Já myslím, že v sociálních vědách se ani žádné definitivní tvrzení vyslovit nedá, protože abychom zjistili třeba jaký bude mít dopad určité vládní nařízení, tak bychom si museli pořídit dva stejné paralelní vesmíry a v jednom to nařízení přijmout a ve druhém ne. A pak by se dalo po čase posoudit, zda společnosti prospělo či naopak.

To se ale v praxi udělat nedá a tak nám nezbývá nic jiného než formovat si vlastní názor na základě svých zkušeností a zkušeností svých bližních. To plusmínusové soupeření proto chápu převážně jako součást bitvy o tento názor.

Definitivní určitě ne. Ono to lze stále obtížněji vyslovit i v exaktních vědách (tedy kromě toho, co už bylo mnohokrát potvrzeno). Teď jde o to, jestli sociální disciplíny lze opravdu nazvat vědami. Ale nechci o tom zavádět polemiku.

Já bych plusminusové soupeření také tak chápal, ale často nejde ani o soupeření názorů, ale o činnost o pár stupňů nižšího řádu, pro kterou nemám zatím vhodný název. Nevím, jestli jsem byl správně pochopen, ale já to neberu nijak vážně. Spíš jsem to použil jako jeden z mnoha příkladů sdružování se pod jistý řekněme prapor a vyčleňování těch, kteří do houfu nezapadají.

No ale s těmi paralelními vesmíry to není špatný nápad. Zkuste to navrhnout.

Ano, to je velmi rozšířený fenomén a já oceňuji s jakým nadhledem to komentujete. Když mi nedávno kdosi odpověděl na můj komentář, že nelze paušálně soudit charakter lidi podle jejich náboženského přesvědčení, slovy, cituji: "každý muslim není terorista, ale každý terorista je muslim" , tak jsem u odepsal, proč píše něco, o čem asi ví, že není pravda, a proč tu hloupost dalších deset lidí "oplusuje". Podobný příklad jako ten váš. Také tomu moc nerozumím. Chápu ještě, když někdo něco v afektu "plácne" (i písemně), ale že se proboha pod to deset dalších, snad svéprávných lidí de facto podepíše...?

To je přesně ono. Někteří lidé jsou ochotni souhlasit s naprostými nesmysly, když je to nic nestojí. Vlastně se ani moc nad obsahem toho, s čím souhlasí, nezamýšlejí. Jak by se to změnilo, kdyby jejich souhlas měl pro ně nějaké důsledky. Pamatuji si na jednu ženu, která 22. srpna 1968 napsala přes celou refýž na Kulaťáku: "Zachvatčiky iditě damoj" (nemám tu azbuku) a později při kádrovém pohovoru v zaměstnání podepsala, že souhlasí se vstupem vojsk na naše území. Myslím, že jste to byl zrovna vy, kdo napsal, že spousta lidí se zde na blogu vyjadřuje nenávistně, militantně, ale kdyby na věc přišlo, nechovali by se stejně. A to je fakt. Ale jinak se to fakt těžko chápe. Děkuji.

I já s větší částí souhlasím.

Otevřel jste VELMI široké téma, zkusím proto přidat pouze pár poznámek, třeba někomu k něčemu budou:

1. Člověk věří často tomu, čemu prostě věřit CHCE. Lidí, které přednostně zajímala holá skutečnost, jsem v životě také pár potkal, ale v podstatě to byly výjimky. PROČ tomu tak je? Asi proto, že je to emocionálně jednodušší.

2. Určitá část lidí (nevím, jak velká) považuje blog de facto pouze za způsob povyražení - já občas také. Podobně jako televize. Samozřejmě, že jim to nelze vyčítat, prostě to je na svobodném rozhodnutí každého. To je také možná jedním z důvodů, proč jsou některé, i velmi zajímavé a hodnotné články obdařeny poměrně nízkou čteností a karmou (a naopak, některé méně kvalitní, ale emočně naladěné nikoliv). A pokud někdo jde na blog proto, aby se hlavně povyrazil, potom od něj těžko chtít nějaké hlubší rozvahy. Lidí, kteří doslova milují mentální činnost plné různých, hlubokých úvah o všem možném a nemožném (jsou-li toho ovšem schopni), je minimum.

3. Člověk rád vidí své jméno na něčem, na čem se nějak podílel. Mohou to být mínusy a plusy v komentářích, ale třeba také zajímavé, smysluplné projekty. Smysluplné pro okolí, komunitu, obec, celou společnost, stát, ... Mám za to, že pokud člověk OPRAVDU chce, takovou činnost si dříve nebo později najde. Činnost, kde využije svých možností, schopností, talentů na maximum. I když to leckdy vůbec NENÍ snadné.  

Malá politická poznámka na závěr: Kdybych si měl vybrat jedno nejpříhodnější slovo, které charakterizuje současnou EU, zvolil bych pravděpodobně: NEAKCESCHOPNOST.

Začnu od posledního odstavce - naprosto souhlasím. Vaše poznámky jsou podle mého názoru velice prospěšné. Aspoň pro mě ano. Sice mě většina z toho už dříve napadla, ale když jsem psal tento svůj text, tak jsem ty vaše postřehy příliš v úvahu nebral, nebo jsem si na tyto úhly pohledů nevzpomněl. Asi proto, že jsem měl příliš na mysli závěr, k němuž jsem se chtěl dopracovat. Ty motivy působení lidí na blogu, jak jste je popsal, ovšem jistě existují a některé jsou určitě častější, než ty, co jsem popsal (třeba někdy nevyjádřeně) já.

"Toto tvrzení obsahuje totiž velké množství nejednoznačných pojmů, u nichž by autor musel vysvětlit, co přesně jimi myslí"

To mi připomíná vietnamské trhovce, kteří když přijde kontrola, tak najednou "neumí česky". Lidové rčení praví, že "když se nechce, tak je to horší, než když se nemůže". Kdo nechce chápat, tomu je zbytečné něco vysvětlovat.

"Avšak autorovo vyjádření neobstojí ani v konfrontaci s pravdou či realitou."

Jak to můžete vědět že neobstojí, když tvrdíte, že je to nejednoznačné a že nevíte, co to znamená?

A tu znáte ? Vietnamský trhovec stojí celý den u stánku a přijde k němu domorodec a ptá se ho: "Nemáš křečové žíly ?" A trhovec odpoví: "Nemam, ale seženu". 

   Víte pane autore, ono je to složité !  Vy, nebo kdokoliv další napíšete článek, a  někteří,  aniž by ho přečetli už vyjíždějí v diskusi, jako čerti. Říkám tomu negativisté! Vždycky v opozici. Diskutéři jsou rozděleni tak, jako občané tohoto státu. Mezi negativisty řadím pana Polického, samozřejmě KOpřivu, p. Matušku..56, a hlavně p. Rankovou, zřejmě zneuznanou v Kanadě, která ani nespí, aby nám tu svými moudrostmi denně netapetovala naše diskuse! Jak říkám...každý jsme jiný....někdo holky, někdo vdolky! Já raději to první! Víte, jaká by to byla nuda, kdyby -chom všichni měli stejný názor? Ale šedá řídící zóna formou migrace už na tom pracuje!   

...Kdybychom jsem rozdělil pomlčkou, protože druhá část pokračovala na druhém řádku. Při odeslání se to ukázalo jako špatné. To píšu jen proto, aby se nenašel hnidopich, který by mi o rozdělení vyčetl !

Proroky je třeba kamenovat, mesiáše ukřižovat. Jen tak lze dosáhnout jejich vyšších hodnot a žádoucí publicity. Vrhačů kamení i těch s připravenými hřeby a kladivy vždy dostatek. Vymytých mozků i fanatiků též. Dtto dostatek přísunu ,,nezávislých" info. Systém ,,plusminusautobus" též oblíbený. Jméno stačí, vždytˇ vždy je jasné, kdo je ,,ten von". A moc ,,třídičů" je až opojná. Nesouhlas s třídiči se pak jednoznačně trestat musí

jste toho zářným příkladem

Autore všechno příliš dramatizujete. Blogy čte zanedbatelná menšina internetové populace. Pro mně jsou blogy pouhá zábava, kde jednou dám plus po druhé minus. Občas se vyjádřím i slovně. Že bych chodil na barikády kvůli blogu, to opravdu nehrozí. A v hospodě s kamarády se o politice bavíme jen zřídka.

Já už to vidím, v čem je problém vašeho uvažování. Ve svém textu jsem na příkladu plusování a minusování zde na blogu psal o širších souvislostech jevů, nad kterými jsem se snažil zamyslet. A vy to buďto nejste s to pochopit, nebo předstíráte, že to nechápete.

S Vaším názorem lze ve velké míře souhlasit. Jen bych to trochu rozvinul na úrovni příčin tohoto stavu, kterých bychom našli několik. Jenou z nich je současný stav mediální scény, kdy názory redaktorů, přizvaných "odborníků" velmi často reprezentují jen jejich názory (v tom lepším případě), nebo názory svého mecenáše. Po roce 1989 jsme si zvykli, že "vítěz" nadále určuje pravdu. Není to nic nového, i před tím "vítěz" si tvořil svoji pravdu. Jen si připomeňme, kdo je zodpovědný za rozdělení lidí ve společnosti podle vztahu k předchozímu režimu a stranické příslušnosti. I tak se přece dělili lidé po roce 1948 - na ty co vyšli například z prvorepublikové buržoazie a na ty správné revolucionáře. V tom se nic nezměnilo. Akorát při rozvoji komunikace si o tom můžeme dnes psát a zatím nemáme služební auto před domem (často proto, že jsou již nové a lepší metody).Buďte si jist, že tuto naši diskuzi nějaký horlivý tupec zahrne do své svodky, a někde jinde naskočí u našich IP adres (či jmen) také nějaká znaménka.

Obecně Vaše znaménka  + a - jsou také stejná jako hlasování poslanců a senátorů, pokud je předkládá takto ocejchovaný kolega. Obsah a myšlenka je až na dalších místech. Média takový osvědčený postup jen ochotně převzala. Je to totiž jednoduché a nepotřebujete skutečné vzělání - jen číst a psát (někdy ani to ne). A stejně je to i s klikáním, kde to navíc místo kritického promyšlení faktu dává příjemnou a imaginární moc - vše z anonymní židle.

Nechtěl jsem svůj text příliš natahovat ani rozmělňovat. Za váš příspěvek ale děkuji. Je obohacující a vaše postřehy jsou pravdivé.

Tak tomuto blogu dávám jednoznačnou "-"  "+" a navíc    . .. . . . . .. . .

Hm, vtipné. Nebo také ne. 

Excelentní úvaha. Ano, takto to funguje. 

Děkuji. Jsem rád, že to někdo vidí podobně.