Probruselské síly zbaběle tolerované v České republice nepolevují v pronásledování.

A nejen to. Svými aktivitami už přesahují i hranice České republiky. Ještě nedávno se mohlo zdát, že probruselská klika zatíná své drápy pouze na našem území.

Její působení se projevilo například v České televizi, a to tak výrazně, že mírumilovné politické subjekty na naší politické scéně byly nuceny zasáhnout a svůj postoj k poklonkování Bruselu vyjádřit prostřednictvím člena Rady ČT pana Pavla Matochy.  Ten má  přirozené předpoklady a schopnosti ke krokům, jejichž cílem je zjednat nápravu ve prospěch všech občanů naší země. Tedy i ve prospěch těch, kteří o to ve své nevědomosti vůbec nestojí. Pan Matocha, jako zdatný  šachista,  ví nejlépe, jak z veřejnoprávního média vyšachovat ty, kteří svými postoji sabotují cestu k trvalému a udržitelnému světovému míru. O čem tedy svědčí to, že se doposud jemu ani některým jeho spolupracovníkům nepodařilo dosáhnout změny, po níž naši uvědomělí spoluobčané upřímně touží? Podle slov předního politologa pana RSDr. Vizíra je nutno hledat příčinu tohoto neutěšeného stavu v přílišné zažranosti, s níž se odpůrci pozitivního běhu událostí angažují v odklánění cesty naší společnosti od našich historicky osvědčených přátel.

Proto jako blesk z již potemnělého nebe včera ve večerních hodinách moskevského času zasáhla do našich srdcí zpráva o pronásledování dvou našich slovanských bratrů, kteří jako turisté navštívili Českou republiku. Proč jsem si dovolil naše české nebe nazvat již potemnělým? Kdo není lhostejným k osudům našich spoluobčanů, dobře ví, co s touto zprávou přímo souvisí a co jí předcházelo. Před několika dny byla nucena členka Rady ČT podat trestní oznámení v obavách o své bezpečí. V obavách o svůj život! Z koho měla takový strach? Z koho jiného, než z generálního ředitele České televize.

Jistě není náhodou, že se nejprve obrátila na předsedu Bezpečnostního výboru Parlamentu České republiky.  Ten, jak známo, byl zvolen do této funkce především poslanci ANO, SPD, KSČM, včetně Václava Klause mladšího. Jejich důvěru získal po té, co se intenzivně zajímal o bezpečnostní tématiku i na sociálních sítích například ve skupinách  Za záchranu světa před Němci, ilumináty     a USA, Chceme pryč z NATO a EU – Rusko je náš opravdový přítel.  Z této prosté informace je zřejmé, že úmysly i cíle slečny Hany Lipovské musely být a byly zcela v souladu se zdravým rozumem i morálně volními vlastnostmi, jaké jsou od člena Rady ČT očekávány. Ostatně její spolupráce s Institutem svobody a demokracie Jany Bobošíkové mluví za vše.

Aniž stačila vychladnout policejní klepeta po razii, o níž jsem již podrobně informoval, jsme svědky vzedmutí sil, jež si, zdá se předsevzaly zvrátit předpokládaný vývoj v naší společnosti a upřely svou pozornost ke dvěma ruským turistům. A to přesto, že pro jejich návštěvu oblasti Vrbětic existuje úsměvně prosté vysvětlení:

Každý, kdo absolvoval alespoň první lekce ruského jazyka, si vzpomene na věty s prázdninovou tématikou. Sbírali jsme maliny, borůvky, koupali se v rybníku, jezdili na lodičkách atd. Důležitá je v této souvislosti věta: My chadíli za gribámi.

Jak známo, zdaleka ne každý národ sbírá kde jakou prašivku, jak to činí snad největší houbařští fandové - Češi. Proto neříkáme, že jdeme na hřiby, ale na houby. Stravovací návyky mohou být někdy  i těžko překonávané. Vzpomínám si na jednu partu odborářů, která si hořce stěžovala, že jí odbory nezajistily v rumunském hotelu českého kuchaře. Rusové, kteří se jako houbaři specializují na hřiby, logicky vyhledávají místa, kde jich je dostatek. Kde byli čeští houbaři kdysi nejúspěšnějšími? Ve vojenských prostorech. Doufám, že se mi podařilo celou věc uvést na pravou míru a že tato křečovitě vytvořená atmosféra stavu ohrožení co nejdříve odezní a zavládne opět klid na práci.

https://www.forum24.cz/hamacek-klamal-verejnost-priznal-se-ze-vedel-o-ruskem-utoku-jiz-ve-stredu-kdy-planoval-cestu-do-moskvy/