Lenka Bradáčová,

vrchní státní zástupkyně, poskytla Právu ve čtvrtek 1.února interview, ve kterém napomenula prezidenta i předsedu vlády za jejich tvrzení o možnosti objednat si v Česku trestní stíhání.

Stejně se vyjádřil o den dříve v televizi i nejvyšší státní zástupce P. Zeman. Také hájil pověst systému, za který nese odpovědnost. Jak Bradáčová, tak Zeman požívají u veřejnosti důvěru a nelze je tedy odbýt mávnutím ruky. Věnujme proto interview pozornost.

Bradáčová v úvodu, na dotaz ohledně případu Aleny  Vitáskové, šéfky Energetického regulačního úřadu, kterou honili po soudech téměř deset let, říká : “Takové  poznatky, které by tyto výroky (o objednávce solární mafie) nemám. A pokud je kdokoliv má  …. tak by je měl oznámit státnímu zastupitelství nebo policii. V opačném případě je to pouze nebezpečné gesto, které výrazně narušuje nejen důvěryhodnost justice , ale zpochybňuje institucionální fungování státu“.  Dále vysvětluje, že i anonymními udáními se státní zastupitelství musí zabývat a pokud jsou pravdivá musí podniknout příslušné kroky.

Státní zastupitelství je z principu podezíravá instituce. Svojí podezíravost míří proti oznámeným pachatelům trestní činnosti, netečné je však vůči udavačům, nevadí mu tendenčnost a zlý úmysl udání. Bradáčová uvádí: „Pokud je informace pravdivá, pak i anonym je pro trestní právo relevantní“.  Jenže pravdivost informace státní zastupitelství neprověřuje. V případech Vitáskové, policejního ředitele Lessyho, starosty Čunka nebo Věry Jourové lživost informací, na základě kterých byli jmenovaní politicky znemožněni, objevil obvykle až soud po několika letech. Zodpovědnost státních  zastupitelství za tyto těžké přehmaty Bradáčová nepřipouští. Třeba v případě Vitáskové byla nesmyslnost obvinění jasná od začátku. Bradáčová se vymlouvá, že nemá informace o objednávce stíhání. Pídila se po nich? Není v tak křiklavých případech, kdy se podezření z šikanózního udání přímo nabízí, povinností státního zastupitelství prošetřit okolnosti a pozadí udání?

Řeči státních funkcionářů dnes málokoho zajímají. Důvěryhodnost justice lze slovy hájit i napadat, fakta zůstanou fakty.