Dnes je tedy další z dnu D, kdy bude vláda „bojovat“ o důvěru v poslanecké sněmovně. Čeká nás znovu přehršel řečnických vystoupení, slovní exhibicí, vzájemného osočování. Prostě takové to klasické divadélko pro televizní kamery. Divadélko s klasickým scénářem, danou zápletkou, u kterého už dopředu víme, jak hra dopadne.
Možná nám to dnes budou poslanci dělat o něco napínavější než v předchozích dílech této povedené taškařice. To ale nic nemění na tom, že výsledek je již předem daný. Musíme si uvědomit, že někteří poslanci v tuto chvíli ani tak nehlasují pro důvěru této vládě, která již opravdu asi žádnou důvěru nemá, a to nejen ve sněmovně. Ale spíše se jedná o hlasování o zachování svých teplých a dobře placených místeček v parlamentu. I když to tak mnohdy nevypadá, jsou poslanci natolik inteligentní, aby so dokázali spočítat, zda mají šanci se do nového parlamentu dostat či nikoliv.
A to už ani nemluvím o tom, že při svém rozhodování musí myslet na své příbuzné a na své přátele, kteří by mohli ztratit svá vymazlená místečka ve správních a dozorčích radách. Uznejte, že zklamat své blízké je ještě horší než připravit o pěkný výdělek sebe a je to daleko větší strašák než návrat komunistů k moci.
Koneckonců návrat komunistu k moci, to bude asi jeden z nejčastěji zmiňovaných důvodů, proč podržet tuto vládu. Pořád si říkám, odkud by se měli komunisté k moci vracet. Oni od ní někdy opravdu odešli. Anebo už jsme podlehli tomu klamu, že komunisté jsou v této zemi jen ti, kteří jsou členy KSČM. Zapomínáme snad, v jaké zemi jsme žili ještě před 23 lety. Kdo tuto zemi ovládal, kdo měl majetek, kdo měl styky.
Někdy to vypadá tak jako by před rokem 1989 žilo v této zemi 9.000.000 disidentu. Pokud si vzpomínám, nežilo. Skoro všichni včetně mně jsme s komunisty kolaborovali a ta generace, která na sobě toto znamení nenese, ta teprve dorůstá a pokud se nezkazí, tak možná jednou opravdu přinese do této země skutečnou demokracii. Demokracii, ve které nebude potřeba zpochybňovat názor většiny, pakliže si bude chtít zvolit jiný směr. Demokracii, ve které se bude vítězit silou programů a ne strašením. Demokracii, kde politici ponesou odpovědnost za svá rozhodnutí.
