dohánějí k myšlenkám na sebevraždu“. Staří lidé podle něj „ztrácejí vůli dál žít, chátrají psychicky a má to dopad i na jejich fyzické zdraví“. Říkají prý, že „jim to nedává smysl tady být, že si takhle konec svého života nepředstavovali, být zavřený doma a bát se jít ven, že to raději umřou“. V článku také stojí, že se lékaři „například starali o 67letou ženu, která se rozhodla předávkovat léky. Trpěla tím, že ji blízcí přestali navštěvovat z obav, aby ji nenakazili“.

Mně to připadá naprosto zoufalé. Kam jsme se to dostali? Neargumentovalo se náhodou v počátcích koronavirového šílení, že se to všechno dělá hlavně proto, aby se ochránily ty nejrizikovější skupiny obyvatel, za které byli označovaní především senioři? Vypadá to, že je nyní stát chrání tak, až je to dohání k smrti. Píšu to s vědomím, že jsem přibližně stejně starý jako ona nešťastná paní, která se chtěla předávkovat léky. Já se ale covidu nebojím, jenže ne proto, že bych byl tak statečný, ale že jsem nejspíš psychopat, aspoň částečně.

MUDr. Radkin Honzák charakterizuje psychopata tak, že jej absolutně nic nebrzdí, a že absence strachu vysvětluje i jeho jiné vnímání reality, a tedy i chování. Tak daleko nejsem, proto píšu, že jsem částečný psychopat. Honzák říká také, že: „Přitom strach je emoce, kterou nám sem přinesli dinosauři už někdy před 250 miliony let. Zachraňuje vám život, a když ho nemáte, tak vám vlastně chybí spojení mezi centrem strachu a jeho uvědoměním.“ Strach tedy primárně zachraňuje život, ale jak se teď zdá, přemíra strachu v některých případech naopak zabíjí.

Hned vysvětlím, proč si to myslím. Před časem se tu vedly spory o to, kolik lidí umřelo na covid a kolik pouze v souvislosti s covidem. Pak se prosadil názor, že je to jedno. Ano, je to jedno. Jsem navíc přesvědčen, že statistiky úmrtí na covid nezahrnují úplně všechny, kteří v souvislosti s covidem a se strachem z něj zemřeli. Bylo by nutné připočítat ty, kteří právě spáchali sebevraždu, protože jim život v covidové absurditě přestal dávat smysl, pak ty, co zanedbali lékařskou péči a zemřeli na něco jiného. Kromě toho je zřejmě pravda, že lidé, jež nejsou – třeba právě kvůli strachu – v psychické pohodě, snáze onemocní fyzicky.

Takže snad proto, abychom se nedostali do větší psychické pohody, nepřestali se bát a nezačali vidět světlo na konci tunelu a tedy naději, byl dnes ráno na Seznam Zprávy další titulek: „Léto nám tolik nepomůže, teplo na nové mutace nestačí, říká Prymula“. Když jdu po ulici a vidím ty zarespirátorované ksichty a uvědomím si, že mi to pomalu připadá normální, říkám si, jestli příroda a evoluce nepřehodnotí, že nás chrání pouhou imunitou a lidé se nezačnou rodit s rouškami na obličejích rovnou.