Pane Kvapile, jako obvykle s Vámi v mnohém souhlasím a v mnohém nesouhlasím. Uvedu jen pár příkladů:

1. Nikdy jsem nebyl na vojně, ale vím, že mnozí moji kamarádi, kteří na vojně byli, na ni během opušťáků nadávali a proklínali ji. Ale později na ni vzpomínali málem se slzou v oku. Mohla za to selektivní paměť, která špatné vzpomínky vytěsnila a dobré zachovala. Do značné míry za to může i v případě "zlatých komunistů" a socialismu.

2. Svoboda může být úžasná věc, ale mnozí lidé místo ní uctívají "zlaté tele". Já vyznávám slova své dávno mrtvé moudré babičky: "Všeho moc škodí, tedy i svobody!" Svoboda okrádat či bezostyšně vykořisťovat druhé - byť v souladu s platnou legislativou - není podle mého gusta.

3. Dnešní marasmus není způsobený pouze komunisticko veksláckou mafií, ale prostě tím, že "reálný socialismus" (tzn. socialismus náhubků a obojků) u nás vystřídal "reálný kapitalismus" (tzn. kapitalismus volné loupeže). Jinde je sice třeba větší demokracie (u nás se pořád ještě kádruje, nálepkuje a diskriminuje), ale také větší "finanční diktarura" velkého kapitálu.

4. V šedesátých letech minulého století nabývala na síle tzv. teorie konvergence obou systémů. Přejímání toho, co se osvědčilo, a zavrhování toho, co ne. Československý pokus o "socialismus s lidskou tváří" razantně zařízly sovětské tanky (s tichým souhlasem Bílého domu). A to byl, jak víte, konec konvergenčních snah. Navždy? Nemyslím.

5. Já vidím zásadní rozdíl mezi levicí a pravicí v něčem jiném, než Vy. Ideálem levice je co největší sociální spravedlnost a praktickým důsledkem bývá větší či menší autoritářství. Ideálem pravice je maximální osobní svoboda a důsledkem bývá větší či menší sociální nespravedlnost. Proto nikdy neříkám zlatí komunisté, ale ani zlatí kapitalisté. A o demokracii tvrdím, že se často chová jako děvka - nakonec dá tomu, kdo má víc peněz, nebo tvrdší pěsti

Jak jsem si přečetl vaše body, neřekl bych, že se mnou nesouhlasíte. Vlastně jste jen upřesnil a obohatil, co jsem napsal já a doplnil o myšlenky, na které jsem buď zapomněl, nebo je nevyjádřil, či mě nenapadly. Samozřejmě jsem si byl vědom toho, že v jakémsi fejetonu nebo snad poznámce nemohu vyjádřit úplně vše a ve všech souvislostech, některé mé formulace jsou poněkud expresivní (viz srovnání levice a pravice) a v podstatě záměrně jsem psal provokativně ve snaze, že vyvolám takové podnětné reakce, jako je tato vaše, za kterou vám velmi děkuji.

Ta teorie konvergence, jak píšete, vyústila pak v sedmdesátých letech v takzvanou politiku detente, čili mírové soužití dvou protichůdných světových soustav při respektování statu quo, která sice v jisté době sehrála pozitivní roli, celkově byla však špatným postupem, jak například ukazuje historik studené války John Lewis Gaddis, kterému se přezdívá děkan historiků studené války.

Ještě jednou vám děkuji za váš pohled na věc.

Pane Kvapile,

máte obrovskou nevýhodu - funguje vám mozek, zdědil jsem "bohužel" nadprůměrnější IQ. Jenomže takových je nás vždy menšina.

Té zbylé většině opravdu jen stačí něco nasypat do korýtka, zavřít do pozlacené klícky, pustit v televizi estrádu, hlavně ale se nesnažit se o něco starat a nedejbože přemýšlet.

A proto byli ti komunisté zlatí pro mnoho lidí, proto mnoho lidí k socialismu tíhne. Co se svobodou, s tím se sám za sebe rozhodovat a starat se, to je moc práce, to přece může udělat někdo jiný.

Máte bohužel naprostou pravdu. Už dávno jsem si oblíbil názor, že pravice (tedy skutečná) nabízí lidem, aby převzali odpovědnost za své životy, starali se o sebe, chce po nich zkrátka "krev a pot", zatímco socani všechno zregulují a pak něco málo rozdávají jakoby ze svého (totiž státního) a po lidech chtějí jen, aby se chovali podle hesla - my si dáme zahrát, on to někdo zaplatí, čili se o nic nestarali.

Přijde mi, že zásadním problémem současné společnosti je jakási ztráta povědomí o tom, co je principiálně správné, a co pouze zdánlivě aktuálně výhodné Souvisí to úzce s tím, co jste v článku uvedl. Hodně lidí se tváří, že by za to , že se o ně místo nich samých někdo postará, obětovali svoji svobodu, a za nějaký benefit se přiklonili ke zmíněnému ruskému nebo čínskému systému. Smyslem politiky je sice snaha o to, aby se lidem dobře žilo, ale svoboda je, alespoň pro mě, stejně důležitá životní potřeba jako materiální statky a navíc je například svobodné podnikatelské prostředí základem zdravé prosperující společnosti. A právě to je mnohými způsoby ohrožováno: oligarchickými monopoly,katastrofální vymahatelností práva, korupcí, klientelismem a různými obstrukcemi,které znevýhodňují jedny před druhými.

Vystihl jste to naprosto přesně. Jenomže lidi, pokud mají přirozeně svobodu (těch, co nepoznali nesvobodu, je u nás už dvě generace), přestanou ji brát jako hodnotu a stěžují si na všechno možné, ať už právem či bezdůvodně. Hodnotu svobody pak poznají, až ji ztratí. Jak jsem psal, je toho dost, co by nás mělo zneklidňovat, ale to bychom měli řešit my a ne, aby to za nás řešil někdo jiný a přitom si uzurpoval naši svobodu. Člověk musí přijmout odpovědnost za svůj život, ale to se mnohým prostě nechce.

Dobrý den, jinými a méně slovy - stojí to tu celé za ho.no, ale nemluvte o tom. Máte co jsme chtěli.

Nevím, jestli „máme, co jsme chtěli“, on totiž taky jeden leckdo chtěl leccos jiného než jiný leckdo. Dozajista ale naštěstí nemáme to, co jsme měli. Dnešní doba má mnoho much, namnoze i zahnívajících masařek, ale stále si můžeme pískat, protože zločinný předlistopadový režim může obhajovat jen ***100dukát***.

vzhledem k tomu, jak jste to dobre popsal, se prece nemuzete divit, ze se takove nalady u casti populace objevuji. pro ne proste byla ocekavani vetsi, nez soucasna realita. no a jak se chova zhrzena milenka, to zna kazdy druhy.

Já ty pocity chápu, i to zklamání. Někteří lidé však chvalořečí minulý režim, jakoby komunisti byli nějaká spása. To, co se v minulosti udělalo dobrého, bylo často spíš navzdory vládnoucí KSČ a komunistické ideologii. A mě na tom rozčiluje, že si to mnozí neuvědomují. Prostě ta hloupost.