Škoda, že v čele státu v období Mnichovské krize nestál někdo, jako TGM.Dějiny by se možná vyvíjely trochu jinak.Ale to je jen spekulace.

Sice si myslím, že by to ani TGM příliš neovlivnil, události byly v té době už příliš v pohybu. Otázka je, jak by se události vyvíjely, kdyby v čele Velké Británie stál Churchill místo Chamberlaina a u nás byl prezidentem někdo jako Masaryk, ale jak píšete, to jsou jen spekulace.

S velkou chutí jsem si přečetl váš článek, děkuji.Osobnost TGM je zcela na místě si připomínat v kontextu dobovém, ale ještě možná více v kontextu prototypu státníka. To je, myslím, velmi aktuální. Slýchám občas hlasy, že je jiná doba, že je to nesrovnatelné. Nemyslím si to. Noblesa, důstojnost, moudrost, a uvážlivost jako vlastnosti státníka jsou zcela nadčasové.

S velkou chutí jsem si přečetl váš článek, děkuji.Osobnost TGM je zcela na místě si připomínat v kontextu dobovém, ale ještě možná více v kontextu prototypu státníka. To je, myslím, velmi aktuální. Slýchám občas hlasy, že je jiná doba, že je to nerovnatelné. Nemyslím si to. Noblesa, důstojnost, moudrost, a uvážlivost jako vlastnosti státníka jsou zcela nadčasové.

Děkuji. Moudrost a uvážlivost jistě nadčasové jsou a myslím, že momentálně nejen u nás citelně scházejí. Noblesa a důstojnost se pak vytratila naprosto. Nedávno jsme se bavili pod vaším článkem o bývalém pražském primátorovi Svobodovi a přesně to, co obsahují výrazy noblesa a důstojnost, svou reakcí na rozsudek ztratil. Ať se rozhlížím po politicích, vědcích, umělcích, sportovcích a konečně i takhle v běžném životě, narazit na noblesního a důstojného člověka je stejně těžké, jako najít pramen na poušti. Těch příčin, proč to tak je, by se asi našlo spousta. Myslím ale, že lidé noblesu a důstojnost odkládají jako zbytnou hodnotu, na kterou není čas a prostor v honbě za prachy a za požitky (abych to vyjádřil v jisté nadsázce).

Až na glorifikaci TGM pěkný článek.

Děkuji. Myslím, že Masaryk si naši úctu zaslouží,