Přestože jsem ateista, je pro mě otázka smyslu života v onom náboženském pojetí zajímavější (ono to nebude samo sebou), protože v tom striktně ateistickém vždy docházím k tomu, že smyslem života je pouze život jako takový.

Pěkné.

"Je bůh velký či malý?" - Připomnělo mi to větu Učinil jsem se maličkým, abych se vám mohl darovat.

Může být. Velice mě těší, když můj text budí asociace.

Karma. Nechápu ateisty, alenic jim nevyčítám, ani se nebudu pokoušet kohokoliv přesvědčit k víře, kdyžnemůže takový názor přijmout. Britský astrofyzik, sirArthur Stanley Eddington, čelný stoupenec Einsteinovy teorie relativity,napsal: „Moderní fyzika nás nutně dovádí k Bohu, ne od něj. Nikdoz vynálezců ateizmu nebyl přírodovědec, všichni byli velmi průměrnífilozofové.“ Německý fyzik Werner Heisenberg, který se podílel na vývojikvantové teorie a formuloval princip neurčitosti, píše: „První lokz poháru přírodovědy naladí ateisticky, ale na dně poháru čeká Bůh.“ MaxPlanck, „Náboženství a přírodověda se nevylučují, jak se mnozí dnes domnívajínebo obávají, nýbrž se doplňují a vzájemně podmiňují. Snad nejbezprostřednějšídůkaz snášenlivosti náboženství a přírodovědy podává i při základním kritickémpohledu historická skutečnost, že právě největší přírodovědci všech dob, mužijako Kepler, Galilei, Francis Bacon, Darwin, Einstein, Newton, Leibniz, byliprodchnuti hlubokou religiozitou.“ Duchovnost náboženské víry se ukázala být„perličkou na dně“ – pravdou ukrytou hodně hluboko, proto ji povrchní svět,potažmo brožurkoví ateisté nenacházejí a nedoceňují. Našli ji však lidémimořádného intelektu, kteří nahlédli hlouběji do tajemství hmoty a života, nežje dáno většině z nás

V relativně nedávné minulosti jsem byl na přednášce Bible a moderní věda proslulého slovenského fyzika Julia Krempaského, s ten docela přesvědčivě objasňoval, že bible není v rozporu s moderní vědou.