Staronový premiér, prostá žena a písničkář, který se zaprodal mocným

Dnes byl Andrej Babiš jmenovaný premiérem České republiky – podruhé. O to mi ale ani tak nejde, jako spíš o to, co lze vyjádřit frázemi: „za všechno může Babiš“ a „držím Babišovi palce a ať se nedá“.

To druhé – držím Babišovi palce a ať se nedá – vyjádřila jakási jeho příznivkyně v diskusi pod jedním z článků o střetu zájmů tohoto podnikatele. Jsem nekonkrétní zcela záměrně, protože neběží o dotyčnou osobu, ale o fenomén, kdy „neznámá žena z lidu“ vystupuje na obranu člověka, který ve svých rukách soustřeďuje významný díl politické i ekonomické moci, jako by se jednalo o nějakého nešťastníka, který potřebuje podporu lidu, aby ho nepřátelé, nepřející a závistivci nezničili.

Andrej Babiš je nejen předsedou (vlastníkem) politického hnutí ANO, byl ministrem financí, premiérem a je i sedmým nejbohatším člověkem v Česku. Pro ilustraci – jen za loňský rok dostal Andrej Babiš podle majetkového přiznání od svých firem přes 477 milionů korun. Nezávidím mu naprosto nic. Je však s podivem, že v tolika lidech budí pocit, že je politováníhodným chudáčkem, kterému všichni ubližují, pořádají proti němu štvavé kampaně a neprávem jej z kdečeho obviňují, zatímco on chce pouze a jen dobro pro všechny obyvatelé naší vlasti.

Je však také pravda, že Babiš sám dojem „otloukánka“ v lidech nejen přiživuje, ale nejspíš i programově buduje, viz jeho projev ve sněmovně, kdy měl vysvětlovat, jak vyřeší svůj střet zájmů, při kterém se dokonce „rozplakal“. Je to jistá obdoba obrazu minulého prezidenta Miloše Zemana coby „muže z lidu“, který mluví řečí obyčejných lidí, a proto mu především na nich záleží a jim také jim rozumí. Nic nebylo ovšem vzdálenější skutečnosti, stejně jako je falešný portrét Andreje Babiše, který o něm mnozí příznivci chovají a jenž on s týmem propagandistů o sobě vytváří.

A teď k floskuli – za všechno může Babiš. Činit odpovědným za všechno špatné a všechny neúspěchy konkrétní vládnoucí osobu nebo skupinu či jen známou osobu není ničím novým. Ani Hitler nemohl úplně za všechno, ne mohl za to ani Stalin, ani nacismus, ani komunismus, přesto je za to lidé často vinili. Je to už dávno, co jsem zažil scénku, kdy muž vystoupil z auta, hned uklouzl na náledí a třískl s sebou o zem. Vstal a zařval – zasr… komunisti, ani chodník neumí posypat!

Jistěže neposypané náledí nebylo výsledkem rozhodnutí tenkrát totálně vládnoucí komunistické strany. Avšak dokreslovalo tehdejší všudypřítomný šlendrián, obecnou neodpovědnost a vlastně také zvůli síly, která si u nás na dlouhá léta uzurpovala moc. Stejné to bylo v případě nacistické moci a Adolfa Hitlera, nebo bolševické moci a Josifa Stalina. Andrej Babiš určitě nevládl ani nevládne totální mocí jako zmíněné totalitní režimy a jejich zrůdní vůdci, avšak významně ovlivňuje dění ve vrcholných orgánech státu a v jeho působení jsou prvky zvůle patrné, nebo je aspoň řada lidí vnímá.

Písničkář Jaromír Nohavica aktuálně složil, napsal a zpívá píseň „Za všechno můžou oni“, v níž satiricky poukazuje na „lidové průpovídky“, že za všechno může Babiš, Putin, Nohavica nebo „oni“. Netvrdím, že písničkář musí útočit jen na mocipány a že nemůže kritizovat „nešvary lidu obecného“. Pokud přitom ale vystupuje na obranu těch mocných či sebe sama, nebo dokonce na obranu vůdce státu, který rozpoutal agresi proti jinému státu, pak je to zkrátka nonsens. A není to ani vtipné, ač se tomu jistě dost jedinců zasměje.

Totiž písničkář je (alespoň u nás) něco jako „Hloupý Honza“, který stojí za všech okolností na straně obyčejných lidí, a proto nad mocnými nakonec vyhraje. Pokud se ale tento písničkář mocným zaprodá, ztratí všechno i sám sebe. Na rozdíl třeba od zpěváků popu nebo operních pěvců (abych zůstal u muziky), kteří propůjčují písním jen své hlasy, jež nemají morální aspekt.

Kdysi zpíval písničkář Petr Lutka původem francouzskou písničku „Le petit joueur de fluteau“ s českým názvem „Šeltě Honza na zkušenou“, v které se říká: Šeltě Honza na zkušenou, před krále se dostal jednou, že jeho písně dobře zní, král mu nabíd´ znak erbovní. „Já se nechci stát baronem,“ řek´ Honza králi s pardonem, „se zlatým erbem docela píseň má by zpanštěla, po celém by znělo kraji – jó i Honza někdy zradí.“ A přesně to se stalo Jaromíru Nohavicovi. Naopak Karel Kryl zůstal do smrti tím „Hloupým Honzou“, který je ale ve skutečnosti chytřejší a pravdivější, než ti mocní a než ti, kteří se mu posmívali.

https://www.novinky.cz/clanek/kultura-hudba-za-vsechno-muze-putin-babis-a-nohavica-pta-se-nohavica-v-nove-pisni-40552478

https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/zajimava-zprava-o-stavu-ceske-verejnosti-hodnoti-politolog-vysledky-pruzkumu-k_2511191550_ako?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.box&dop_vert_ab=0&dop_vert_id=int1&dop_req_id=Xt9NNBvT6d3-202511202105&dop_id=267140465

https://www.youtube.com/watch?v=begAWK2v0AQ&list=RDbegAWK2v0AQ&start_radio=1