Přestože s vámi prakticky souhlasím, váš článek mi připomněl jiný druh blogů na toto téma a v rámci toho daja vu jsem cosi napsal. To uvádím jen proto, abyste neměl pocit, že je to reakce na váš článek Obecně v tomto tématu upřednostňuji přístupy, které hledají nějaká řešení (nebo pro taková hledání vytváří podmínky), před nářky, co zase ti Romové udělali...

Já už tu vaši básničku-pamflet četl. Na Romy si nestěžuji. Na to je znám dost dobře, abych věděl, že jejich problematika je velmi členitá a nějaké obecné metody řešení nemají naději na úspěch.

Dříve Romové běžně pracovali. Nic jiného jim nezbývalo, sociální systém kdysi neumožňoval vést zahálčivý život lidem, kteří byli práce schopní.

Cituji:

Pokud tedy chtěli Romové něco k snědku, k bydlení, k zábavě, k oblečení atp., tak zpravidla museli někomu poskytnout nějakou cennou službu nebo zboží. Zároveň se v té době zřejmě Romům nekladlo do cesty za získáním práce (vyjma pronásledování kočovníků a vůbec lidí putujících za prací a částečně i povinné školní docházky) tolik překážek (minimální mzda, bezpečnost práce, daně atp.). Je také patrné, že to byly ekonomické příčiny, které významně napomohly začlenění Romů do tehdejší společnosti. Jistě symbióza a provázanost nevznikla ze dne na den a nešlo to u některých lidí z obou stran bez problémů (drobné krádeže, podvody, pronásledování) a trvalo to také docela dlouho. V současné společnosti je však situace horší. Sociální systém učí občany disponující nízkokvalifikovanou prací, že k obstarání jídla, bydlení, zábavy, oblečení atd. vede i jiná, méně namáhavá cesta . Cestě za prací se naopak kladou větší překážky.

http://www.mises.cz/clanky/romove-jdou-do-prace-v-minulosti-bezna-vec--874.aspx

S tím, že je současný sociální systém demotivující, jednoznačně souhlasím. Romové, kteří tu žili za první republiky, už však neexistují a Romové, co tu žijí dnes, přišli ze Slovenska, Maďarska a Rumunska, což je zase jiná sorta.

Otec a syn - cikáni. Ten mladší - Tomáš hlídal svého otce, aby pracoval a v den branosti mu zabavil výplatu, aby ji hned neutratil. Tomáš mohl mít velký byt v Hodoníně, ale on zůstal v Holíči, aby jeho děti nebyly v Hodoníně mezi bílými odstrkované. Po několika letech přišel do Mototechny v Brně-Lesné Tomáš s manželkou pro nové auto. Ani o prezidenta bych se tak nestarala, jak o tuto rodinu.

Jak by řekl Karol Polák - škoda že nemáme viac takýchto cigáňou.

Opravdu škoda. Ovšem Karol Polák hovořil o Kokotech.

Oceňuji, že jste připomněl české národní obrození. Ono je někdy dobré podívat se do historie. Ještě před cca 200 lety opravdu existovaly velké rozdíly mezi lidmi dané pouze tím, kdo se do jaké rodiny narodil. Syn obchodníka ve městě měl jinou startovací čáru něž syn domkáře na vesnici. Prvorozený syn měl lepší startovní podmínky než další synové. České dítě mělo jiné možnosti než německé, to zase jiné než židovské a také jiné než cikánské. Zrovna tak ženy měly jiné možnosti než muži. A za těch posledních 200 let se všechny tyto různé skupiny podařilo emancipovat natolik, že startovací čáru mají dnes víceméně stejnou. Zůstala jen jediná výjimka. A tou jsou právě Romové. Samozřejmě se tedy naskýtá otázka, proč zrovna oni.

Děkuji. Bylo to tak, jak píšete a nemusíte jít až dvě stě let do minulosti. ještě před takovými sto dvaceti či sto lety byly ty rozdíly ve startovacích pozicích markantních. V té době už se ale začal projevovat stále sílící solidární prvek, díky němuž se ti znevýhodnění dostávali stále více k možnostem, na které by jinak nedosáhli (teď jsem měl konkrétně na mysli takovou drobnost, jako bylo hrazení výletů a návštěv divadel výstav ve školách pro nemajetné žáky). Romové z toho však vážně vypadli. A ta otázka - Proč? - tady prostě je.

Cestou domů jsme s kolegou přemýšleli o tom, jak musí být pro Roma, který se narodí do dysfunkční či nepřizpůsobivé rodiny, těžké se z takového prostředí vymanit, že je pro něho náročné si vůbec uvědomit, že se vymanit chce. A když si to uvědomí, musí si vybojovávat už i startovací pozici složitě, zatímco členové majority ji mají jaksi samosebou. No a jak se vymaní, dosáhne nějakého vzdělání a chce se začlenit do běžného života, pracovat a žít jako ostatní, beztak se setkává s podezřením, s nepochopením, mnozí na něj dívají skrz prsty. Na jedné straně se předsudkům majority nelze divit. Ale co má ten Rom dělat?

Zdroj: http://jaroslavkvapil.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=525625

... kolikrát vyřešit, jak se od rodiny distancovat úplně...kolikrát Sophiina volba.... kterou ti citliví, a že cikán umí mít řádně bolavou duši, jako frustraci nesou celý život...vzdejte se rodiny a asi navždy.... těžké, že? Těžké pro Roma, který cítí vazby rodiny - promiňte, možná více než my ... ,,slušná,, majorita.

nebudu to, Jaroslave dělat tady dávat odkaz, ale v jednom svém blogu píšu, jak jsme Romy s velkým přičiněním jakozápadního rychlého nosu nahoru po revoluci tak trochu odnaučili chodit do práce a pomohli vytvořit novou nepracovitou generaci. Děti, co Romy rodiče - za komunistů pracující zcela běžně a poctivě - tyhle děti viděly najednou dvacetkrát žebrat o práci- (Romy nebereme) a nakonec je se prostě naučit chodit pro dávky. A neviděly tak rituál - máma, táta jdou do práce...teď už je to těžké.

Adrianu podporuju. Držím jí palce.Všem takovým držím palce.

No já bych tak kategoricky netvrdil, že za komunistů Romové pracovali zcela běžně a poctivě. Víte, moje zkušenosti a zážitky jsou poměrně dlouhé a romskou tematikou jsem se zabýval už před revolucí. Vím jedno, problém Romů je nevzdělanost, kterou mnozí z nich navíc nepovažují za potřebnou a užitečnou. Jako při českém obrození nejdřív čeští sedláci.

Je fajn, že Adrianě držíte palce. V čem konkrétně?

S tím vzděláním, to je problém. Většinou se na vzdělaného cikána ostatní dívají jako na odpadlíka, co se nad ně chce povyšovat.

To je nejspíš pravda, ale oni ti vzdělaní se sami odtahují. Kromě toho jim v tomto směru těžko může někdo pomoci.

Romové jako celek jsou něco jako bezedná studna. Roky žijí na úkor gádžů, aniž by je napadlo vybudovat si svoje štěstí sami, tedy vzdělávat se, posílat děti do škol, vydělat si na své živobytí, bydlet za své, nekrást, nevyvolávat konflikty... Tomu se doposud nenaučili a sluníčkáři jim ještě podstrojují, aby zůstali negramotní a celoživotně závislí na sociálních dávkách. Už naši dědové nám vzkázali, že nouze naučila Dalibora housti, ovšem na to se nedbá a místo, abychom Romy donutili postarat se o sebe, platí naše neschopné vlády Romům donekonečna z peněz těch poctivých plátců daní, zatímco oni žijí v pohodlí a pod ochranou bezradných gádžů od narození do smrti a ani je nenapadne postarat se o své živobytí sami.

Nevím, jestli se dá u většiny Romů mluvit tak docela o pohodlném životě, ale jinak zcela souhlasím, s nad jen s tím dovětkem, že jim podstrojovali a kupovali si je už komunisté.