Post coitum triste

Zatímco utichl smích nad slovy, že jsme ve válce, válka tiše spěla k jednomu ze svých cílů. Bez jediného výstřelu. Přesně podle bezchybného plánu pohlavárů.

Zdá se, že čekali od vítězství víc.
Jako by došli nevalného uspokojení,
jež pohříchu trvalo příliš krátce.
Jako by kouzlo prchlo již.
Jako když zvonek ohlásí,
že je už po pohádce.

Vždyť tolik těšili se na ten den,
až poražení půjdou z kola ven,
tak proč ta kocovina v cíli?

Možná se stalo jim,
co vojákům se po návratu domů stává
po vleklých bitvách na Martově polích,
kde do duše jim padl stín,
jenž natolik je proměnil,
že spokojení mohou být jen v boji.

To proto neutichá v diskusích
to jejich hanebné bojové umění.
Post coitum jako by cítili se ztracení,
tak pro občanskou válku verbální své oponenty hnojí.

Co zbývá jim,
než jako smyslů zbaveným si představovat svojí zbrojí zdrceného nepřítele,
jenž s nervy na pochodu zdeptán je a zuří
a ještě k tomu slzy roní u vědomí nové vlády zrodu?
Co zbývá jim,
než jako tuři, kteří mají z dlouhé války střečky v zadku,
dál pro boj bojovat?
Pro válku samu.
Za trýzeň z prázdna na oplátku.

Pro ilustraci:

Dan Rozsíval
2. 11. 2025 20:07
Logicky. Pokud totiž zuří Frélich, Burian, Kanda a Kvapil, tak je jasné, že autor trefil hřebíček na hlavičku.

Pavel Chmelík
2. 11. 2025 10:15
Jako vždy
A "demokrati" - jak jinak - v plné polní . Vaše satira je pro ně tímtéž, co rudý hadr pro býka. Takže z naší strany dvojí pobavení: 1) obsah článku
2) diskuse pod ním.
P.S. Satira, jak známo, vždycky vytáčela mocné a jejich přívržence (často až k nepříčetnosti). Pohled do zrcadla nebývá vždy laskavým pohlazením... často je tomu přesně naopak .



Martin Komarek
2. 11. 2025 10:05
Uliční výbor 5kloaky se už slézá. Kapesníčky, chlapci?

Martin Komarek
3. 11. 2025 7:12
Kapesníček? Brekot už takhle po ránu?