Miloš Zeman a umění odejít

Kdo napsal: „Možnou katastrofu přibližuje i to, že umění odejít, jako součást politické kultury, je tím nižší, čím nižší je tato kultura.“ Pokud si myslíte, že Miloš Zeman, pak máte dobrý odhad a můžete si připsat bod v mém testu.

Kdy a kde to náš (dosud stále) prezident napsal? No přece už na počátku své politické dráhy v článku „Prognostika a přestavba“, který uveřejnil Technický magazín v srpnu roku 1989. Touto větou Zeman ve svém článku mířil na sféru společenského řízení (jak to nazýval) v tehdejším socialistickém Československu a byla součástí katastrofického scénáře budoucnosti, jednoho ze tří, který ve svém článku předložil. Text „Prognostika a přestavba“, ve kterém Zeman psal o tom, že se Československo mění v zaostalou zemi, vyvolal tenkrát senzaci. Byl do té doby zcela nevídanou a nejotevřenější kritikou způsobu řízení státu.

Nyní, když už je Miloš Zeman sám starý a nemocný, když už si dosytosti užil dokonce i prezidentské funkce, až z toho jde mnohým hlava kolem, a tedy se ho bytostně týká ono „umění odejít“, se k tomu nejen nechystá, ale rád by jako prezident pokračoval dalších pět let. To jsou paradoxy, řekl by nejspíš sládek ze hry Václava Havla „Audience“. Fanatickým stoupencům Miloše Zemana to tak samozřejmě nepřipadá. A i když se někdy odvolávají na tento bezesporu skvělý Zemanův článek, kvůli kterému byl propuštěn ze zaměstnání, aby dokázali, jak byl jejich guru prozíravý a odvážný, pasáž o umění odejít jim zřejmě unikla.

Miloš Zeman uvedl ke svému článku „Prognostika a přestavba“ v roce 2014 pro Radiožurnál: „Tušil jsem, že potřetí přijdu o práci, ale protože už jsem měl dvě předchozí zkušenosti, tak mě to nijak zvlášť neodrazovalo. Potěšilo mě, když jsem na Hlasu Ameriky nebo Svobodné Evropě slyšel, že je tento článek citován.“ A jak o prezidentu Zemanovi smýšlí zahraničí dnes? Například německý Tagesspiegel, jak uvedlo ECHO24 11. ledna 2018, upozornil na to, že se Zeman rozhodl nevést předvolební kampaň, také podotýká, že česká hlava státu podněcuje strach pomocí spikleneckých teorií. Jako příklad uvádí Zemanovo tvrzení, že za migrační krizí stojí Muslimské bratrstvo. Deník Tagesspiegel napsal také: „V Česku dodnes nemá islám vliv, který by stál za zmínku, a v zemi už vůbec není uprchlická krize. Přesto se Zemanovi podařilo podnítit latentní předsudky jeho spoluobčanů: Drtivá většina jich striktně odmítá přijímání běženců.“ 

Co na to asi říkají Zemanovi příznivci? Mýlím se, když si myslím, že asi toto: Němci si do své země natahali vítací politikou Angely Merkelové mraky muslimů, kteří se nás chystají zotročit a zničit evropskou kulturu, takže teď můžou akorát tak držet hubu. Obávám se ale, že svět mlčet nebude a nadále si bude počínání Miloše Zemana všímat, pokud bude znovu zvolen prezidentem. Možná si někdo myslí, že se na to můžeme vykašlat, zapouzdřit se ve svých hranicích a v čele s prezidentem Milošem Zemanem se věnovat novému zaostávání. Anebo se svět naopak vykašle na nás, ať si tady – s pocitem, že jsme jeho pupkem – děláme, co chceme.

Ale to ne. To už totiž dávno uzavřeme nové nerozborné přátelství s Ruskem a Čínou. A Rusko je přece největší země světa a Čína zase nejprogresivněji se rozvíjející, a navíc má nejvíc obyvatel. Něco na ten způsob, jak to formuloval Enver Hodža, velký myslitel, první tajemník Albánské strany práce a do své smrti vůdce své země – Albánie a Čína jsou dvě nejvýznamnější mocnosti světa. Takže tentokrát to budeme my, kteří se v trojspolku Česko-Rusko-Čína hrdě postavíme muslimské záplavě i zlovolné Evropské unii a USA s jejich světovládnými tendencemi. To bude krásné. Věřím, že se Miloši Zemanovi nakonec podaří přesvědčit celý svět, že má pravdu on. Vždyť býval prognostikem a vidí nejlíp do budoucnosti.

Akorát Prahu se Miloši Zemanovi zřejmě nepodaří získat. V zásadě s tím souhlasil i jeho podporovatel František Ringo Čech, který jinak tvrdil, že Zeman je nejchytřejší, skvělý rétor, co v debatách roztrhá Jiřího Drahoše na cucky. Moderátorka pořadu Osmička na serveru „Seznam Zprávy“ Helena Šulcová se ho ptala: „Čím to, že Zeman nedokáže získat Prahu?“ František Čech odpověděl: „Praha byla vždycky zvláštní. Víte, že i v husitské době dělala Praha vždycky problémy. V Praze bylo nejmíň kališníků. Všechno držel venkov, proto říkám, zaplať pán bůh, že máme Moravu. Lidi na Moravě neoblbli, ti si drží svoje. Praha je zvláštní město, je plná intelektuálů, ti si všichni myslí, že by byli lepší prezidenti než Miloš Zeman a v Praze zuří štvavá kampaň proti MZ největší silou.“

Před druhým kolem prezidentských voleb doufám, že má pan Čech pravdu s tím, že to Morava jistí. Jestliže totiž kališníci představují stoupence Miloše Zemana, jak to František Čech naznačil, pak katolíci musí představovat jeho odpůrce. No a Morava byla v období husitských válek téměř výhradně katolická.