kdo si neplivne na Nohavicu není Čech-hop hop hop-vám karma a dík za snahu o rozumný objektivní pohled

Děkuji vám. Nemyslím si ale, že je to tak, jak píšete. Jednak minimálně stejný počet lidí Nohavicu obhajuje, a jednak je to, co se nyní stalo, pro mnohé jeho fanoušky zklamáním. Přesně v tom duchu, jak jsem psal, že písničkář bere pocty od mocných.

K "Nohavicově problému" jsem se vyjádřil už před více než deseti lety, tehdy v textu psaném pro Mladou frontu Dnes v reakci na exkulpující článek Davida Smoljaka, jenž omlouval Nohavicovo selhání jeho tehdejším sklonem k alkoholu a rozháraností. https://issuu.com/columboo/docs/udavac_z_tesina Obecně si myslím, že je třeba případ vnímat v daleko širším, srovnávacím kontextu. Jinak řečeno: Podobným svodům a tlakům byli vystaveni jen za normalizace velmi mnozí čeští umělci a vyšli z toho, řekněme, velmi různě. Pro mne je v tomto směru morálním vzorem a etalonem členka naší rodiny, spoisovatelka Hana Žantovská. Připouštím však, že nastavila laťku poměrně vysoko. ;-) Nenašlo se asi moc lidí, u kterých by StB dospěla (ausgerechnet na počátku normalizace) po několika málo předvoláních k závěru, že dotyčná osoba nejenže nemá pozitivní vztah k československým bezpěčnostním orgánům, ale že nemá dokonce ani pozitivní vztah ke spolupráci s StB. Šlo to tedy i jinak. Tím spíše pak v době, kdy např. Jirka Dědeček (na jaře 1989) vyprávěl už veřejně na koncertu v Klubu na Petynce, jak ze své šatny vyhodil stbáka.

Habeat sua fata carmina. Píseň "Šeltě Honza na zkušenou" není písní ani textem Petra Lutky, byť ji Petr krásně nazpíval a já sám jsem ji od něj slyšel mnohokrát, ve druhé polovině 80. a na počátku 90. let, i později (https://www.youtube.com/watch?v=wv2NUN1oEkI&t=0s&list=PL9KRArgTwGMSQWMOhqFC9Xhsb61eAullZ&index=8). Tato píseň je (místy hodně volným) českým překladem písně slavného francouzského písničkáře Georgese Brassense, kterou do čestiny zřejmě převedl Lutkův dvorní textař ze 70. a 80. let Jiří Zych. Přesnější, ale méně pěkný překlad té samé písně pořídil v 80. letech Jiří Dědeček a vyšel v Dědečkově knize Brassensových překladů "Klejme píseň dokola".

https://jaroslavkvapil.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=686649

To jsem nevěděl, že to není jeho text. Na druhé straně jsem po tom nikdy nepátral a je rovněž pravda, že Lutka poměrně často zpíval cizí texty - například Christiana Morgensterna. Vám děkuji za informace,

Umělci to mají dnes těžké, ani cena případně předaná prezidentem USA by nebyla v pořádku, všude čiší třeskutá politika! Jarek Nohavica už dlouho není můj oblíbenec, ale právě jeho převzetí ocenění od kohokoli mi je na něm dnes sympatické. Selektivní demokracie nám totiž nastavuje zvláštní morálku, ve které je správné jen to, co tvrdí ona. A ten boj proti despotismu je dnes snad v oblasti medií, která působí a jsou jistě také placena jaksi proti svým prezidentům, zemím a lidem.

Možná máte pravdu, ale na mě je to moc složité. Vím jen to, že když písničkář přijímá ocenění od establishmentu, je to divné, ne-li špatné.

Velká karma za dobré, fundované přemýšlení o této věci...

Asi měl pravdu Karel Kryl, že placku od vladařů by nevzal.

Děkuji. Kryl měl určitě pravdu, ale měl jsem z něj pocit, že byl dotčený, když mu nikdo nenabídl místo u moci.

Pejsci zaštěkali a karavana jede dál, myslel jsem že někdo vrátí listky na Nohavicu, a wono nic, furt vyprodáno.A že by ho nějak hráli v rádiu?V osmdesátkách jsme měli jeho koncerty na kotoučácích takže dneska v době internetu k jeho tvorbě je přístup neomezený, i kdyby ho celý mainstream ignoroval.Každý z umělců se zapletl s nějakým režimem, a Nohavici si vážím, že se nezapletl s multikulturalismem.Toť názor s východní gubernie

Já vám v tom nebráním, abyste si ho vážil. Pro mě to bylo velice těžké, když jsem zjistil, že referoval StB, neboť ho znám osobně a byl mi vždy sympatický, jak jsem uvedl v textu. S těmi umělci máte pravdu, ale písničkáři vždy byli speciální sorta umělců.

Děkuji, vnímám to podobně.

Já vám rovněž děkuji.

Nevím, jestli se to tu smí, ale tady je link na podobné zamyšlení:

https://pigula.blog.respekt.cz/proc-musel-nohavica-dostat-puskinovu-cenu/

Proč by se nesmělo? Díky za odkaz.

Někteří blogeři označují Nohavicu jako zrádce, jiní z něj dělají "nástroj", což je nemlich to samé.

Váš text o Nohavicovi je dokonalým příkladem Vašeho alibismu. Nejprve o něm píšete, že je výjimečným umělcem a vzápětí dodáváte, že už nikdy nebude písničkářem. Píšete o Nohavicovi, že je "bezesporu skvělý muzikant a básník", ale zároveň píšete, že se zaprodal mocným. Vy jste prostě chtěl, aby Váš text vyzněl objektivně a s nadhledem, jenže tou rétorickou obojetností a "politickým jazykem" jste vytvořil jen učebnicový příklad manipulativního textu.

Zřejmě jste si přečetl několik blogů a článků, které tomu Vašemu tématicky předcházely, a zjistil jste, že Nohavicovi kritikové se převážně znemožnili. Ale jinak je tón Vašeho článku s těmi kritiky v dokonalé shodě - kdo projeví sympatie k Rusku, tak chytne když ne rovnou mor, tak alespoň prašivinu. A ještě něco mají ti kritici společné - naprostou průměrnost. Ta průměrnost jim ale nebrání v tom, aby ukázali prstem na někoho, kdo je v tvořivosti deset pater nad nimi. Poněkud zapomněli, že i když tu cenu momentálně předává Putin, pořád je to Puškinova cena.

Je pravda, že někteří kritikové Nohavicu skoro kamenují, Vám stačil jen malý kamínek. Ale pro mne je kámen jako kámen.

Předestřel jste akorát snůšku hloupých řečí. Snad jste se aspoň dostatečně vykecal. Dokazujete pouze, že vaše schopnost přemýšlet, je značně omezená. Nedochází vám, že morální kvality člověka a jeho umělecké schopnosti nemusí být v žádné relaci. V každém člověku je to namícháno jinak. Tak například Vítězslav Nezval byl básník obrovské imaginace, snad největší, kterého tato země měla, a co se týká poezie, byl i vynikající teoretik, ale zároveň byl morálně velmi pokleslý bolševický prominent, který dokázal jiným i škodit. Některým však naopak pomohl. Jenže tohle vy evidentně neumíte pobrat.

Vaše vývody jsou k smíchu. Já Nohavicu nesoudím. Nepokouším se ani o objektivní pohled. Kde jste to vzal? Snažil jsem se nastínit některé aspekty jeho, řekněme, "kauzy". Vy ale soudit musíte, je to nějaká vaše úchylka, takže vám můj text připadá alibistický. Tudíž mám za to, když je pro vás kámen jako kámen, že vás jeden pořádný vzal do hlavy. A možná byste neměl užívat německých výrazů, když nevíte, jak se píšou - nikoli nemlich, ale nämlich.

Dík a karma.

Vnímám situaci v podstatě stejně a jeho záliba v plackách, což dříve sám kritizoval, mne dost zaráží.

To se stává. Když někdo jednou podá ďáblu prst..., veze se to s ním dál. A bez katarze se nelze vrátit.