Vzhledem k tomu, že bloger Jaroslav Čejka neotvírá diskuze ke svým článkům, které se týkají politiky, musím na jeden z jeho nedávných textů zareagovat takto. Dělám to nerad, neboť mi je tento pán jinak sympatický.
Jaroslav Čejka deklaruje, že bude volit Miloše Zemana. To je samozřejmě jeho věc, do níž mu nehodlám mluvit, nebo ho přesvědčovat, aby změnil názor. Je příznivcem Miloše Zemana, ale to neznamená, že musí být hysterický až fanatický. Hlavně proto, že mohou fanatismu podlehnout i velmi inteligentní lidé, jako je právě Jaroslav Čejka. To potom začnou říkat nebo psát věci, nad kterými zůstává rozum stát. O co mi ale konkrétně jde?
Jaroslav Čejka napsal text „Zeman skončil předposlední, Drahoš obsadil skvělé druhé místo!“ (https://jaroslavcejka.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=645850), který zakončil takto. „No nic. Nikomu neradím, koho má volit. Ale voličům, kteří mají stejně jako já v úmyslu volit Miloše Zemana, si dvě rady dát přece jen dovolím: Pokud můžete, jděte volit až v sobotu, aby nikdo neměl možnost s vaším hlasem v noci čarovat. Volit však běžte v každém případě! Když ne v sobotu, tak v pátek. Pokud vhodíte do urny volební lístek Miloše Zemana, roztrhejte ze stejných důvodů ten, který vám zbyl, ještě před tím, než ho hodíte do koše!“
To, co Čejka naznačuje, je tak absurdní, že se mi nechce věřit, že to skutečně napsal. Od nového tisíciletí jsem při různých volbách pravidelně působil asi tak osm let v okrskových volebních komisích. Ačkoli jsem nebyl v žádné straně, jednou mě kamarád (člen Strany zelených) požádal, abych do volební komise šel, já mu na to kývl, a pak se to se mnou už vezlo. Díky tomu ale vím, jak volební komise pracuje.
Okrsková volební komise je složená z členů, které do ní nominovaly různé politické strany, ti lidé se buď neznají, a pokud se znají, přirozeně zastávají rozdílné politické postoje. To samo o sobě značně omezuje možnost manipulace s odevzdanými hlasy voličů. Volební okrsky navíc během voleb navštěvují zástupci okresních či obvodních volebních komisí a kontrolují jejich práci. Je úplně jedno, zda jde člověk volit v pátek nebo v sobotu, neboť volební urny se v pátek po uzavření volební místnosti na noc pečetí, a to pečetění probíhá za přítomnosti všech členů volební komise. Poté všichni členové volební komise odejdou z místnosti, ta se uzamkne a rovněž zapečetí. Kdyby chtěl někdo přes noc „čarovat s hlasy“, musel by to udělat násilně, a to by se brzy zjistilo, nejpozději v sobotu ráno.
Jak se sčítají hlasy voličů? Po uzavření volební místnosti v sobotu ve 14 hodin si členové volební komise připraví prázdnou plochu, před očima všech odpečetí volební urnu a vysypou na plochu její obsah. Z hromady obálek se odstraní všechny nepatřičné předměty a též volební lístky bez obálek, neboť ty představují neplatné hlasy. Následně se sečtou odevzdané úřední obálky a porovná se, zda jejich počet souhlasí s počtem vydaných úředních obálek, protože každá se okamžitě po vydání zaznamenává. Jestliže počty nesouhlasí, je to problém a musí se to zaznamenat.
Pak se začne vyndávat obsah úředních obálek (pod kontrolou všech členů volební komise). Vyskytne-li se v obálce více než jeden volební lístek, je takový hlas neplatný. Nakonec se platné hlasy pro jednotlivé kandidáty sečtou a zaznamenají do stanoveného formuláře. Výsledky voleb v okrsku se pak protokolárně předají okresní (obvodní) volební komisi. Proti podpisu se odevzdávají i všechny ostatní použité materiály a předměty.
Je teoreticky možné, že by některý člen volební komise „tajně“ před očima všech odebral z hromádky několik hlasů pro jednoho kandidáta a stejně „tajně“ před očima všech na hromádku přidal odpovídající počet lístků druhého kandidáta. Proč by to ale uvšechvšudy dělal? Proč by riskoval, že by ho někdo z dalších členů volební komise napráskal? Aby změnil výsledky o několik hlasů? Je teoreticky možné, že by se domluvila celá komise menšího volebního okrsku (u většího to vylučuji) a vyměnila větší množství volebních lístků (kdyby odevzdala všechny pouze pro jednoho kandidáta, bylo by to okamžitě podezřelé a začalo by se to prošetřovat, dalo by se to snad akceptovat maximálně v obci do padesáti voličů).
Avšak i tak by to byl neúnosný risk pro zcela pofidérní efekt. Řekněme, že by se druhého kola prezidentských voleb zúčastnilo 65 procent voličů, to je nějakých 5,5 milionu lidí. Mohl by někdo předpokládat, že by zmanipulováním výsledků jednoho volebního okrsku změnil celkový výsledek prezidentských voleb? Lze předpokládat, že by podobným způsobem manipuloval výsledky významně větší počet volebních okrsků? Těžko. Ale i kdyby, lze předpokládat, že všechny ve prospěch stejného kandidáta? To už je přímo zcestné. To, co napsal Jaroslav Čejka, je nesmyslné a já bych chtěl vzkázat jemu, ale i všem dalším, aby přestali hysterčit, absurdně spekulovat a blbnout.
