Vzkaz pro pana Jiřího Svobodu. Cítím s vámi, že to musí být utrpení nemoci se vyjádřit, když byste tak chtěl a místo toho jenom plusovat a minusovat. Ale mě to už přešlo, takže si klidně pište do diskuzí pod mými články, co chcete. Nikam vás nebudu hlásit ani vám to mazat.

Děkuji, čekal jsem, že si těch minusů všimnete, ale že zareagujete takto vstřícně, jsem nečekal :)

Ale nyní k tématu. Pokud se to pokusím zestručnit, tak vlastně říkáte, že Češi si příliš stěžují, respektive fňukají, ačkoli nemají proč. Ale uvědomujete si, že si tím vlastně stěžujete na Čechy? Cituji z Vašeho článku: "na Čechy nemají problémy eurozóny, migrační krize a brexitu téměř žádný vliv".

Ono je to trochu jinak. Češi nemají téměř žádný vliv na eurozónu ani na migrační krizi. Fakticky je to tak, že prostě musíme přijmout to, co přijde. Při našem vstupu do Evropské unie stálo Německo v čele států, které si vynutily změnu unijních pravidel - na několik let byl pro nové členské státy, včetně České republiky, uzavřen jejich pracovní trh. Západní politici v souvislosti s Čechy, Maďary, Poláky a Slováky psali o svých obavách doslova "z hordy nekvalifikované pracovní síly z Východu". Ti samí politici nyní přijali do svých zemí statisíce (resp. miliony) imigrantů z muslimských zemí, o kterých netuší vůbec nic. A nejenom to, snaží se poměrovou část těchto imigrantů vnutit právě těm zemím, jejichž občany nazývaly "hordou" a měli z nich obavy. Na žádnou z krajností této absurdity jsme neměli a nemáme žádný vliv.

Říkáte, že se nás problémy eurozóny týkají jen minimálně. Ale to je jen zdání. Všechny problémy EU se nás dříve či později dotknou stejnou nebo větší silou, respektive tím větší silou, čím menší budeme mít ekonomickou i politickou sílu. Už nyní je nám vyhrožováno omezením dotací, ačkoli je zřejmé, že k zahraničním investorům odchází na dividendách několikanásobně větší finanční částka, než čerpáme na dotacích. Řada ekonomických odborníků již dokonce veřejně vyjadřuje pochyby o tom, že naše nízké platy odpovídají realitě, výkonu a produktivitě. Jenže nemáme vliv na to, abychom to změnili. Dokonce je nám vyhrožováno absurdně vysokými pokutami za nepřijetí imigrantů. Máme pod kontrolou jen velmi málo věcí, a vypadá to, že ztratit kontrolu máme i nad tím málem.

"Tam, kde hy-, tam, kde hy-, tam, kde hynuli sobi, Čech se přizpůsobí." Nerad paušalizuji, ale jestli jsou nějaké typicky "české vlastnosti", je to ona přizpůsobivost a sklon si neustále stěžovat, že nám někdo ubližuje. Ve velké části světa se na otázku: "jak se máte?" odpovídá automaticky: "dobře" (pokud někomu nehoří dům nebo neumírá člen rodiny), ne tak u nás. Většina našinců se minimálně tak podivně zakroutí, "jakože by to mohlo být lepší"...nebo rovnou řeknou: "stojí to za hov.." Rád na tuto otázku odpovídám: "skvěle, báječně"... Člověk by ani nevěřil, kolik podezíravých pohledů shlédne - je to blázen nebo si hodně nakradl?

Já odpovídám - nemůžu si stěžovat, nemám komu. (Jde totiž o to, že většinu svých problémů, na které bych si mohl stěžovat, jsem si způsobil sám.) S tou přizpůsobivostí a zároveň stěžováním, které já nazývám fňukáním, máte pravdu.

Trošku jste mně připomněl ,,heslo", jež měl ve své ordinaci hrdina jednoho scifi románu (Jatka č. 5 - Kurt Vonnegut). ,,Bože dej, abych rozeznal co je dobré, a co je zlé a u toho co je zlé, abych rozeznal, co mohu a co nemohu změnit"

P.S.: ten ,,hrdina" byl amík

Já ten román dobře znám a to heslo je moudré, ale má smysl jen tehdy, když bůh dá, nebo když se to člověk sám naučí. A jsme zpátky u toho, že bez učení a přemýšlení se nepodaří vyřešit nic.

Nesouhlasím s názorem, že se nás problémy eurozóny netýkají.

To je jako tvrdit, že nemá cenu stavět protipovodňové hráze, když zatím neprší.

EU má neuvěřitelnou schopnost vytvářet problémy, které pak nedokáže vyřešit.

Ukrajina, podíl na rozvrácení Sýrie, Libye, uprchlická krize s akceptací vydírání Tureckem, hrůzný stav bankovního sektoru v Itálii, neoliberální devastace zákoníku práce levicovou vládou ve Francii, jejíž veřejné finance jsou předmětem řady ponurých úvah, nestabilita a přeměna celé politické scény ve Španělsku, oktrojovaná privatizace zbylého řeckého majetku a nesplnitelné další podmínky v Řecku, Finsko, které už má déle trvající recesi, než v době Velké deprese.

To je přece jedna hrůza vedle druhé.

Zřejmě se jedná o kombinaci nízké kvality politiků EU, jejich zbabělosti a nedostatku geopolitické představivosti.

Jenže EU by se správně měla jmenovat Německá unie, protože nikdo jiný v ní neprofituje z Eura a nikdo jiný v ní také nevládne.

Jak chcete tohle změnit? A pokud tam je šéfem Angela Merkelová, nezmění se nic. Dokážeme ji odvolat? Ani nápad, že? Tak co můžete udělat kromě fňukání?

Tohle vše ale občané vnímají a tu naprostou nekompetenci a neřešení problémů vidí. Já se nijak nedivím, že se snaží svoji nejistotu a obavy překlenout hledáním alternativy - třeba v extrémní pravici.

A můžete je stokrát vyzývat aby to nedělali, ale zjistíte, že výzvy jsou v této situaci málo účinné. Vina však není na straně občanů, ale na straně politiků.

V jednom se, obávám se, mýlíte. Přisuzujete vše jediné ,,personě". Ta však toliko plní zadání. Pokud by tak nečinila, bude nahrazena. Vše je poněkud, a podstatně, daleko složitější. ,,Vlak jede", vyhýbku těžko bez následků až fatálních přehodit. Konečná stanice je, zatím, v nedohlednu