Když byl českým prezidentem Václav Klaus, vyprávěl se vtip – „Jaký je rozdíl mezi Klausem a Bohem? A odpověď zněla: Bůh si nemyslí, že je Klaus.“ – Mám pocit, že Miloš Zeman by byl rád, kdyby se o něm vyprávělo něco podobného.
Avšak prezident Zeman nemá nato, aby byl považován za boha. Na to je příliš „zemitý“. Mohl by být ještě tak božím synem, třeba jako Augiáš. Podle řecké mytologie byl Augiáš élidský král, syn boha Hélia, vlastnil bohatá stáda dobytka, což z něj dělalo možná nejbohatšího muže na světě. Augiášův dobytek přebýval ve chlévech, které se po léta nečistily. Hnojem tak byly zanesené stáje, ale také ohrady i přilehlá pole. Pan Zeman si snad nemyslí, že je nejbohatší na světě, ale že je v našich podmínkách nedotknutelný jako král a boží syn, takže si může dělat, co chce, možná ano. Svědčí pro to, že vytvořil obrazně za roky svého prezidentování na Hradě a v podstatě i v republice něco podobného jako Augiáš.
Zůstaneme-li ještě u řecké mytologie, jednou se u Augiáše objevil velký řecký hrdina Héraklés. Byl ve službě u mykénského krále Eurysthea a plnil pro něj dvanáct obtížných úkolů. Pátým úkolem bylo vyčistit Augiášovy chlévy. Héraklés si dopředu vyjednal, že když mu Augiáš dá desetinu svých stád, práce bude do večera hotová. Král souhlasil. Héraklés úkol vyřešil tak, že velkoryse prorazil ohrady na dvou místech, svedl do nich toky řek Alfeios a Péneios, jejich proud se jimi prohnal a večer bylo vše čisté.
Když se přeneseme do české současnosti před druhým kolem prezidentských voleb, kdy sváděli o post prezidenta souboj Andrej Babiš a Petr Pavel, nabízí se následující úvaha. Kdyby vyhrál pan Babiš, mohli bychom se obávat, že by se stal novým Augiášem, který by úděsný nepořádek, jenž se v přeneseném významu po tisíciletí nazývá Augiášův chlév, jen rozšířil a prohloubil. Leč vyhrál pan Pavel a my se můžeme pouze dohadovat, nakolik se podobá řeckému mytologickému hrdinovi Héraklovi.
Doufám, že v něčem ano a v něčem ne. Kdyby se mu podobal v tom, že by se mu povedlo (jistě ne samotnému) Augiášův chlév rychle vyčistit, bylo by to pro nás dobré. V čem by se však Héraklovi podobat neměl, tak například v tom, že Héraklés si za splnění úkolu vyjednal s Augiášem odměnu. A také by nebylo dobré, kdyby svůj úkol plnil pro někoho jiného než pro náš národ.
A jak to bylo v tomto příběhu z řecké mytologie dál? Augiáš byl totiž stejně bohatý jako lakomý, takže vyplácení odměny oddaloval. A když se navíc dověděl, že vyčištění chlévů bylo Héraklovou povinností, odměnu odmítl vyplatit a Hérakla potupně vyhnal. S tímto rozhodnutím nesouhlasil však Augiášův syn, na což Augiáš reagoval tak, že ho vyhnal rovněž. Augiášovi se to ovšem nevyplatilo. Héraklés do Élidy vrátil, Augiáše zabil a jeho syna Fýlea dosadil na uvolněný královský trůn.
Pro nás z toho plyne nejspíš to, že je nutné vyčistit Augiášův chlév, a pokud je Petr Pavel odhodlán se do toho pustit, bude to chvályhodnée. Určitě bychom ale neměli nového prezidenta považovat za nějakého Hérakla, takže zmiňovanou očistu nedokáže uskutečnit sám a už vůbec ne za den. Ono totiž „do večera svést dvě řeky“ do českých chlévů, ohrad a polí a prohnat je jimi, je skutečně úkolem pro mytologického hrdinu a ti už neexistují. Vlastně je otázka, kdyby se tady náhodou nějaký nový Héraklés objevil, jestli by to zvládl? Obávám se, že ne, když tak sleduji výroky řady lidí, jež mohou svobodně šířit, což je sice jistě správné, ale z některých se člověku zvedá žaludek.
