Když politik dělá špatné věci, které jsou někdy i proti lidskosti (anebo celému lidstvu), dělá všechno proto, aby pravda o jeho zvěrstvech nikdy nevyšla na povrch. Ale jak může kdo očekávat, že velké zločiny budou nějakým zázračným způsobem (nebo činnostmi coby výtvory jejich vlastních myslí) omilostněny? Ublížil-li politik coby vůdce společnosti nevinným lidem, jak může očekávat, že jeho činnosti zůstanou navždy neodhalené?
Politik je vůdce společnosti. Dělá-li politik špatné věci, napodobuje ho celá společnost. Ví-li politik, že je špatný a stejně páchá další zločiny a vytváří další dezinformace, nezná vlastní čest a ta je mu ukradená. Když od občanů vybírá daně, aniž by jim za to "posloužil" odpovídající odměnou za práci - a dobrým chováním - je zloděj. Když je otevřeně drzý při veřejných vystoupeních na své občany, tak to už dávno není politik, protože nevládne lidem.
Králům a vladařům se prokazuje úcta. To učí Védy, ale víme, že taková vždycky byla ve společnosti nastavená morálka. Jenže jak projevit úctu takovým vladařům, kteří nemají úctu k člověku, k přírodě, ani k podstatě sebe sama? Stojí vůbec oni o úctu občanů?
Rozhodně nechci nikoho zbytečně napadat hrubými slovy. Chci se jen >nenásilně< bránit proti tak zvaným vůdcům, kteří postrádají sebemenší špetku lidskosti a úcty k národu, Zemi i sobě samému.
Proč je v tak velké míře zvykem manipulovat informacemi, aby nepronikla na povrch skutečná pravda o záměrných manipulacích zcela různých věcí (ke kterým došlo)? Co udělá pavouk, když mu někdo rozthne pavučinu, do které chytá své kořisti?
Jak mohou být na sebe lidé stojící za dlouholetým utrpením lidí, zvířat i stromů, tak pyšní, že mají to odhodlání BYŤ JEN PŘEDSTÍRAT, ŽE JSOU DOBŘÍ?
Co je to za politika, když na svůj vlastní stát vytváří špínu a sabotáže? Proč se politici míchají do dění na druhé straně světa, když mají problémy ve vlastním státě? Proč se při nebezpečí krize nejvíce pobouřeně ozývá ten kontinent (jeho vůdci), kterého se ta konkrétní krize dotkne nejméně? Proč jsou politici, kteří do krizových oblastí posílají extremisty, aby situaci uměle ještě vyhrotily - a toto pak důsledně zanesli mediální mlhou?
Proč se tolik propaguje ateismus? Proč si dnešní vůdci pro svůj vlastní prospěch nepřejí mít ve svém státě přemýšlivé občany, kteří odvádějí kvalitní práci svého zaměření?
Jak může existovat částečka vesmíru, dušička, která dokáže ze své zaslepenosti hmotnými výdobytky a hmotnými majetky tak zešílet, že poškodí na kráse a kvalitě vše, co bez jejich přítomnosti na této Zemi vždy v historii bez problému fungovalo?
Proč lidé, kteří zhřešili, hřeší ještě více, místo aby začali upřímně litovat svých chyb a prosili Boha o odpuštění? Je normální, aby politik přišel k moci, neboť živ je díky životu na Zemi, a během jeho vlády způsobil takové problémy, že sám už by se do takové světové situace ani nenarodil? "Kráčet po Zemi, protože žiju, ale dělat věci, abych nežil" - co je to za mentalitu dnešních některých vládců?
Je normální, že obyčejný člověk, který je skutečným člověkem, to ani nedokáže pochopit?
Máme nyní ve světě spoustu politiků, kteří pracují spíše pro vlastní zisk než pro občany. A přitom, podle védských moudrých písem by stačil jeden takový, který by byl stejný nebo alespoň podobný jako král Mahárája Pŗthu - který zušlechtil a "vyzdobil" Zemi - a svět by se mohl zbavit všech problémů. Z Véd se můžeme dozvědět, že cesty ke království ve své vlastní duši, které se pak (když je duše seberealizovaná) může přelévat i na okolí, existují. Jenže tato moudra jsou zanedbána a zanesena prachem. Bylo by načase tato moudra opět uvést v aktuální a brát je alespoň trochu vážně tak, jak to kdysi dělali mudrci. Protože ateismus mocným lidem, kteří vládnou nevědomým masám, velice vyhovuje. Vyhovuje jim také, když si tuto skutečnost nevědomí lidé neuvědomují.
Možná proto v Indii existují společenské kasty (které už se dodržují poměrně málo). Když se společnost neřídí podle kastovního systému, pravděpodobně právě proto pak vznikají jedny z prvních příčin, že vzniká chaos v celé společnosti, ekonomice i v duchovních hodnotách, které společnost vytvářejí...
S lidmi, kteří dělají až takové špatnosti jako je rozsáhlé ničení nevinné přírody nebo zabíjení nevinných lidí při (často) uměle vyvolaných nebo "přikrášlených" válečných konfliktech, může mít některý člověk pro jejich srdcervoucí nevědomost soucit. Lidé, kteří jsou v kvalitě dobra, mohou mít s takovými nevědomci soucit a mohou se za ně i modlit, ale zaslouží si soucit takoví lidé, kteří soucit nikdy neměli?
ŽIJEME V DOBĚ, KDY SI KAŽDÝ DEN MŮŽEME POKLÁDAT TISÍCE A TISÍCE FILOZOFICKÝCH OTÁZEK.
Šrímad Bhágavatam, zpěv 4, kapitola 21, verš 39:
"Nejvyššího Pána, který je věčně nezávislý a sídlí v srdci každého, velice těší ti, kdo kráčejí v Jeho stopách a bezvýhradně slouží potomkům bráhmanů a vaišnavů, neboť Pán je bráhmanům a vaišnavům vždy drahý a oni jsou vždy drazí Jemu."
