"Vše, čeho se dotkne láska, je zachráněno od smrti." R. Rolland

Tento epitaf jsem vybral na náhrobek mé drahé, milované mamince, když před necelými 16 lety zemřela, přesvědčen, že dokonale vystihuje pravou, upřímnou lásku a úctu k člověku, kterého jsme si vždy vážili a nadále vážíme a kterého nadále milujeme,ačkoli už fyzicky není mezi námi.

Tato myšlenka mě napadla ihned při čtení Vašeho blogu, v němž se upřímně vyznáváte ze smutku, který Vás zasáhl v souvislosti s odchodem Vaší milované ženy.

Z Vašich slov cítím velkou bolest a zároveň obrovskou lásku, kterou ke své ženě nadále chováte. Píšete, že byla čistou duší - a vězte, jí DOSUD je a nikdy se to nezmění.

Kvalita našeho života je dána především tím, jak jej naplňujeme - jak milujeme, sdílíme, soucítíme, dáváme.... Myslím, že Vaše žena ze sebe vydala to nejlepší, čím mohla nejen Vám, ale i mnoha dalším lidem (i ostatním bytostem) projevit svoji hlubokou, upřímnou lásku. Velmi si vážím takových lidí.

Poslední odstavec Vašeho smutného, cituplného článku je významným poselstvím pro všechny, kteří nechtějí jen žít, ale svůj život především naplnit - každý okamžik, každou hodinu, každý den, měsíc, rok.... A já se k takovému poselství otevřeně hlásím.

Vážený pane Kvapile, soucítím s Vámi v těchto pro Vás velmi těžkých chvílích a přeji Vám, abyste je statečně, i když pln bolesti, zvládl.

Upřímnou soustrast.

+ Báseň skvělá!

Dobrý večer pane Kvapile,

zaregistroval jsem, že jste poslední dobou přestal publikovat, ale napadla mě spíše spojitost s aktuální situací v zemi. Váš dnešní blog se mě dotkl, vím že nemáte rád sentiment a příliš se v tomto směru neotvíráte, proto působí váš dnešní text tak autenticky a naléhavě. Nikdy jsem v takové situaci nebyl, nebudu tedy plýtvat slovy, ale je mi to opravdu moc líto. Mějte se a držte se, čas většinou pomůže ( myslím ). J.K.

To, že jsem se tu delší dobu neobjevoval, nemělo souvislost ani s politickou situací, ani s manželkou. Prostě mi to přišlo nějak marné a místo toho jsem se věnoval psaní jakýchsi literárních věcí, focení a psaní knížky "na kšeft", publikoval jsem pak na jiných webech a na FB. Moje žena nebyla nemocná, akorát měla zraněný kotník. Máte pravdu, že sentimentu neholduji, avšak náhlý odchod ženy mě zasáhl velmi. A děkuji Vám za Vaše slova.

Každý člověk umře dvakrát. Poprvé, když opustí své fyzické tělo, podruhé, když zemře poslední člověk, který ho znal.

Upřímnou soustrast.

Ano, to je pravda, a děkuji.

Chtěl bych vás potěšit, pane Kvapil, ale jak? Smutek a žal jsou bohužel nepřenosné, ale cítím s vámi, snad se vám podaří vše překonat a zbydou jen ty krásné vzpomínky na vaše soužití s milovanou ženou....Upřímnou soustrast...Honza Marek

Moc vám děkuji. Napsal jste to moc hezky. Jestli se mi to podaří překonat, tak díky lidem nejen kolem mě.

Tak až to jen trochu půjde: Otočte se ke slunci a všechny stíny padnou za tebe... nechala jsem napsat mamince na hrob, cítím to tak, ale hned to nejde. Je mi to moc líto.

To je teskně hezké, co jste nechala napsat na náhrobek. A děkuji za účast.

Vyjádřit upřímnou soustrast je tak banální a nedostatečné, že mohu jen dodat. myslím na Vás a soucítím s Vámi..

Také jsem si myslel, že je to banální, ale teď jsem rád za každou soustrast. Jak jste to však vyjádřila vy, je posilující. Děkuji.

Zdráhám se hledat vhodná slova. Zda bych je našel, nevím. Tak Vás jen v těžkém čase zdravím.

Děkuji. Také jsem nikdy nevěděl, co v takové situaci říct, ale věřte, že jsem nyní vděčný za všechna vlídná slova.

Upřímnou soustrast pane Kvapile.

Děkuji Vám. Z odchodů mých blízkých jsem zažil téměř už všechno - rodiče, dcera a teď žena.

Děkuji pěkně.

hlubokou a uprimnou soustrast, pane Kvapile

Děkuji. Moje žena byla nejvzácnější člověk, jakého jsem kdy poznal.