Pravda je v koňské hřívě (báseň)

Kůň, ať už hřebec, klisna či hříbě, je pro mě symbolem volnosti a svobody. Je to divné, neboť jsem nikdy žádné svobodné a volné koně na vlastní oči neviděl. A je to divné, neboť kůň byl jedním z prvních domestikovaných zvířat.

V koňské hřívě pravda je,
v koňské hřívě rozevláté,
pravda je v očích koně,
moudrých...
Je v nich smutek i smích,
smutek, když se vrací do stáje,
tu svobodu jinde nepotkáte.
Mít tak koně, žít jen pro ně
já však nedovedu.
Obrazy života se střídají 
v rychlém sledu,
jako v klusu koňská kopyta,
až dech se zatají,
na křemenech skřípají,
jak když se drtí sklenka dopitá,
jak krev za svobodu prolitá.

Pravda je v hřívě koňské
a staré pravdy mizí,
jak loňské listí,
jak sněhy loňské...
z pravd jsou jen střípky ryzí,
jak hvězdný prach,
co se neuklízí,
za noci ve tmě číhá vrah 
a zvonivě zní podkovy...
Odkud zní? Kdo to ví?