Prší, protože někdy prstě má pršet. Prší proto, aby byla voda a aby lidé i příroda mohli přežít. Stejně je však často pravda, že lidé si zachovávají k deštivému počasí až příliš velký odpor a nejsou za déšť rádi, ani když přijde po extrémně suché a teplé zimě.
Jako příklad může posloužit i mnoho mediálních zpráv, kde i redaktoři hodnotí velice často slunečné počasí za dobré a deštivé za špatné. Tak jako článek třeba na Novinkách (Čekají nás prosluněné Velikonoce, slibují meteorologové) - Tento článek má navíc ještě tu chybu, že velmi přehání důležitost dlouhodobé předpovědi počasí a za meteorology slibuje, že bude o Velikonocích slunečno. Přitom velikonoční pondělí je až 21.dubna, takže ještě den po nejzazším dni, ke kterému se vztahuje tato nespolehlivá předpověď - což o ní říkají vždy i samotní meteorologové.
Je však poněkud hloupé oplakávat každý deštivý den nebo tomu říkat, že tak zvaně chčije. Sychravé počasí na jednu stranu někdy může vyvolávat špatnou náladu, ale kdyby nepršelo, zanikl by život a tehdy by už nemohla existovat ani dobrá či špatná nálada. Nic by totiž nemohlo žít.
V současné době musí pršet více, aby bylo zahnáno sucho, které trvá celou zimu a vlastně se táhne od loňského léta. Je přeci neobvyklé, aby už v březnu bylo sucho, při kterém se z půdy jen práší. Musí tedy pršet. Je takové sucho, že každý příliš slunečný den nebo týden můžeme považovat za horší a ten deštivý za lepší. Protože kdyby až do léta nebo ještě dál se táhlo současné sucho, tak vězte, milí přátelé, že bychom se nenapili.
Nemá cenu přece oslavovat každý slunečný den, když jich je tolik, že začíná být příliš málo vody, která udržuje život...
