Volby se blíží, nahoře zraje hruška

Volby jsou za vrátky, bratříčku. V blázinci zmateného jazyka však asi zůstaneme, lhostejno komu patří dole připojená písnička.

Stále dokola jak mantry nějaké sekty.
Posměšná slova o jediném správnému názoru.
Jediné správné pravdě.
Výkřiky sblížených ublížených.
Nářky, jež často znějí až rozverně.
Však přesto v nich je možné rozpoznat tajemství jejich bolavění.
*
Jak asi zněly by upřímné modlitby,
jež staženy jsou v mantry?
*
Jsme vidět, slyšet. Stejně jako oni.
Však jsou to naše slova, která měla by se do kamene tesat.
Naše přání měla by se plnit.
Jak bychom neměli na mysli klesat a křičet,
když stále nejsme sami, kdo je slyšet?
Když vítězství do klína nám nepadá jak zralá hruška.
Když naříkat a čekat je taková fuška.
Když zpívat ještě nemůžeme Venceremos.
Vamos, compañeros!