Kdysi jsem slyšel o výroku asi pětiletého chlapce, který koukal z okna na déšt a bláto. Prohlásil: "Dneska se to tomu Pánbůchovi nepovedlo", Měl to být mladičký Adolf Novotný později profesor na Komenského fakultě.

To je také pěkné, ale jde o to, do jaké míry je to autentický výrok.

Děkuji za milý blog. Děti dovedou jednak zcela přirozeně nastavit dospělým zrcadlo a velmi často je dovést svou upřímností a bezelstností k zamyšlení, pokud je člověk ochoten zkrotit své ego a naslouchat.

Mým oběma synům se to dařilo velice dobře a já musím říct, že jsem jim za to vděčen. Humorné chvilky díky jejich nevšedním postřehům byly vždycky velmi osvěžující a odlehčující zároveň.

Já také děkuji. Děti jsou do značné míry odrazem dospělých (rodičů) a samy nastavují ta zrcadla. Jde také o to, že co do dětí člověk "investuje" (nemám na mysli peníze a předměty), tak to ony znásobí a vrátí mu.

Až mnohem později jsem si uvědomil, že jsem neměl rád chyby u svých dětí a přitom jsem jim je asi sám vnutil.

Jeden z mých nej oblíbenců, ač politik, WCH to řekl nádherně ostatně jako mnohé: ,,První polovinu života stráví člověk tím, aby se zbavil falešných představ o svých předcích, druhou tím, aby je vštípil svým dětem".

Za příjemný blok zaslouženou karmu

Děkuji. To se stává, že člověk naučí děti i to špatné. Já k tomu přidám výrok spisovatele Roberta Fulghuma: Nedělejte si nic z toho, že vás děti neposlouchají, mějte na paměti, že vás stále pozorují.

Vzbudil jsem se a dozvěděl jsem se, že umřel Jan Vodňanský.

Jdu se pokusit aplikovat spánek.

To mě také vzalo. Zemřel i šachista Jiří Gregor, ale toho jste asi neznal. Já mám ale smutek už dlouho.

Kdzsi jsem někde četl, pane Kvapile výrok: "Chcete vědět pravdu, ptejte se dětí. Díky za osvěžující blog uprostřed těch ucovidovaných blogů.

To je fakt, dětské pohledy jsou osvěžující a mohou člověka ledacos naučit.