Od smrti barda z Avonu Williama Shakespeara uplynulo 23. dubna 2016 čtyři sta let. A můj bratr k tomu výročí namaloval deset obrazů k jeho deseti divadelním hrám. Ještě do konce října jsou k vidění v Dejvické divadelní kavárně...
Můj bratr Vlastimil Kvapil je hlavně fotograf, ale už skoro dvacet let také malíř. Jeho oleje se mi vždycky líbily, ale že se pustí do obrazů na motivy Shakespearových her, to by mě nikdy nenapadlo. Jak k tomu došlo, přibližuje sám: „Výstava k výročí 400 let od úmrtí Williama Shakespeara vznikla částečně na popud Milana Chrdleho z Dejvického divadla v Zelené ulici, který byl na vernisáži mé poslední výstavy a vystavené věci se mu tak líbily, že mi navrhl, abych nějakou podobnou, tématicky zaměřenou výstavu vytvořil i pro prostor Anti.kvariát, který je součástí Dejvické divadelní kavárny. Ani nevím, jak mě vlastně napadlo namalovat postavy z her Williama Shakespeara. Nejspíš to bylo tím, že jsem v Dejvickém divadle viděl adaptaci pro mě dosud neznámé Shakespearovy hry Zimní pohádka, navíc všude se mluvilo o výročí jeho úmrtí a asi nejvíc to umocnila návštěva dvou divadelních představení, či spíš přednášek profesora Martina Hilského o díle Williama Shakespeara v Dejvickém divadle.
Bylo to tak fascinující vyprávění, že už v divadle se mi vybavovaly obrazy jednotlivých postav z jeho známých her, ale díky panu profesorovi i těch méně známých. Na základě toho jedinečného zážitku jsem se o dílo W. S. začal podrobněji zajímat. Nakoupil jsem knihy, stahoval rozhlasová provedení divadelních her, filmy, záznamy divadelních představení, projížděl internet a úplně mě to pohltilo. Ve svých osmapadesáti letech jsem zjistil, jak jsou ty hry neuvěřitelně nadčasové, chytré, poučné, komické i tragické, napínavé i dojemné. Kolik je v nich poznání, zkušeností, ale i znalostí historie, lidských povah i osudů a jaké pro nás představují morální poselství. A bylo rozhodnuto, už to nešlo zastavit. Nevím, jak dalece se mi můj záměr – předat poselství W. S. dál jen formou bíle naznačených postav nebo spíš jejich torz a detailů na černém pozadí – povedl. Ale ta práce byla krásná, mnohé jsem se naučil, pochopil a hlavně – objevil jsem pro sebe geniálního Williama Shakespeara. A to není málo.“
A teď něco o bratrovi a o tom, čím se zabýval a co vytvořil. Vlastimil Kvapil se narodil roku 1958 v Praze, od roku 1962 žije v Dejvicích a považuje se za Dejvického patriota. Absolvoval fotografii na Střední grafické škole v Hellichově ulici na Malé Straně v Praze. Od roku 1980 pracoval jako fotograf v Pražském středisku památkové péče a ochrany přírody. V roce 1996 si otevřel v ulici Jugoslávských partyzánů v Praze 6 vlastní minilab s ateliérem. V letech 2006 – 2012 provozoval i známou literární kavárnu Kabinet v Terronské ulici. V současné době se chystá otevřít nový fotografický ateliér, rovněž v Terronské ulici, kde se chce věnovat především vlastní umělecké tvorbě. Po celou dobu své profesionální kariéry se věnuje umělecké i portrétní fotografii, jeho fotografie lze nalézt v ředě knižních publikacích a časopisech.
Svou první výstavu fotografií zachycujících krásy Prahy instaloval v roce 1998 v Pretorii v Jihoafrické republice. Roku 1999 následovaly výstavy „Dejvické hudební léto ve fotografii“ v kině Evropa v Dejvicích a téhož roku souborná výstava fotografií v Městském muzeu v Chrasti u Chrudimi. V roce 2005 další výstava fotografií Prahy v kanadské Ottavě. Zatím poslední výstava fotografií se jmenovala „Dialog času“, vytvořil ji ve spolupráci se svým kamarádem a bývalým kolegou, geologem, památkářem a sběratelem starých pohlednic RNDr. Janem Zavřelem pro Městskou část Praha 6 a byla instalována roku 2007 v Písecké bráně. Jejím záměrem bylo porovnat některá místa dnešní Prahy 6 se záběry stejných míst pořízenými na počátku 20. století.
V roce 1998 se Vlastimil Kvapil začal věnovat olejomalbě a první výstava jeho olejů se konala ve zmíněné kavárně Kabinet v roce 2004. Další výstava olejomaleb a fotografií byla uspořádána u příležitosti jeho padesátých narozenin v pražské restauraci a galerii Aventin v roce 2008. Zatím poslední výstava olejů, grafik, kreseb a litografií se konala na podzim 2015 v Galerii pro onkologické pacienty, jejich blízké a podporující umělce v Dejvicích. V současné době se věnuje, mimo malování a fotografování, i užité grafické tvorbě, navrhuje obaly na CD a DVD, obaly knižních publikací, loga, reklamní bannery, plakáty. Je autorem plakátů a triček několika ročníků hudebního festivalu „Dejvické hudební léto“, zabývá se i produktovou, reklamní a portrétní fotografií. V neposlední řadě nafotil mnoho známých osobností české hudební, divadelní a filmové scény a je i autorem fotografií a fotoobrazů, které vytvářel na zakázku pro mnohé významné osobnosti, mimo jiné pro Miloše Formana, Jiřinu Bohdalovou, Karla Gotta, Martina Dejdara a jiné.
Vlastimil Kvapil v současné době spokojeně žije ve svých milovaných Dejvicích v Zelené ulici, přímo nad Dejvickou divadelní kavárnou a vedle Dejvického divadla. Na výstavu svých obrazů k výročí 400 let od úmrtí Williama Shakespeara to nemá tedy daleko. A já jsem mu rád k této výstavě i k jeho 58. narozeninám věnoval svůj třístý text zde na blogu.
Omlouvám se však za špatnou kvalitu snímků shakespearovských obrazů mého bratra. Až budu mít lepší, vyměním je. Nicméně se každý čtenář může pokusit určit, k jaké hře Williama Shakespeara se ten který obraz vztahuje.
