Přát si mír, nejlépe světový, je krásné, přejí si jej všechny krásky soutěžící o miss, a také pan Okamura. Chtít ale mír bez ohledu na okolnosti, totiž tváří v tvář agresi, je buď naivní, nebo výraz kapitulace před agresorem.
Tomio Okamura samozřejmě není sám ve svém „mírovém“ tažení. Tu se k němu přidá neúspěšný kandidát kamkoli Petr Hannig, teď naposledy zdejší blogerka Lenka Krištofíková, kterou ze zálohy od klávesnice v diskusi pod jejím blogem, v němž volá po demonstraci za mír, mohutně podporuje Zdeněk Danda. Vykládá cosi o bojovnících od klávesnice, kteří prý unisono volají po válce do posledního Ukrajince. Takové „volání“ jsem tedy ještě neslyšel ani nečetl, ale zajímalo by mě, jestli si pan Danda uvědomuje, odkud bojuje on, jenže za něco jiného, totiž za kapitulaci Ukrajiny.
Mírová demonstrace je jistě krásná věc, jde jen o to, jak by si demonstranti takový mír představovali. Pokud by se pan Hannig vzal za ruce s paní Krištofíkovou, panem Dandou a dalšími mírumilovnými „beránky“ a vedeni panem Okamurou by demonstrovali například na Václavském náměstí za to, aby putinovské Rusko přestalo válčit a jeho vojska ihned opustila všechna anektovaná území Ukrajiny, jednoznačně bych souhlasil. Demonstrace toho druhu by totiž byla ve prospěch zastavení umírání. Přitom bych nebyl takový kruťas, abych posílal demonstranty do Moskvy na Rudé náměstí.
Mírotvorci okamurovského ražení by však chtěli nastolit mír způsobem, že by se zastavila podpora Ukrajiny a Západ by měl jednat o Ukrajině bez Ukrajinců s ruským agresorem o jeho požadavcích pod dojmem Putinova vyhrožování jaderným úderem na všechny strany. Demonstraci toho druhu by Putin jistě přivítal nejen na Rudém náměstí, ale určitě i v Praze, neboť by se na ni mohl odvolávat, že mu i Češi dávají za pravdu.
Ač se lidé, kteří vyzývají k mírovým demonstracím a jednáním, jaká jsem právě popsal, dušují, že Putinovo Rusko nepodporují, ve skutečnosti se chovají jako Putinova pátá kolona. Je přitom celkem jedno, jestli si to uvědomují, nebo ne.
Například pan Hannig se v diskusi pod svým článkem, ve kterém vyzýval vlády (sic!) k jednání s Ruskem, odvolával na jiný svůj text, v němž prý ani zmínkou neschvaloval ruskou „Speciální vojenskou operaci“. Všimněme si, že nenapsal, že odsoudil ruskou válku“, nýbrž neschvaloval ruskou „Speciální vojenskou operaci“, a ještě k tomu s velkým „S“. Prý Putinův eufemistický výraz pro zločinnou agresi vnímá jako oficiální označení. Nejspíš přitom ani nepochopil, jak odhalil své proruské postoje.
Geniální šachista a jeden z nejchytřejších lidí na světě Garri Kasparov napsal: „Je válka, jste buď na jedné, nebo na druhé straně fronty. Každý ruský občan včetně mě nese kolektivní, ne-li osobní odpovědnost za tuto válku. Rusko je dnes fašistickou diktaturou, páchá zločiny proti lidskosti. A každý, kdo nyní žije v Rusku, je součástí této válečné mašinérie, ať už chce, nebo ne.“ A dále: „Proto jsem navrhl přijímat (v zemích sousedících s Ruskem) pouze ty Rusy, kteří podepíší deklaraci se třemi zásadami: válka je zločinná, Putinův režim je nelegitimní a Ukrajina se nesmí dělit.“
„Diktátor Putin nikdy nehrál šachy, ale poker a byl dobrý v geopolitickém pokeru. Často vyhrával i se špatnými kartami, protože soupeři podlehli jeho blafování. Nyní instinktivně ví, že porážka v této válce ho může stát politické i fyzické přežití,“ popsal více než dvě dekády vládnoucího ruského prezidenta Kasparov. Je zcela jasné, že prezident Putin rozpoutal válku proti Ukrajině, která je válkou proti svobodě, demokracii a právu Ukrajinců a všech lidí rozhodovat si o vlastní budoucnosti, jak před nedávnem zaznělo z USA.
