Svoboda kuřáků a svoboda nás ostatních

   Třeštění kolem zákazu kouření v restauracích se už dávno vymklo zdravému rozumu. Zdá se, jako by kouření bylo národní zájem č.1 a podmínka svobody občanů sine qua non.

    Přiznám se, že hysterií kolem tzv. protikuřáckého zákona jsem silně neurotizován. Jeden mudrc tvrdí, že takový zákon vůbec, ale vůbec neomezí spotřebu cigaret. Jiný dramaticky volá SOS, neb lidé přestanou chodit do hospod a hospůdek a tyto zkrachují. Což je prý škoda nejen národohospodářská, ale i kulturní. Jiní to šikovně berou přes filosofii a dovolávají se občanských a lidských práv.

        Člověk neví, zda si má zoufat nebo se smát, když má o svobodu občanů takovou péči Marek Benda, tento proslulý autor " náhubkového "  zákona. A hospody ? Kuřáci nemohou kouřit v kanceláři,

v autobusu, u benzínové pumpy. Proč by restaurace nebo kavárny měly být výjimkou ? Jeden diskutující přirovnal nekuřácké restaurace k vegetariánským - když ji chtějí mít, tak ať si ji najdou. To je / přiznávám,

že elegantní / otočení logiky naruby : nekuřáky se totiž rodíme všichni, kuřáctví nebo vegetariánství je volba, kterou činíme v pozdějším věku s vědomím důsledků a společenských pravidel. Ať už zdravotních rizik nebo nemožnosti kouřit kdekoliv.

        Za vůbec nejnebezpečnější považuji v této diskuzi adoraci a zbožštění české hospody jako jakési kulturní instituce, která je přímo tělem a duší národa. Já naopak považuji českou hospodu a rekordní konzumaci piva ve světovém měřítku za jeden z důvodů zpitomění nemalé části českého etnika. Argumenty typu "Hašek" a "Hrabal" se míjejí s podstatou - kde jinde by oba spisovatelé našli tolik bizarních figurek ztroskotanců, outsiderů a hlupáčků, než právě v hospodě ?

  A kouření jako výraz svobody ? Bože můj, opravdu má pro nás svoboda tak nízkou cenu ?