Držím v ruce knihu „Rozumíme počasí?“ od známého meteorologa Vladimíra Seiferta, který se proslavil svým někdejším působením v Československé televizi. Hned v úvodu této knihy je krátká kapitola, jež popisuje, jak velký vliv na člověka a jeho každodenní činnosti má počasí. Kapitola je krátká, takže nemůže ve skutečnosti vyjmenovat všechny vlivy. Nicméně přesto bude možná pro někoho z vás, čtenářů, překvapení, kde všude kolem nás najdeme vlivy počasí...
Citace kapitoly „Počasí ovlivňuje zdravotní stav a celkovou pohodu člověka“, str. 13-14:
Zlomená noha po uklouznutí na zledovatělém chodníku nebo prochladnutí, rýma a chřipka, to jsou újmy na zdraví, které někdy svádíme na počasí. Spíše si však za ně můžeme sami, protože jsme se buď špatně oblékli, nebo nebyl včas posypaný chodník.
Případů, kdy nám počasí doslova ubližuje na zdraví, nebo dokonce usiluje o náš život, existuje i v současné době mnoho. Mohli bychom mluvit o dopravních nehodách v důsledku mlhy nebo kluzké vozovky, o leteckých neštěstích, o lodích potopených za bouře, o lyžařích zavalených sněhovou lavinou, o obětech blesku, silného větru či přívalu dešťových vod. Nedozírné jsou škody a ztráty na lidských životech způsobené hurikány, cyklóny, tajfuny nebo tornády. Dlouhodobým následkem povodní zase bývají epidemie, komplikace se zásobováním a podobně. Avšak ani v případě, kdy máme vody nedostatek, nemůžeme vyloučit vliv počasí na člověka. Sucho totiž kráčí ruku v ruce s neúrodou a s tím souvisí nedostatek potravin a neuspokojivá výživa obyvatelstva.
Kromě těchto přímých vlivů, kdy nepřízni počasí musí čelit celé národy, způsobuje nám počasí i mnoho drobných starostí, které podmiňují naši náladu nebo pracovní výkon, jako třeba bolesti v kloubech či pooperačních jizvách, loupání v kříži, zhoršené dýchání, bolesti hlavy a další. Ve srovnání s katastrofami způsobenými počasím mohou se nám zdát tyto problémy zanedbatelné. Nemocní a zvláště lékaři však vědí, že vliv počasí na člověka je velmi důležitý a že je třeba s ním počítat i při léčení jednotlivých chorob. Takzvané bioklimatické faktory přispívají k projevu nemoci, mohou zhoršovat její průběh, ale samy o sobě nemoc nevyvolávají. Uplatňují se patologicky tam, kde již nemoc existuje nebo kde je k ní predispozice. Ze statistických závěrů lékařů vyplývají i některé významné souvislosti mezi zvýšenou úmrtností na jednotlivé choroby a povětrnostními vlivy.
Naše knížka se zabývá povětrnostními jevy v zemské atmosféře. Ponechme tedy stranou mimozemské vlivy (především sluneční aktivitu) a obraťme pozornost k tomu, jak změny počasí ovlivňují zdravotní stav člověka. Z bioklimatických výzkumů vyplývá, že právě změny vyvolané cyklonalitou a frontálními poruchami zhoršují zdravotní stav nemocných. Jindy působí na psychický stav či nervový systém nemocného a mají za následek rovněž zhoršení nemoci. Meteotropismus neboli závislost nemoci na změnách počasí byl prokázán u mnoha chorob. Počasí například ovlivňuje revmatické bolesti, epileptické záchvaty, asthma bronchiale, záchvaty angíny pectoris, srdeční infarkty, alergické choroby, akutní glaukomy, perforaci žaludečních vředů, žlučníkové a ledvinové koliky a také počet sebevražd. Teplá fronta zhoršuje zánětlivé procesy v organismu, studená fronta ovlivňuje spastické stavy. Někteří lékaři tvrdí, že téměř 90% infarktů vzniká v hodinách, kdy se zároveň mění počasí.
Atmosférická fronta s sebou přináší změnu celé řady meteorologických prvků, jako je tlak vzduchu, teplota, vlhkost vzduchu, směr a rychlost větru a v souvislosti s tím výměna vzduchových hmot. Který z těchto prvků je hlavním činitelem způsobujícím například bolest hlavy či jiné, vážnější potíže, o tom se vedou mezi odborníky spory. Někteří tvrdí, že je to změna atmosférického tlaku, jiní se domnívají, že to způsobuje teplý vítr, hlavně fén. V poslední době však lékaři prosazují nový názor, že je to především výměna vzduchových hmot a s tím spojená změna elektrického náboje v ovzduší. V každém případě zůstává skutečností, že povětrnostní fronty zhoršují zdravotní stav lidí. Nabízí se tedy možnost spolupráce mezi meteorologem, lékařem a pacientem, případně i varování nemocných sdělovacími prostředky, Problémem však zůstávají současné možnosti meteorologie, zvláště pokud jde o přesnou časovou předpověď přechodu front a s tím souvisejících změn ve vlastnostech jednotlivých vzduchových hmot. Výzkumy na tomto poli jsou v nejranějším stadiu.
---------------
Konec citace.
Výše uvedený text je z roku 1987, ale je samozřejmé, že vliv počasí na člověka najdeme v každé oblasti jeho života – i dnes.
Zajímavé jsou také vlivy počasí na infrastrukturu nebo na všechny děje v přírodě. Pokud se hlouběji zamyslíte nad tím, kam všude zasahuje počasí, začnete přemýšlet, že i vy jste neoddělitelnou součástí jeho projevů a nikam před nimi neutečete. A to ani tehdy, když budete celý den v místnosti, protože nedostatek slunce (při inverzích, mlhách, "modifikacích...") vyvolává depresivní stavy. Vážně je až s podivem, jak moc nás všechny počasí ovlivňuje; myslím, že si to ani v plném rozsahu neuvědomujeme...
V následujících dnech napíšu článek, který bude jen docela stručně shrnovat vlivy počasí i na jiné oblasti než byly probírané v tomto článku. Je totiž pochopitelné, že vlivy počasí jsou ještě patrnější a komplexnější v přírodě. Kdyby neexistoval vítr, nikdy by se nedostala voda nad kontinent, a tak by nemohl existovat život!
