- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Rozumná a klidná slova v hysterické a přepolitizované době.
Víte, co je na tom tristní? Že dneska musíte uvádět každý blog "úlitbami" , aby se na Vás nevrhli admini, hateři, diskutující, že nedostatečně ctíte to či ono, hned Vás obviní z rasismu, antihumánních odchylek a úchylek a co já vím.
To už není o svobodě slova, ale o strachu, co kdyby.
Záležitost Slavia-Rangers je důkazem podobné zvrácenosti.
Můj blog je uveden úlitbou? To jste vedle jako jedle. Možná je to pro vás těžko představitelné, ale píšu tak, jak to cítím. A profesionální fotbalový cirkus mi sem netahejte. Snahu prezentovat ten zápas jako součást multikulrurních hyperkorektních trendů považuji za scestnou. Je to přesně naopak, skotský tým především ústy svého trenéra využil či zneužil tyto trendy, aby odvrátil pozornost od svého brutálního a nechutného chování směrem k bezvýznamnému údajně rasistickému výroku hráče Slávie.
Mně to nepřipadá nijak dehonestující, ani hysterické. Možná je to příliš okázalé gesto, ale připomíná mi to trochu film Hřbitov pro cizince.
Nenapsal jsem, že je to dehonestující a hysterické, ale přispívá to ke zdůrazňování věcí souvisejících s covidem jako zcela mimořádných, a tohle už nádech hysterie má. Jde přece o to zvládnout epidemii, a nikoli o vytváření jejího obludného obrazu.
Naprostý souhlas, pane Kvapile! Přesně tak jako Vy to vnímám i já.
Ještě se vracím, nechápu formu tohoto truchlení, každý nakreslený kříž je symbol za zemřelého, je v pořádku když se po těch křížích šlape? Nebo se lidé tomu náměstí vyhýbají?
Ještě ke všemu se kříže mají ponechat do doby než je smyje déšť.
Asi tomu nerozumím, ale šlapat po jakýchkoliv symbolech mi přijde podivný a nevhodný.
Jsou symboly, které se záměrně dávají do míst, kudy lidé chodí, asi proto, aby se staly jakousi přirozenou součástí existence. Po Zemi přece také chodím a neznamená to, že bych si ji nevážil. Pošlapat mohu jen ten symbol, který nebyl určen k tomu, aby se po něm chodilo.
Zcela s vámi souhlasím. Osobně nemám rád okázalé tryzny, hromadné "povinné" truchlení a přestože mám k politice vlády zcela zásadní výhrady, hnusí se mi označovat někoho za viníka úmrtí či dokonce vraha (jak se mimochodem vyjádřil nedávno i prezident). Moc ani nevěřím tomu, že smutek "sdílený s národem" někomu uleví. Covid je pouze nemoc, která má pouze jiný "společenský status" než rakovina či kardiovaskulární selhání. K majestátu smrti je proto dle mého soudu třeba přistupovat úplně stejně jako v jiných případech.
Myslím, že v tomto případě nejsme ani v tom nejmenším sporu. Je to tak. Děkuji.
Každý má právo na svůj osobní přístup k majestátu smrti. Tím je řečeno vše...Jen mám nějak za to, že je vždycky slušivější moc kolem postiženého nesalutovat s moudry a rozbory, své si k tomu jaksi nechat a jedině vyjádřit pochopení a chytnout pomyslně za ruku.Jakož já jsem ráda, že se z věcí vypisujete, což dobře víte, budu teď prosit, abyste nejitřil rozbory věci, které někdo vnímá po svém...a v svém osobním příběhu. Jakékoliv vyjádření úcty k obětem čehokoliv by zkrátka nemělo vadit.
Děkuji za příspěvek. Psal jsem ale spíš o zneužití majestátu smrti třeba k politickým cílům. Jinak si nejsem vědom toho, že bych něco analyzoval a zdůraznil jsem rovněž v textu, že nemám nic proti uctívání památky zemřelých. Pokud chce někdo uctít památku zemřelého nebo zemřelých, je to jistě jeho věc, proč to ale roztrubovat do světa a uvádět do souvislostí, proč to dělá?
Proti hysterii je nutné se chránit, jinak se staneme obětí psychických onemocnění s možností sebevražd.
V zájmu duševního zdraví nesleduji zprávy ani nedávný výmysl ČT, pořad o covid těsně před spuštěním hlavního pořadu. O čem tam ten pán hovoří přesně nevím, ale když jsem ho uzřela poprvé, moc informací jsem mu u sebe v obýváku nedovolila, neb stačilo téma, kterým se zabývá...
Velký problém je to na internetu kdy se mi vnucují určité titulky, které sice nerozklikávám, ale otravují i tak.
Dobře jste to napsal.
Ano, je dobré se před hysterií chránit. Nevím, jestli je dobře nesledovat zprávy, určitě je ale dobře přemýšlet a zachovat si kritické myšlení. Máte ovšem pravdu, že informování o covidu je moc, a čeho je moc, toho je příliš, jak se říká.
Desítky let jsem znechucen z obchodu ze smrti. Informovat o smrti slavných lidí bylo a je za hranou normálnosti. Je to projev neúcty k těm sto a více tisíc, kteří ročně umírají a ví o tom jen příbuzní.
Proto jsou mediá, která dnes informují o mrtvých na a s covidem se zvráceným zápalem hodná zavržení.
O smrti slavných lidí se informuje od nepaměti. Vidím to spíš jako přirozené. Avšak obchod se smrtí, jak správně píšete, skutečnost, že si na ní kdekdo přihřívá svou polívčičku, tak ten mě štve taky.