Ale hlavně asi musí chtít především člověk sám, asi...

Chtít sám..., to ano. Ale ono je to všechno nějak dohromady. Úplně na začátku ale je, že člověk musí uvěřit tomu, že to lze změnit, že se lze navrátit. A když tomu uvěří, pak přichází to chtění... atd.

Vzpomínám na krásný koncert Acker Bilka na letňáku v Brně.

To muselo být krásné. Nebyl jsem tam, což mě mrzí. Díky za připomenutí.

Jaroslave, tak to se povedlo!:-) A moc!

Ano, i já mám tu melodii "v uchu":-)

Lepší doprovod ke "zrození" sis nemohl přát!:-)))))))

Acker Bilk byl klasa, která nemá snad náhradu.

Měl jsem štěstí, že otec byl jazzový hudebník, tedy také a i když ne především. No a Acker Bilk, napíšu to možná nadneseně, ale teprve s ním dostal klarinet opravdový smysl.

Tuto nádherně tklivou melodii v podání "pana Mistra klarinetu A. B." znám už velmi dlouho a děkuji vám pane Kvapile za její připomenutí.

Já ji znám také hodně dlouho, vlastně od doby, kdy vznikla (1962) a kdy jsem jako malý kluk nevěděl ani, o co jde a kdo to hraje. Pro mě byla spojena s otcem a když ji hrál, tak se mi líbila. Děkuji vám.

+

Děkuji. Nebyl jsem si jistý, jestli to mám zveřejnit. Připadalo mi to moc osobní.

Moc hezké.Báseň, skladba i obé propojující vyznání.

Moc děkuji. Bilk samozřejmě hrál spoustu skvělých melodií (třeba Bridge Over Troubled Waters, nebo La Paloma, Feelings atd.), ale Cizince na pobřeží mám prostě v krvi.