Zlaté ruské ručičky ušetřily mnoho lidských životů,

a to v přímé souvislosti s odkazem sv. Huberta. Z úst pana premiéra Babiše jsme slyšeli, že vrbětická munice měla zasmradit nebe až kdesi na cestě.

Jakkoli by se mohlo zdát nepravděpodobné organizačně a technicky takovou akci provést, bylo to možné. Redakci týdeníku Despekt se podařilo získat přímo z centrály Čučka observer nové informace. Ty srozumitelně a logicky vysvětlují, proč vrbětická munice neopustila sklady a neohrozila tedy nikoho na trase mezi Vrběticemi a cílovou kótou. Z materiálů, které získal redaktor týdeníku Despekt pan Miroslav Očko, je zřejmé, že ruská zpravodajská služba GRU už v roce 2010 vykoupila několik desítek psů plemene s vynikajícím čichem. Bloodhound dokáže sledovat stopu čichem asi 40 krát citlivějším než je čich lidský. Dokáže si i zkracovat cestu, neboť je schopen čichem vyhodnocovat i zakřivení stopy před sebou. GRU se proto rozhodla na základě výsledků výzkumu bloodhoundích čenichů vyvinout zařízení, které svou podstatou není zbraní v pravém slova smyslu, ale naopak zbraně likviduje tak, aby nedocházelo ke ztrátám na životech. Proto byla ta mírotvorná krabička plná elektroniky a senzorů a vyvinutá z ryze altruistických důvodů nazvána Ljubvinka.

Nejprve bylo nutné určit ty látky, které těkají z lidského těla a tvoří pak onu známou relevantní pachovou stopu. Pak následovalo hledání chemicky společného jmenovatele, aby snímač reagoval na jakéhokoli člověka pohybujícího se v nastavené vzdálenosti. Když se v Ljubvince nastaví čas výjezdu zboží, jež má být eliminováno, předpokládaná rychlost přepravy, trasa a čas výjezdu, nehrozí už nikomu žádné nebezpečí. Téměř.

Ve Vrběticích shodou okolností došlo k tomu, že data zpracovávaná několika vzájemně mezi sebou komunikujícími Ljubvinkami (ukrytými mezi zbožím ve skladu) byla vyhodnocena jako stav neumožňující opuštění skladu. Satelitní data zde nebudu uvádět, ostatně je to několik stovek stránek obsahujících pouze jedničky a nuly. Převedeme-li však počítačovou řeč do našeho jazyka, tím  zásadním je věta, kterou znají všichni už z pohádky  Tři zlaté vlasy děda Vševěda . Věta,  která je pro pochopení celé věci klíčová: „Čichám, čichám člověčinu.“

V tuto chvíli již každý čtenář chápe, co se ve Vrběticích stalo, proto jen stručné shrnutí:

Ze satelitních dat byla vyhodnocena trasa jako nevhodná vzhledem k hustotě silničního provozu a z něho odhadnutého množství obětí i na úsecích mezi lesy a poli.  Ljubvinky se tedy rozhodly zaútočit na zboží dříve. I když jistě vyčenichaly dva naše občany, kteří byli v jejich blízkosti, rozhodly se je obětovat. Ale jen proto, aby ztráty na životech nebyly mnohem větší. Všichni řidiči kamionů, kteří měli  zboží odvézt,  již poslali děkovné telegramy Vladimiru Vladimiroviči  Putinovi za to, že ušetřil jejich životy.