Svědci Holoubkovi - po stopách největšího hnusu pojmenovaného Andrejem Babišem

Dne 22. 11. jsem čtenářům přislíbil pokračování k tématu porušení zákona na ochranu osobních údajů a porušení ústavního práva na tajnou volbu (na nejmenované pražské škole).

Přestože Andrej Babiš na tiskové konferenci konané po zvolení Petra Pavla mluvil o dětech svých spolupracovníků (které největšímu hnusu musely čelit), ani on, ani jeho spolupracovníci dodnes nebyli ochotni sdělit, zda se dostalo nezletilým žákům a jejich rodičům omluvy od vedení školy.
*
I když byla dotčena práva všech žáků jedné třídy a všech jejich rodičů, Andrej Babiš mluvil o dětech svých spolupracovníků, jako by chtěl zdůraznit politicky motivovanou šikanu zaměřenou pouze na děti členů hnutí ANO. Stejně tak autor článku Jan Holoubek, který tak učinil už v titulku „Děti zástupců ANO se před volbou prezidenta musely zpovídat před celou třídou“ Jako by upřená pozornost A. Babiše i J. Holoubka na děti zástupců hnutí ANO neumožňovala si uvědomit, že porušením zákona byla dotčena práva všech dětí jedné třídy a všech jejich rodičů.
*
Co vedlo neznámý počet nejmenovaných rodičů (nejmenovaných svědků) k tomu, aby se se svou zkušeností s nejmenovaným učitelem nejmenované školy podělili právě s redakcí PrahaIN? Napovědět by mohl tento odstavec z článku iDNES z 19. dubna 2023 o kauze nekauze poslance Jiřího Navrátila:
Přestože policie vyšetřovala oznámení od listopadu, kauzu v lednu letošního roku zmedializoval server PrahaIN, později jej ale ze svých stránek stáhl. Jako svou původní kauzou se chlubil i v rámci billboardové kampaně po celé metropoli. A právě proti serveru, jehož ředitelem je ředitel Parlamentních listů Jan Holoubek, i samotnému masérovi, nyní Navrátil vyrazil do boje.
Zdroj:

Poslanec maséra neznásilnil, policie případ odložila. Lidovec se obrátil na soud

Další nápovědou by mohla být věta poslance Jiřího Navrátila:
„On s tím oznámením obcházel různá média už v listopadu a tak se to ke mně dostalo právě od médií“.

Co by mohlo být odpovědí na otázku, proč se členové hnutí ANO neobrátili se svými stesky o politicky motivované šikaně na nějaké seriózní médium?
Dovolím si odpovědět ošklivým příkladem. Když si chce pořídit střelnou zbraň někdo, kdo není držitelem zbrojního průkazu, nezíská ji v obchodě se zbraněmi. Musí zalovit v podsvětí. Když chce někdo uveřejnit článek o politicky motivované šikaně nezletilých žáků, aniž by uvedl jakoukoli ověřitelnou informaci, nemůže se obrátit na seriózní médium. V politice se také používají nelegální zbraně.
*
Jak už jsem psal dříve, příslušné úřady či orgány veřejné moci mi nemohly potvrdit, že by na některé z pražských škol došlo k excesu, jenž byl podrobně popsán Janem Holoubkem. Nemají o tom žádné informace, neobdržely žádný podnět.
To samo o sobě není v rozporu s odpovědí pana Holoubka na můj dotaz, neboť jeho věta, že „věc se řeší“ mohla znamenat, že členové hnutí ANO učinili moudré rozhodnutí a své rozhořčení přednesli vedení oné pražské školy, na jejíž půdě došlo k neslýchanému porušení zákona a k „šílenému tlaku“ na syna „jednoho významného činitele“.
Pamětliv opakovaných doporučení veřejnoprávních médií a některých politiků, kteří nás nabádají k ověřování informací, obrátil jsem se s žádostí o odpověď na pražské školy:

Žádost o informaci adresovaná pražským středním školám uvedeným v atlasu školství.


Vážené dámy, vážení pánové,
od posledních prezidentských voleb se mi dodnes nepodařilo zjistit, na které nejmenované pražské škole došlo nejmenovaným učitelem k vážnému porušení zákona na ochranu osobních údajů a k dotčení ústavního práva rodičů žáků na tajnou volbu prezidenta republiky. Na tiskové konferenci hnutí ANO konané po zvolení Petra Pavla prezidentem nazval Andrej Babiš dehonestování dětí na školách (včetně dětí svých spolupracovníků) největším hnusem.
Odkaz
Podrobnosti, které ve svém článku uvádí Jan Holoubek, jsou natolik bizarní, že připomínají poměry padesátých let, což vyvolává řadu otázek.
Není pro mne snadné si představit, nakolik vyšinutý by musel být nejmenovaný učitel, aby dokázal přimět jednoho každého (téměř dospělého) žáka napsat, koho jeho rodiče budou volit, ztvrdit to svým podpisem a papír poslušně odevzdat fanaticky aktivistickému učiteli, který by si následně pochvaloval, že „nikdo nebude volit toho Babiše“.

Také mi není jasné, proč by se rodiče žáků obrátili na redakci PrahaIN, v jejíž moci nebylo zjednat nápravu a která neuvedla jedinou ověřitelnou informaci, jež by mohla k nápravě vést prostřednictvím příslušného školského úřadu, školní inspekce nebo vedení školy.
Příslušné úřady mi sdělily, že jim o věci není nic známo ani jim nebyl doručen žádný podnět. Protože pan Holoubek v odpovědi na můj e-mail odeslaný redakci píše (viz příloha), že „věc se řeší“ (aniž uvádí jak), předpokládám, že ono údajné řešení by bylo možno nalézt v dialogu mezi rodiči a vedením školy. Redakce PrahaIN však dosud neinformovala, zda se žákům nejmenované školy a jejich rodičům dostalo řádné omluvy. To by, domnívám se, bylo více než vhodné, neboť žáci byli údajně vystaveni stresu takové intenzity, že jejich vůle byla zcela ochromena. Dokonce do té míry, že někteří zřejmě „zapřeli“ vlastní rodiče.
Když už byla veřejnost informována o tak neslýchaném excesu nejmenovaného učitele na nejmenované pražské škole, mrzí mne, že redakce PrahaIN necítí nutnost informovat své čtenáře, jak se škola s touto věcí vypořádala a jaké důsledky vyvodila v disciplinárním řízení s nešťastně vyšinutým učitelem.
Odkaz
Velmi mne mrzí, že této věci nevěnovali pozornost ti, jimž to přísluší z hlediska jejich profese nebo jejich postavení a vlivu na politické scéně, neboť těm by ověření předmětných informací zabralo zlomek toho času, který jsem tomu věnoval já.
Nezbývá mi, než Vás tímto zdvořile požádat o odpověď, zda je Vám známo, na které (dosud nejmenované) pražské škole došlo k porušení zákona na ochranu osobních údajů a dotčení ústavního práva na tajnou volbu. Pokud ano, dovoluji si Vás požádat také o sdělení, zda se žákům a jejich rodičům dostalo ze strany vedení školy řádné omluvy.

Zdůvodnění mé žádosti:
V době, kdy je naše společnost trvale rozdělována vlivem dezinformací zahraniční i tuzemské provenience, považuji za nezodpovědné a nečestné chtít od našich občanů, aby slepě věřili tomu, co je jim předloženo a neuvést jedinou ověřitelnou informaci. Je to dokonce paradox, když jsme současně nabádáni k tomu, abychom si informace ověřovali z více zdrojů. Dalším paradoxem je to, že ani veřejnoprávní média, která nás takto nabádají, nebyla ochotna pro své posluchače a diváky předmětné informace ověřit.

Děkuji za Váš čas a za případné odpovědi.

S úctou Jaroslav Herda

Výsledek? Ani stopa. Kromě stručných odpovědí, v nichž ředitelky a ředitelé škol napsali, že u nich k tomu nedošlo a není jim ani známo, že někde ano, uvádím jednu odpověď, která se poněkud liší.

Dobrý den,
U nás na škole k tomu určitě nedošlo. A myslím si, že ani na jiné pražské střední škole. Považuji to za nesmysl a dezinformaci vytvořenou panem Holoubkem.
Děkuji že se tomu věnujete.
S pozdravem

Teoreticky se však mohlo stát, že alespoň onen nejmenovaný významný činitel školu navštívil, polapil na chodbě nejmenovaného vyšinutého učitele, vyčkal do zvonění, a když byla chodba prázdná, důrazně ho vykrákal za uši, aby si vynutil příslib, že už to víckrát neudělá.

Nevím, co přesně měl premiér Fiala na mysli, když před třemi měsíci řekl:
„Já třeba nevěřím, že se proti dezinformacím má bojovat zákazy. Já si myslím, že to nebude fungovat. Já věřím, že se má proti dezinformacím bojovat za prvé pravdivými informacemi, za druhé vzděláváním lidí a za třetí, a to je nejdůležitější, ve škole učit děti, jak pracovat s informacemi, jak je rozlišovat, jak se tomu bránit, co umí moderní informační technologie, na co je třeba si dávat pozor. Tohle je fakt jediná cesta, která funguje.“

Jeho odpovědi k této věci jsem se nedočkal, přestože se už dávno mohl zeptat Andreje Babiše, zda se už jeho spolupracovníci a jejich děti dočkali omluvy (když jsou Janu Holoubkovi známi svědci uvnitř hnutí ANO):
„Redakce má několik svědectví zevnitř hnutí ANO, že při předvolební kampani dostávali „na frak“ právě potomci zástupců opozičního hnutí. Co je horší, ve většině případů šlo o náctileté bez volebního práva. Jejich „vinou“ se stali rodiče.

Ostatně i prezident Pavel mluvil nejednou o dezinformacích. Z rozhovoru na iRozhlas z 29. ledna 2024:

A když sledujete situaci v Česku, řekl byste, že vláda dělá v boji s dezinformacemi maximum?
„Možná nedělá ani to minimum. Boj s dezinformacemi je na bodě mrazu“.

Pan prezident se aktuálně zabývá morálním ukotvením Filipa Turka a možným střetem zájmů Andreje Babiše. Před mnoha lety se vynořila kauza mrtvých sponzorů – rovněž vyvstala otázka morálního ukotvení. Šejdířství.
Domnívám se, že než bude jmenován Andrej Babiš premiérem, veřejnost by si zasloužila vědět, zda v této věci figurují nemrtví svědci, nikdy nezrození.