I kdyby ten nejproslulejší starořímský filosof napsal tehdy desetkrát delší článek než je váš blog a rovněž popírající eventuální zánik Starého Říma, jak dnes už víme, stejně by k němu došlo. Zánik není smrt. Přežité skončí, životnější vzniká. Zcela jistě to čeká i naši civilizaci, protože není důvod, proč by měla být výjimkou. Stejně jako se stáří člověka projevuje obecně známými symptomy, tak jiné provází zánik civilizací.

Naše civilizace jistě zanikne, respektive se transformuje do jiné podoby, ale o tom jsem nepsal. Také jsem nepopíral zánik starověkého Říma, ale ohradil jsem se proti vizím o zániku naší civilizace, argumentovanými historickými paralelami, za kterými se skrývá snaha vymezit se proti někomu, kdo by měl onen zánik způsobit, jak to trefně vystihl pan Turner.

„Vědci proti strachu a lhostejnosti“

Tak máme pět let poté. Takže můžeme tu trapárnu a omyl konečně podrobit analýze ve stylu Pro a Proti?

A už se příslušní vědci za svůj omyl omluvili, anebo nastoupí tradiční ztráta paměti?

Když si to myslíte vy, tak je to omyl? Omyl jste spíš vy. A komu by se měli omlouvat? Vám snad?

Před 200 lety vyšla kniha Úpadek a pád Římské říše Edwarda Gibbona.

Gibbonova mnohadílná práce je příběhem státu, který přežil dvanáct století na západě a dalších tisíc let na východě v Konstantinopoli. Gibbon, při pohledu na tento fenomén, si ovšem nekladl otázku: „proč římská říše padla?“, ale spíše: „jak je možné, že vydržela tak dlouho?“

Jednou z hlavních příčin pádu Římské říše byla inflace, tedy znehodnocování peněz a obrovská korupce státní moci. Když čteme zápisky Salviana z Marseille, křesťanského kněze z počátku pátého století, jeho výčet toho, proč se Římský stát na západě hroutí, dozvídáme se, že římský stát na západě kolabuje proto, protože si zaslouží zkolabovat. Opustil totiž první premisu dobré vlády, kterou je přinést lidem spravedlnost. A touto spravedlností myslí i systém zdanění. Salvian nám říká, a nemyslím si, že by přeháněl, že římská populace měla poté, co přitáhli barbaři, jedno jediné přání – aby se už nikdy více nevrátili římští výběrčí daní. Jinými slovy, římský stát se pro ně stal nepřítelem a barbaři byli vnímáni jako osvoboditelé a toto byl nepochybně výsledek dějů, které mají svůj počátek v inflaci ve třetím století.

Pokud někdo spatřuje v dnešním systému paralelu s koncem Římské říše, možná opravdu není daleko od pravdy.

Souhlas. Dalším dílem úpadku byla rozežranost z nadprodukce. Zemědělci už nevedli své statky, nýbrž je dali do správy svým otrokům. Otroky nastavovali za své rodinné členy do vojska, do správy obce, do vedení obchodu a výroby. K tomu jim dávali pověření, svobodu, záruky. Sami si užívali toho, co předávali do vedení jiným.

Pan autor nám trochu hlupácky vypíchl jeden rok, měsíc a den. Ale ten proces je postupný a nihilistický. Jen on sám ví, proč takto manipuluje. Ale za to ví moc dobře, jak manipulovat.

V perexu uvádíte, že mnoho lidí tvrdí, že 'V "naší" západní civilizaci se chováme stejně jako mnohé říše před svým zánikem' Uvádět jako příklad Římskou říši se stalo takovým klišém i u lidí, kteří to neustále papouškují, ale o těch příčinách zániku toho třeba ani moc neznají. Jistě, já jsem člověk, který se za znalce absolutně považovet nemůže a nechce. Západořímská říše, uvádí se padla roku 476. Proč ale ta východní část trvala až do roku 1453? (tuším) Stejná korupce, stejný přístup k životu ale nerozpadla se rozbili ji mohamedáni. Jak se rozpadla říše Starobabylonská, jak říše Asyrská? A jak stará říše Inků? Říše Chetitů? Perská říše zanikla nájezdy dobrodruha Alexandra velikého A jeho říše padla, jakmile zemřel. Čili za pár let. Profesoři z amerických universit Garrett Fangen a prof.Kenneth Harl, znalci římské říše mají na věc jiný názor. Také je dobré si přečíst dílo Cormaca O'Briena "The Fall of Empires" publikováno vydavatelem 'Murdoch Books Pty Ltd.

Na závěr byh chtěl podotknout, že je rozdíl mezi říší a civilizací.

Krásný pád říše lze pozorovat na tom, jak se průmyslově rozvinuté předválečné Československo stalo vlastní vinou, byť za přispění barbarů, postupně rozvojovou zemí.

Ten mechanismus je zřejmě všude stejný - úpadek mravů.

Řekl bych, že za těmi vizemi zániku argumentovanými historickými paralelami je obyčejně skryta snaha vymezit se proti někomu, kdo by měl onen zánik způsobit.

Na pokraji surovinové, ekologické, možná i klimatické krize a v souvislosti s přelidněním naší planety to působí obzvláště komicky.

Samozřejmě, že je to snaha se proti někomu vymezit v době, kdy máme spoustu jiných skutečných problémů. V souvislosti s přelidněním, které jsem také chtěl původně zmínit, jsem si našel, že v době pádu Západního Říma žilo v Evropě podle odhadů asi 20 milionů lidí a ne celém světě kolem půl miliardy. Když vezmeme, že nyní žije v Evropě asi 30krát víc lidí a na světě asi 16krát víc, je celkem jasné, že stavět na jakékoli podobnosti současnosti s tehdejší dobou je absurdní. Navíc by se našly desítky zásadních odlišností a snad tisíce dalších odlišností. Na druhé straně se psychika dnešních lidí příliš neliší od psychiky lovců-sběračů. (Na projevech některých lidí je to obzvlášť patrné. )

S lídrem patřícím mezi ty, "kteří nebudou společnost antagonizovat, ostrakizovat a vykopávat příkopy, ale budou naopak spojovat" jste uhodil hřebík na hlavičku.

.

S Miroslavem Bártou vyšel pěkný rozhovor také na iDnes, je tam uvedeno i jeho 7 zákonů civilizace. Současnou situaci hodnotí podobně, jak citujete z Deníku.:

"Řekl bych, že na stupnici od jedné do deseti, kdy deset představuje opravdu významnou krizi, jsme mezi šestkou a osmičkou. Rozvíjejí se fenomény známé z civilizací, které nakonec čelily nemalým problémům, zároveň dosahujeme významných technologických úspěchů. Tyto jevy se snažím vidět a popisovat, nemluvím ale o zkáze a záhubě, jak o nich všude slýcháme od ultralevicových skupinek, které ale představují jen malý segment populace.

Je na místě poukazovat na problematické jevy, ať už jde o vnitřní dynamiku naší společnosti nebo o proměny přírodního prostředí a náš podíl na tom, že se mění a zcela jinak, než chceme. Jsem ale optimista, protože každá civilizace se dokázala vyrovnat se svými vzestupy a pády."

Zdroj: https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/100-let-ceske-egyptologie-egypt-profesor-miroslav-barta-univerzita-karlova-civilizace.A191227_185713_domaci_pmk

Toho našeho "velkého syntetizátora" jsem uvedl s velkým gustem.

Děkuji za citovanou pasáž z rozhovoru s panem Bártou. Ukazuje, že on to myslí jinak, když hovoří o "fenoménech známých z civilizací, které nakonec čelily nemalým problémům", než si to překládají zvěstovatelé zániku naší civilizace.

Článek k zamyšlení. Díky za něj.

Nejsem vyslovený nacionalista či národovec, ale to značné "stěhování národů" je přes čáru. Nevím jak u Vás ale Praha a Čechy s příchodem statisíců cizinců jdou "na Východ". To není o tom zda mají nebo nemají rádi Putina. Ztrácí se českost prostoru, což má pro mě docela hodnotu.

Vždy něco zanikne a něco vznikne. A toto čeká i nás. Evoluce nejde zastavit a nikdo z nás neví jestli jsme nyní nejvýš nebo kloužeme dolů. To posoudí až budoucnost.

Vznikala či vzniknou nová centra. Po Římu za 1500 let západní Evropa, pak USA. Zda bude novým hegemonem Čína se názory diametrálně liší.

Kde jsou ti, kdo před námi

byli na světě?

Odkráčejte do nebes,

přeneste se do pekel -

oni tam již byli

oni tam již byli.(Z Gaudeamus Igitur)

Jo, to je pěkné.