Jedna Čína – náš nejvlastnější zájem
Domnívám se ještě, že u nás platí Ústava České republiky a Listina základních práv a svobod, která je Ústavním zákonem č. 2/1993 Sb. V tomto ústavním zákonu se praví hned někde na začátku, že „stát je založen na demokratických hodnotách a nesmí se vázat ani na výlučnou ideologii, ani na náboženské vyznání“. A dále, že „každý má právo vyjadřovat své názory slovem, písmem, tiskem, obrazem nebo jiným způsobem, jakož i svobodně vyhledávat, přijímat a rozšiřovat ideje a informace bez ohledu na hranice státu“. Řekl bych, že se do této formulace vejde setkání kteréhokoli občana České republiky s dalajlámou a že Listina základních práv a svobod je právní norma větší síly než „Společné prohlášení o navázání strategického partnerství mezi Českou republikou a Čínskou lidovou republikou“, byť ho podepsali prezident ČR Miloš Zeman a prezident ČLR Si Ťin-pching.
Potom ale nechápu, co jako naši čtyři nejvyšší ústavní činitelé vysvětlovali Číně a za co se jí omlouvali ve svém servilním společném prohlášení? Společné prohlášení o navázání strategického partnerství sice obsahuje formulaci, že „ČR znovu potvrdila dodržování své politiky jedné Číny a respekt ke svrchovanosti a územní celistvosti ČLR“, znamená to ale, že setkání ministra kultury Daniela Hermana s dalajlámou narušilo politiku jedné Číny a její svrchovanost a územní celistvost? Čína si to třeba myslí, ale co my s tím? Budeme tedy nadále konzultovat každé setkání našich ministrů s čínským vedením z toho hlediska, zda to neohrožuje svrchovanost Číny? Dalajláma je člověk, kterého poměrně nedávno přijali prezidenti Ruska a USA. Oni tedy mohli a naši ministři ne?
V debatě pod jedním mým zdejším článkem napsal jistý diskutér: „Rovnocennost v partnerství mezi různými zeměmi je utopie. Nikdy nemůžeme být rovnocenným partnerem Německu, Číně, Rusku nebo USA. Pokud jsme se Číně zavázali k nějakému politickému postoji, na jehož základě se Čína chová jako investor, tak bychom měli tento svůj postoj deklarovat a držet. Pokud to nedokážeme, a navenek ukazujeme nevyzpytatelnost postojů některých našich nejvyšších politiků, pak prostě nejsme věrohodní.“ Jestliže rovnocennost partnerství mezi různými zeměmi je utopií, pak musí být nutně utopií také OSN, jejíž jsou Čína i Česko členy, protože členství v OSN je založeno na principu suverénní rovnosti.
V prohlášení o strategickém partnerství se ostatně praví, že „obě strany potvrdily společný závazek ve věci podpory a ochrany lidských práv na základě rovnosti a vzájemné úcty“ a že „zastávají názor, že účely a zásady Charty Organizace spojených národů musejí být dodržovány“. Naopak v něm není ani slovo o tom, že Čína bude jednostranně investovat do Česka výměnou za to, že se vzdáme svých demokratických hodnot. Jeden bloger zde k tématu vztahů Číny a Česka vyjádřil názor, že potřebujeme mít dobré obchodní vztahy s těmi státy, s kterými se nám obchodovat vyplatí, že v Číně jsou peníze a pokud by něco mělo tyto obchody ohrozit, tak prý není zrovna dvakrát prozíravé do takových akcí chodit. Podle blogera by měli prý i „členové pražské kavárny“ stát o zahraniční investice i rovněž o to, abychom mohli co nejvíc vyvážet i do vzdálených bohatších zemí.
Dotyčný bloger má pravdu, že čínská ekonomika je druhou největší na světě, ale že Čína by byla bohatší než Česko, je nesmysl. Podle loňských údajů o HDP je Česko se 17 252 USD na obyvatele na 45. místě na světě, zatímco Číně s 8010 USD na obyvatele patří 74. místo. O to ale nejde. Čína je počtem obyvatel největší zemí světa a jelikož je na rozdíl od druhé Indie, co se k ní počtem obyvatel jako jediná blíží, ovládána stále agresivní komunistickou ideologií, je i jedním z rozhodujících hráčů světové politiky. A to jsou fakta, jež v očích řady našich občanů mění jejich pohledy na demokracii, lidská práva, suverenitu a rovnost zemí, svobodu lidí setkávat se s jinými podle svého uvážení... Následkem toho akceptují, že ve strategickém partnerství s Čínou jsme my podřízeným partnerem a pokud se nám vyplatí obchodovat s velkou Čínou, pak musejí jít všechny naše hodnoty stranou.
Ještě jednou se vrátím ke zmíněnému blogerovi a ocituji z jeho textu: „Český prezident by měl hájit především zájmy českých lidí a nikoliv zájmy cizáckých ideologií, které si přejí své vítězství nad světem a my bychom se proto s nimi měli už jen naučit žít.“ Ideologie, co označil za cizácké, pak dále charakterizuje jako „zvrácené odtamtud zvenku“. Nevím, jaké „cizácké a zvrácené“ ideologie měl konkrétně na mysli, jestliže ale pléduje pro Čínu a pro postoje našeho prezidenta ve vztahu k ní, pak ideologie čínské komunistické strany podle něj není zvrácená ani cizácká, se zájmy českých lidí se shoduje a vůbec je to naše ideologie, domácí a ne odtamtud zvenku. Proto také musí být politika jedné Číny naším nejvlastnějším zájmem a dalajlámu bychom měli jasně odsoudit jako separatistu a reakcionáře. To je zkrátka jasné.
Ještě odkaz na článek blogera, z něhož jsem citoval a který jsem parafrázoval: http://liborcermak.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=562016
Jaroslav Kvapil
Mé dojmy z absence na koncertu Jaromíra Nohavici
Nebyl jsem v pátek 12. srpna v zámeckém amfiteátru ve Strážnici na koncertu známého folkového písničkáře Jarka Nohavici, ač bych o něm mohl napsal, že je to z minulosti přímo můj známý. Jenže já znám osobně lidí, až hanba.
Jaroslav Kvapil
Svět podle Waterse a jiných lidí s podivnými mozky
Dvakrát jsem napsal sem na blog o skrývání lží, dezinformací a zhůvěřilostí za formulku – je to můj názor. Asi je skutečně něco mezi nebem a zemí, neboť den na to mi poskytl „vesmír“ názorný příklad, co ony zhůvěřilosti jsou.
Jaroslav Kvapil
Prostá duše může nějakému tomu nesmyslu uvěřit
Napsal jsem textík s názvem „Je to můj názor...“, který pojednával o zneužívání legitimního práva každého člověka ve svobodné společnosti prezentovat bez obav své názory – k záměrnému šíření lží, dezinformací a nehorázností.
Jaroslav Kvapil
„Je to můj názor…“
Slovo názor je mnohoznačné, a hlavně mimořádně kluzké. Názor je vyjádřením jakkoli vytvořených pocitů ohledně čehokoli. Avšak za formulku „je to můj názor“ se může skrýt i kdejaká záměrně šířená lež a odporné stanovisko.
Jaroslav Kvapil
Manželé malíři a povodeň na Moravě
Letos uplyne 25 let, kdy mimořádné povodně, způsobené neobyčejně intenzivními a dlouhotrvajícími srážkami na moravsko-slezském pomezí, ničivě zasáhly hlavně Česko a Polsko, značně také Slovensko a okrajově i Německo a Rakousko.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
NATO by Rusy porazilo, Putin má jedinou naději, řekl polský ministr zahraničí
Rusko by se mělo bát Severoatlantické aliance, protože ho v případě střetu s ní čeká „nevyhnutelná...
Pokleknete a budete prosit. Generál slíbil zničit NATO do roku 2030
Velitel čečenských sil bojujících na Ukrajině a věrný obdivovatel ruského prezidenta Vladimira...
Ukrajina zasáhla další ruskou rafinérii, okupační armáda zabíjela v Oděse
Sledujeme online Ruská protivzdušná obrana v noci na středu sestřelila šest dronů nad čtyřmi regiony, informovalo...
Bitva o Kolumbijskou univerzitu. Policie udeřila na zabarikádované studenty
Newyorská policie vyklidila v noci na středu budovu Kolumbijské univerzity, kde se před tím...
Policie v Tbilisi nasadila proti davu plyn i vodní dělo, zadržela 63 lidí
Gruzínská policie a demonstranti se v úterý večer střetli v Tbilisi u sídla parlamentu, který v...
VIDEO: Jak vidí EU maturanti? Do Unie se už narodili, cení si cestování
Česko ve středu slaví dvacáté výročí vstupu do Evropské unie. Redakce iDNES.cz při této...
- Počet článků 651
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1022x
https://kvaj.blogspot.com