Karma.

Ale nerozumím této větě:

"Je jistě morálně nepřijatelné, aby někdo dopředu předpokládal, že se Romové v tom domě nebudou chovat v souladu se zásadami občanského soužití."

Pokud má někdo přece s Romy dlouhodobě špatné zkušenosti, tak mi naopak přijde přirozené, že toto tak nějak předpokládat nebo očekávat bude.

Přirozené to je, neboť je to v lidské přirozenosti takto uvažovat. Ale je to mravní předpojatost.

Zcela souhlasím s myšlenkou, kterou vyjadřuje název článku. Všechny zmíněné a spousta nezmíněných antidiskriminačních rozhodnutí a rozsudků jenom provokuje a situaci soužití zhoršuje. Je ovšem otázkou, jestli je jaksi organizovaně potřeba ( a jestli je to vůbec možné) takto společnost neprovokovat. S komplikovanou minoritou nelze pracovat jako s majoritou, alespoň nevím,že by to někde takto fungovalo, stejně tak nelze Romy srovnávat s Vietnamci nebo Ukrajinci.

Osobně si myslím, že pokud je podstata porušení antidiskriminačního zákona naplněna, má se řešit. Nemají se však činit umělé a nesystémové kroky, které vyvolávají zmíněné antipatie.

To já vím, že nelze s komplikovanou minoritou pracovat jako s majoritou, ale ti, co sami sebe pasovali na bojovníky proti diskriminaci a strážce rovného přístupu k Romům považují jakýkoli jiný přístup za diskriminační.

To je jako s nepouštěním Romů do hospod. Když má někdo hospodu v oblasti, kde se vyskytuje větší počet Romů a ti mu provozovnu už několikrát vybílili, rozhodne se, že je tam preventivně nebude pouštět. Je to diskriminace? Podle právních předpisů jistě ano. V tom případě by ale nešťastný hospodský musel vždycky počkat, až mu udělají v hospodě binec, zavolat policii a doufat, že se to nějak vyšetří a že mu škodu někdo nahradí. Takže si nakonec zřídí naoko klubovou hospodu a musí doufat, že do toho žádní aktivisté nebudou moc šťourat.