Dva boomři na Mundialu v Mexiku - Zvládli jsme víc, než jsme čekali!

Jsme na letišti v Cancúnu, je sobota 17:07 hodin a v Česku je o sedm hodin více. Naše cesta za světovým fotbalem do Mexika končí.

Podle plánu, tak, jak jsme si to někdy na konci loňského léta s Vaškem naplánovali. Neřešili jsme, zda bude na turnaji česká reprezentace, my se rozhodli pro zemi fotbalu zaslíbenou, která na rozdíl od větších a bohatších spolupořadatelů má obrovskou fotbalovou tradici. A nezklamali jsme se!

Fakt, že nějaká vyšší moc zařídila, že do našich předem narýsovaných plánů zapadli čeští fotbalisté, byl jakousi odměnou za naši odvahu a troufalost.

Bohužel nedopadli slavně, však to schytávají ze všech stran, ale my jsme jim vděčni. Vždyť místo nich bychom viděli v Guadalajaře a pak v Mexico City buď Iry, nebo Dány.

Takto jsme měli možnost prožít to nepopsatelné napětí a vidět na vlastní oči, jak to na hřišti vypadalo.

A věřte, je to jiný pohled a jiný zážitek, než sedět ve čtyři ráno u obrazovky, být odkázán jen na to, co se vám rozhodne režisér přenosu ukázat, a k tomu poslouchat názory a moudra komentátorů, kteří také celé hřiště nevidí, protože sedí v pražském studiu, a tak mají pohled zkreslený.

Měli jsme štěstí – na vlstní oči jsme viděli zápas s Jižní Koreou

Souboj s Mexikem byl neopakovatelným zážitkem.

Proti Jižní Koreji, jednomu z nejlepších týmů Asie, to bylo drama s nešťastným koncem. Ten zápas měl skončit nerozhodně, nás zaujala snaha našich v závěru ještě něco se smolným vývojem udělat, avšak soupeřův gólman se dvakrát vyznamenal.

Málokdo si u nás doma uvědomí, že Jihokorejci trénovali v Guadalajaře dva týdny před zahájením, odpadlo jim náročné cestování. Mimochodem, o možnostech a fotbalové vyspělosti obou zemí napovídá zajímavé číslo – soupeřův tým po celou dobu provázelo asi sto, ne-li více, zástupců médií. Česko bylo schopno vyslat sotva čtvrtinu.

Bohužel, tímto výsledkem byly postupové karty rozdány v náš neprospěch. Zápas s Jižní Afrikou jsme viděli také jen v přímém přenosu, tak se raději zastavme u třetího a rozhodujícího souboje s Mexikem.

Znovu musíme být vděčni, stejně jako stovky až tisíce českých fanoušků, kteří na Aztécký stadion dorazili, že jsme měli unikátní možnost díky postupu repre zažít něco neopakovatelného. Více než poločas jsme také mohli doufat, že to bude právě náš tým, který utne sérii 24 domácích zápasů bez porážky. Paradoxem je, že domácí rozhodli ze dvou brejků, a navíc po individuálních chybách české defenzivy.

To v důsledku znamenalo, že se reprezentace vrátila do Prahy o den dříve než my.

Na rozdíl od ní my můžeme s uspokojením konstatovat, že nám Mexiko dalo dokonce více, než jsme si plánovali.

Kufry jsou zableny, dibrodružství končí...

Cancún letiště, via Paříž a potom Praha.

Pravidelná rubrika: Boomer vs. Moderní svět

Dnešní soupeři: Svět dříve vs. Svět dnes

Komentář: Musím se přiznat, že tak trochu „boomrovský“ jsem na nástup chytrých telefonů žehral. Mám za to, že přinášejí více škody než užitku. Sociální sítě, teď už i AI a kdovíjaké jiné technologie a aplikace, bleskovou rychlostí mění to, na co bylo lidstvo zvyklé. I proto jsme s Vaškem zvolili téma konfrontace pro naši cestu. Musíme ale jednoznačně přiznat, že bez chytrého telefonu, který umí zprostředkovat a zařídit vše potřebné, bychom tuto cestu nemohli realizovat. Nedá se nic dělat – v souboji Boomer vs. moderní svět vítězí jednoznačně moderna.

Stav zápasu: 9:14 - jasná výhra pro Moderní svět