Ve vší skromnosti utajená obrana proti přívalu migrantů?

Mohla dosluhující vláda spolu s hlavou státu dokončit opatření proti možné záplavě migranty? Nebyla jednotná ona ani Parlament České republiky.  

Zamysleme se proto nad slovy paní Veroniky Valíkové:

Věřím, že bude lépe. Zloba, závist, zášť, strach a svár... možná jednou pominou. Až přestaneme hledat problémy v politicích, které nemáme rádi, a začneme je hledat u sebe.

Nejednotnost naší polické reprezentace ve vztahu k autoritářským režimům je už mnoho let důvodem ke sporům i na půdě Parlamentu, proto se toto téma stalo i živým v celé společnosti.  Někdo vnímá cestu předsedy Senátu na Tchajwan jako logický počin a výraz suverenity České republiky, někdo zase jako nezodpovědnou provokaci mocného a váženého ussurijského tygra.  

Vztah Ruska a Běloruska k Evropské unii, jejímž jsme členem, se vyostřil krizí na Polsko-běloruské hranici. Současná právní a politická situace v Bělorusku je zápasem o svobodu a dodržování lidských práv. Policejní represe v Rusku vůči opozici a novinářům nekončí.

O co se v takovém světě mohla naše zoufalá politická reprezentace pokusit? Představme si, že by se lidsko-právní situace v Rusku a jeho bráškovi Bělorusku dále zhoršovala. Jak zabránit přívalu migrantů z těchto zemí? Vzpomeňme si na slova předsedy Rady ČT Pavla Matochy a na slova nominanta na člena této rady Pavla Černockého. Čtyři redaktory ČT nazval pan Matocha kvazinovináři pro jejich slova, která byla prý probruselská. Pan Černocký dal jasně najevo přání, aby tito lidé byli z ČT vyhozeni. Dodávám: Jak by se slušelo v zemi neprovokující Rusko (když už jsme tím členem EU). Jak je možné v souvislosti s migrací chápat slova pana Černockého, jimiž hodnotil demokracii jako méně kvalitní režim, než je ten ruský? A když do této mozaiky přidáme bodrodružná slova Miloše Zemana, jimiž pro Vladimira Vladimiroviče v Kremlu zavtipkoval o likvidaci novinářů, je možné se zeptat takto:

Není to tak, že to byla nepochopená strategie obrany proti možné migraci z Ruska a Běloruska? Se sebezapřením nadávat novinářům do hyen, nálepkovat nespokojence pražskou kavárnou, připravit čistky ve veřejnoprávních médiích a poslat syna premiéra na Krym. Mohlo to fungovat! Kdyby se tu podařilo vytvořit lidem podmínky horší než mají v Rusku a Bělorusku, odtamtud by nám žádná migrace nehrozila.

Pokud se o obrannou strategii nejednalo, zamysleme se znovu s paní Valíkovou a zkusme najít problém v sobě, neboť pokud tu byly signály, že se u nás schyluje k ústupu od demokracie (a nikoli z humanitárních důvodů) už před minulými volbami, pak tehdy mnozí volili tak nějak jakoby ne zcela prozíravě.