28. říjen: Chytří dělníci a hloupí vysokoškoláci

Dnes si připomínáme 99. výročí vyhlášení československého státu. Nechci se ale zabývat tím, jestli máme či nemáme dnes co slavit. Jisté je, že bez 28. října 1918 by náš národ nebyl tím, čím je, ať už je to dobře nebo špatně.

Můžeme do nekonečna diskutovat, jestli by bylo lepší, kdyby Československo nevzniklo, jestli by to pro nás nebylo lepší. To jsou ale všechno plané spekulace, které nic nezmění na tom, že 28. říjen je významným mezníkem v našich dějinách. Letos je pikantní, že tento svátek přišel krátce po sněmovních volbách, které nastolily situaci, jaká tu ještě v historii novodobého českého státu nebyla. Volby drtivě vyhrálo hnutí, do kterého 30 procent lidí vložilo své naděje a pro zbytek národa je nečitelné v tom smyslu, že netuší, co se od něj může nadát.

Nechme teď ale těch 70 procent voličů stranou a věnujme se 30 procentům, pro které ANO představuje správnou cestu. Kdo ti lidé jsou? Zdejší bloger Aleš Presler napsal: „Je téměř neuvěřitelná drzost, jak odpůrci Andreje Babiše dehonestují jeho voliče. Prý se jedná o neinteligentní dělnickou lůzu, případně venkovany. Pohrdání lidmi, kteří nemají vysokoškolský titul, a to jakýkoli, třebas právnický z Plzně, mi zvedá kufr. Znám spoustu inteligentních dělníků a naopak primitivů, co mají údajné »vzdělání«.“ 

Toto vyjádření je klasický argumentační faul. Autor si sám zkonstruuje premisu, že odpůrci Andreje Babiše považují jeho voliče za dělnickou lůzu a venkovany, a pak proti tomu argumentuje. Možná se tak pár blbců vyjádřilo, ale tady na blogu jsem od „Babišových odpůrců“ nic takového nečetl. Statistiky snad konstatovaly, že hnutí ANO volili víc lidé s nižším vzděláním a spíš mimo velká města. To ale není podstatné, neboť vyhrálo všude. Spíš mě zaujala představa inteligentního dělníka primitivního vysokoškoláka. 

Asi takhle, poznal jsem relativně dost inteligentních dělníků, ale víc těch s inteligencí průměrnou či podprůměrnou. A dělníky byli proto, že jejich myšlenkové schopnosti a z toho plynoucí výsledky ve škole nestačily na to, aby šli studovat. To ale neznamená, že nejsou ve svých profesích šikovní, manuálně zruční, že nejsou dobří řemeslníci. Poznal jsem i relativně dost hloupých vysokoškoláků, ale víc těch inteligentních, což se odrazilo v jejich myšlenkových schopnostech a výsledcích ve škole, díky nimž dokázali absolvovat vysokou školu.

Já jsem ale tohle nikdy neřešil. Podstatnější je, kolik se ve všech skupinách – dělníci, středoškoláci, vysokoškoláci – nachází slušných, poctivých a pracovitých lidí a kolik lemplů, lenochů, podrazáků, podvodníků a grázlů. A mám pocit, že inteligentní slušní lidé obecně neřeší, kdo co dělá a kde bydlí. Nemají to totiž zapotřebí.

První československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk pronesl k 10. výročí vzniku republiky v roce 1928 proslov ke školní mládeži, z něhož cituji: „Přemýšlejte, když dorůstáte, o tom, co chcete býti. Ať budete dělníkem, ať rolníkem, ať řemeslníkem, ať učitelem, ať technikem, ať umělcem nebo spisovatelem, zkrátka — ať budete čímkoliv, vždycky buďte pilnými a poctivými pracovníky. Všichni jsme povoláni k práci, každý na svém místě a podle svých vloh. Společnost musí mít pracovníky rozmanité, práce musí býti účelně rozdělená a uspořádaná, ale všichni, kdo poctivě pracujeme, jsme si v práci rovni — dobrý dělník není méně hodný než dobrý president.“

A teď to porovnejme s tím, co dělá současný prezident. Vymezuje se proti intelektuálům z jakési pražské kavárny, která ale ve skutečnosti neexistuje, protože si ji vymyslel sám prezident, aby proti někomu mohl vystupoval a štěpit národ. A pak ještě vyznamenává 28. října často velmi kontroverzní lidi. A co Andrej Babiš? Soudě podle toho, že nemůže po volbách sehnat nikoho do koalice, a podle toho, jak se v diskuzních střetech vztekají jeho stoupenci i odpůrci, vypadá to, že národ také rozděluje. Nuže, taková je situace ve dni, kdy si připomínáme výročí vzniku samostatného sátu a následující rok budeme kráčet vstříc 100. výročí založení Československa.

--------------

P. s. Když jsem tak přemítal o těch chytrých a hloupých lidech, vzpomněl jsem si, jak mi celkem nedávno řekla krásná mladá žena, že nepoznala chytřejšího člověka, než jsem já. Zatetelil jsem se blahem, ale bylo to k ničemu. Stejně mi nedala.

A ještě odkaz na článek Aleše Preslera, když jsem ho citoval:  https://presler.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=630970