Multikulturalismus a realita
V diskuzi pod statí pana Turnera jsem napsal, že masivní imigrační vlna valící se do Evropy je prostě realitou, s kterou se dříve nebo později i u nás budeme muset vyrovnat. Domníval jsem se, že proti tomu nelze nic namítat. Jistá paní však oponovala, že nás prý tento můj názor staví do pozice, že migranty musíme akceptovať, ale že ve skutečnosti nemusíme. Uvedla dále: „Multikulturalizmus nie je veľkou prírodnou katastrofou, ktorej by sa nedalo vyhnúť, a preto ju „musíme“ akceptovať. Pravdou je, že nemusíme. Nemusíme svoje krajiny poslušne odovzdať prichodzim, ktorí prinášajú pre nás neprijateľnú ideológiu a svoje maniere. To je plán neomarxistov a ani oni sami nevedia predpovedať ďalekosiahle, nezvratné a vonkoncom nie pozitívne zmeny, ktoré nám to prinesie. Potom budú „prekvapení“ a budú tvrdiť, že „oni to mysleli dobre“. Ale dobré úmysly dlaždia cestu – viete kam.“
Když pominu, že jsem nemluvil o multikulturalismu, ale o imigrační vlně, je podstatný rozdíl mezi pojmy „akceptovat“ a „vyrovnat se“. A s tím, zda je či není nepřestávající příliv lidí z muslimského světa a z Afriky do Evropy přírodní katastrofou, se to má asi následovně. Byl Hitler se svou nacistickou ideologií přírodní katastrofou? Jistě nebyl, pokud rozumíme pod pojmem přírodní katastrofa náhlé narušení dosavadního stavu, které způsobily živly. Avšak Hitler a jeho nacisté byli i se svými ambicemi a spády jistě dílem přírody, neboť se narodili. Mohly tehdejší mocnosti reagovat na jeho počínání jinak? Bezesporu mohly. Mohlo tenkrát Československo reagovat jinak, třeba se vojensky bránit nacistické agresi? Určitě mohlo. Leč události se v té době odehrály tak, jak to známe z historie. Totéž platí o bolševickém režimu, který si mnozí ještě pamatujeme. A mohli jsme na něj reagovat jinak? Jistě mohli, avšak nereagovali. Realita byla v obou případech zkrátka taková, jaká byla.
Dnes je zase realitou, že do Evropy proudí lidé z různých končin světa ve značně zvýšené míře, než bylo po řadu desetiletí obvyklé (jinak migrace lidí zejména na trase Asie–Evropa probíhá už minimálně patnáct set let). Dnes je zase realitou, že muslimský svět je v krizi, a že militantní agresivní islám je na vzestupu (nebo už ne?). No a různé státy, skupiny a síly na tyto skutečnosti různým způsobem reagují. Mohou reagovat jinak? Zcela určitě mohou! A my, máme schopnost přimět ty rozhodující síly, aby reagovaly tak, jak si představujeme? Nemáme!
A jak si vlastně „my“ představujeme, že by se problémy plynoucí ze současné reality měly řešit? Potíž je v tom, že se termín „my“ skládá z mnoha elementů, které zastávají rozdílné, často protichůdné názory, a na jednotném postupu se neumíme pořádně shodnout ani v české kotlině, kde se stran „invaze militantních muslimů“ toho příliš neděje. Nejspíš k velké lítosti všech bojovně naladěných vlastenců, ať už jsou to „konvičky“, stoupenci Čecha jak poleno Okamury, nebo krušní či veselí domobranci druhu canis lupus familiaris.
Jeden člověk mi v diskuzi pod Turnerovým článkem také napsal: „S touto ,realitou´ by se dalo vyrovnat během dvou hodin.“ Jak to myslel? Postupně v dialogu vyjádřil názor, že by prý stačilo „jednoduché politické rozhodnutí ,je zakázáno vyzvedávat u libyjského pobřeží migranty a dovážet je do Evropy, kdokoliv tak činí, páchá zločin´ – a jeho následná aplikace by tu ,realitu´ drtivě posekalo“. Taková naivita u dospělých lidí mě nepřestane asi nikdy udivovat. Kdo by měl v současnosti kompetenci takové rozhodnutí učinit? Navíc je zřejmé, že o takových věcech nerozhoduje žádný jedinec, absolutní vládce. Potom ovšem přicházejí na řadu otázky, na jaké úrovni by mělo být podobné rozhodnutí učiněno? Jaké síly by cosi takového dokázaly prosadit? Kdo a jakými nástroji by zajistil jeho všeobecné dodržování?
Zmíněný diskutér mě navíc vyzval, že nemám argumentovat mezinárodním a námořním právem, protože „právo jsou slova na papíře, pro jejichž znění zvedlo ruku určité kvórum určitých lidí“. A prý se „slova na papíře dají přepsat do jiné podoby a ruce lze zvednout velmi rychle“. Odhlédnu-li od toho, že toto vyjádření vlastně popírá tvrzení, že by s imigrací dalo vyrovnat během dvou hodin zmíněným rozhodnutím, pak opět musím žasnout nad naivitou dotyčného pána. Zákony se jistě dají změnit, nebo zrušit a lze i odhlasovat jiné. To ale není jednoduché ani v našem parlamentu. Jakou by pak měla naději na úspěch snaha změnit v uvedeném duchu mezinárodní a námořní právo? Prý s nimi operovat nemám, ale ona existují. Je hodně komické tvrdit, že existuje snadné řešení problému imigrace, ale za předpokladu, že se nevezmou v úvahu existující zásadní okolnosti.
A tak je to vlastně stále se všemi těmi bojovně naladěnými vlastenci a muslimobijci. Oni by celý problém masivní imigrace vyřešili raz dva (ein zwei, jak říkáme my latiníci), kdyby k tomu však měli kompetence. A snad právě proto je nemají, a doufám, že ani mít nebudou.
Odkaz na článek Jiřího Turnera: http://turnerjiri.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=614350
Jaroslav Kvapil
Média nikdy nemohla být, nebyla a ani nejsou objektivní
Co je smyslem činnosti médií a práce novinářů? Přinášet objektivní zprávy a pohledy na skutečnost? Říkám, že ne. Smyslem novinařiny je hledat pravdu, ač celou pravdu nelézt nelze, jen částečnou, a ta pravdou vlastně není.
Jaroslav Kvapil
Prezident Zeman zůstal věrný své neomalenosti
Prezident Miloš Zeman byl na poslední zahraniční cestě ve své funkci na Slovensku a na tiskovce se slovenskou prezidentkou Zuzanou Čaputovou se projevil fakt jako světový státník, když řekl, že 80 procent GDP Česka tvoří export.
Jaroslav Kvapil
Jak vyčistit Augiášův chlév
Když byl českým prezidentem Václav Klaus, vyprávěl se vtip – „Jaký je rozdíl mezi Klausem a Bohem? A odpověď zněla: Bůh si nemyslí, že je Klaus.“ – Mám pocit, že Miloš Zeman by byl rád, kdyby se o něm vyprávělo něco podobného.
Jaroslav Kvapil
Bude Česko jako Uganda nebo Federace Mali?
Přijdu do volební místnosti zřízené ve školní třídě a jak čekám, až najdou mé jméno v seznamu, všimnu si, že za katedrou visí nástěnný obraz se vzorovým skloňováním mužského vlastního jména coby názorná učební pomůcka.
Jaroslav Kvapil
Ad) Kdo dnes hájí Nohavicu…
Kdosi prý pronásleduje učitelku Veroniku Valíkovou za její podporu Jaromíra Nohavici, neboť o ní někdo v diskusi veřejně napsal, že by neměla učit děti, protože je prý ruský šváb, když Nohavicovy písně stále poslouchá.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
Moskva se chlubí kořistí z Ukrajiny: Abramsy, Leopardy i českým BVP
V Moskvě ve středu začala výstava západní vojenské techniky, kterou používá ukrajinská armáda a...
Záplavy na jihu Brazílie si vyžádaly desítky obětí, přehradám hrozí kolaps
Rozsáhlé záplavy, které v těchto dnech sužují jih Brazílie, mají nejméně 29 obětí. Dalších 60 lidí...
Soud poslal na čtyři roky do vězení kapitána lodi, na které uhořelo 34 lidí
Americký soud poslal na čtyři roky do vězení kapitána lodi, při jejímž požáru zahynulo v roce 2019...
iDNES Premium jen za 49 Kč na 3 měsíce. Získejte i vstupenky na MS v hokeji
Před blížícím se mistrovstvím světa v hokeji přichází iDNES Premium s mimořádnou akční nabídkou....
Poslanci omezí prodej půdy cizincům, změní zákon po havárii na Bečvě
Sněmovna má v pátek na programu vyšší ochranu nejlepší zemědělské půdy, novelu vodního zákona...
10 nejčastějších podvodů na internetu: Dokážete ochránit sebe i svou rodinu?
V digitální éře, kde technologie proniká do všech aspektů našich životů, se také zvyšuje riziko podvodů. Od falešných e-mailů a inzerátů až po...
- Počet článků 651
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1022x
https://kvaj.blogspot.com