- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Polospánek
Mám rád chvíle, kdy sice
spím, ale zároveň jsem natolik
vzhůru, abych pociťoval, jak
krásné je spát.
Polospánek
se to zve. Člověk se v něm
ocitá dvěma způsoby, když
usíná a když
se probouzí a oba
mají kouzlo.
Když se probouzím, než
vstanu,
vychutnávám, že mozek smí
ještě odpočívat
a myšlenkami kudy chci
bloudím.
A pak mě dostihne
tak jako tak
ráno
a mohu jen hledět
za tím kratičkým,
blaženosti podobným
stavem, jenž
jako list papíru
rotuje vzduchem, až
definitivně dosedne
na skládku minulosti. Je tu
probuzení a je tu realita...
Potom chci být naplněn pokorou
a štědrostí,
přejícností a mírumilovností,
cudností a střídmostí,
činorodostí – však
v hlavě číhá pýcha a lakomství,
závist a hněv,
smilstvo a obžerství,
lenost – sedm
ctností provází vždy
sedm hříchů, těch
hlavních, jelikož
pocházejí z hlavy...
Je ostudné,
jak čas letí,
bylo poledne
a je půl třetí...
Jako já jsem...
Další články autora |