Už nějakou dobu čekám jaro, protože je to v dubnu normální. Takže se dívám na předpovědi. Je zajímavé, co tam někdy je. Třeba v pátek jsem se na ČT dozvěděl, že Moravské úvaly nejsou nížiny, ale „horské oblasti“, čili pohoří! Možná by se paní Taťána Míková měla vrátit na základní školu a znovu se učit zeměpis. Nebo říct divákům, z kterého jiného důvodu mluví takové nebetyčné hlouposti a předává je široké veřejnosti. Protože takhle vypadá, mírně řečeno, skutečně jako blbka, která není na svém místě.
Danou předpověď si můžete přehrát v iVysílání České televize. Odkaz zde. Vše se odehrává v čase cca 0:30 a kousek dál, kdy Míková ukazuje radarové snímky. Tam jsou vidět srážky na jižní Moravě, které během dne zajímavým způsobem sílí. Doslovně cituji její odborný komentář k radarovým snímkům:
„...Teď už se ale díváme na odpolední radarové odrazy a na nich je dobře vidět, jak narůstá to pásmo sněhu s deštěm, případně srážek smíšených anebo sněhových v horských oblastech. To všechno stále na východě republiky...“
Míková přitom ukazovala na nížinatou jižní Moravu, kde nicméně srážky místně narůstaly tolik, jako kdyby to byly hory... Je ale nejlepší, když to vystoupení člověk vidí na vlastní oči, proto jsem výše umístil odkaz na zmiňovanou relaci předpovědi počasí.
Paní Míková, podívejte se na tu mapku pohoří a nížin a řekněte, kde v prostoru úvalů vidíte ty vaše „horské oblasti“! A taky mi vysvětlete, jak je možné, že srážky nejvíc narůstají v nížinách a pak teprve trochu v horách, jak je to vidět na radaru. Nevím, jestli jsem větší blbec já, vy, nebo učitelé a knihy, co mě učily. Mě ve škole učili, jak v horách je často více srážek, protože hory vytlačují vzduch vzhůru a pak se nad horami tvoří orografická oblačnost. Ani jsem na to skoro nepotřeboval školu, abych to věděl, protože mě počasí dříve velice bavilo a četl jsem o tom i odborné knihy. Možná jste četla úplně stejné knihy. Takže, vysvětlete mi prosím:
- Od kdy jsou Moravské úvaly pohořím?
- Od kdy a PROČ se nejvíc srážek tvoří v nížinách a postupují tak strašně pomalu, že způsobují na jednom místě celodenní sněžení a na druhém (nedaleko) nic, protože se srážkové pole nehýbe?
- Proč se to stejné srážkové pole (a dnes skoro každé další, i oblačnost) jakoby „inteligentně“ řadí do rovných pásů a tím lokálně způsobuje větší srážky a větší škody?
- Platí ještě pravidla atmosféry, o kterých jsem četl v odborných knihách a zabíjel tím čas, nebo se za chvíli při novém řádu po Asperatu dočkáme dalších nových mraků, tentokrát s černobílými puntíčky? Já jen, že se v té atmosféře dějí divné změny, mraky vypadají a chovají se divně. Světová meteorologická organizace musela pozměnit seznam známých druhů mraků, není jich 10 jako vždy dřív, ale již 11.
- Co nebo kdo vás nutí dělat ze sebe takového blbce, že se s tím pohořím v úvalských nížinách musíte ztrapnit před každým průměrně inteligentním Čechem? Vždyť přece nemůžete být tak pitomá, abyste nevěděla, jestli je na jihu Moravy horský masiv nebo nížinná placka, přičemž ta nížina je naprosto nevhodná k místnímu rozvoji srážek......
Dík.
